Sídlo holdingu Agrofert FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Agrofert ovládl obří pekárenskou společnost United Bakeries s podmínkou antimonopolního úřadu, že se musí zbavit části výroby. Prodej šesti pekáren vyvolává pochybnosti, že jde o fingovaný obchod s cílem udržet nad nimi kontrolu. Podobnou fintu holding provedl na Slovensku, ale i v kauze Čapí hnízdo.
„Od 24. června 2020 začal na českém pekárenském trhu působit nový zcela nezávislý významný hráč, společnost Pek Group,“ oznámil nedávno holding Agrofert na svém webu prodej šesti pekáren. Nařídil mu to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jako podmínku schválení fúze největší domácí pekárenské skupiny Penam s dvojkou na trhu, společností United Bakeries.
Výsledek? Téměř polovina čerstvého pečiva, které se prodá v českých obchodech, pochází z pekárenských závodů ovládaných Babišovým impériem.
Tento obchod ovšem budí podezření, že jde o fiktivní transakci. O tom je přesvědčený bývalý majitel United Bakeries Marko Pařík. V reportáži Televize Seznam navíc upozornil, že by to nebylo poprvé, co by se Babišův koncern pokusil podmínky antimonopolního úřadu obejít. Podobný trik použil při nákupu dvou Paříkových pekáren na Slovensku, za což mu dnes hrozí obrovská pokuta.
Pohlcení United Bakeries
Pekárenská skupina Penam vyrobí každý rok kolem 200 tisíc tun chleba, rohlíků, housek, toastového chleba a dalších pekárenských výrobků. Po loňském pohlcení hlavního konkurenta dominuje na domácím trhu s pečivem, kde je zvýhodňována i jinak, o čemž svědčí stomilionová dotace na toustovou linku.
Podmínkou pro spojení obou kolosů byl prodej několika pekárenských závodů Penamu, aby nebyla ohrožena hospodářská soutěž. „Cílem tohoto závazku byla snaha, aby vznikl subjekt, který bude konkurenceschopný ke společnosti Penam,“ uvedl místopředseda ÚOHS Hynek Brom.
Penam proto letos v lednu vyčlenil šest pekáren do nově vytvořené společnosti Pek Group a v květnu, kdy veřejnost a média zaměstnávala koronavirová krize, ji prodal firmě Investment PG 2020. Pekárny Pek Group dodávají zboží do více než 3500 obchodů a staly se třetím největším hráčem na trhu.
Tento obchod vzbuzuje pochybnosti, že spíše než o splnění podmínek antimonopolního úřadu jde o fingovanou frašku. Pekárny Pek Group totiž koupil bývalý provozní ředitel United Bakeries Tomáš Vaněk, který byl po spojení obou firem několik měsíců zaměstnancem Agrofertu.
Totálně aranžovaný kšeft
„Já si myslím, že je to totálně aranžovaný kšeft,“ tvrdí Marko Pařík, který do roku 2017 United Bakeries vlastnil. Vaněk se podle něj staral výlučně o účetní technikálie firmy, ale nikdy v tomto oboru nepodnikal. „To není jeho džob,“ míní Pařík.
Podezření vzbuzuje samotný fakt, že Vaněk svou firmu Investment PG 2020 se základním kapitálem 10 tisíc korun, která pekárny od Penamu za nezveřejněnou sumu koupila, založil až letos 22. dubna krátce před akvizicí. Není jasné ani to, čím nový majitel pekáren ručí za úvěr od Komerční banky, která je shodou okolností největším věřitelem Agrofertu.
Agrofert jakékoli propojení s Tomášem Vaňkem vyloučil, stejně jako zájem na zpětném nabytí jakéhokoli podílu v Pek Group. Vaněk k tomu dodává, že Komerční banku zaujal jeho podnikatelský záměr. Nakonec se s ní dohodl, že úvěr pokryje 80 procent kupní ceny a 20 procent sežene sám. Údajně mu pomohly dvě české potravinářské firmy, které nejmenoval.
Peníze nám dává Babiš
Radko Pařík dodává, že se Agrofert už jednou pokusil koupit United Bakeries včetně jejich pekáren na Slovensku, ale narazil na slovenský antimonopolní úřad, který tuto snahu zamítl v roce 2012. Babišův holding to ovšem vyřešil tak, že dvě klíčové pekárny United Bakeries v Bratislavě a Žilině, kde tehdy Penam neměl obchodní pokrytí, koupil přes nastrčené prostředníky.
„Prodal jsem dvě pekárny Agrofertu na Slovensku, a to bylo to samé. Nastrčili tam bílého koně. Sám nám říkal, na to mi dává peníze Babiš,“ potvrdil Pařík, který dnes přiznává naivitu, protože je Agrofert později připravil o všechny obchodní partnery. Kupcem byly malé firmy, které vykazovaly nízké obraty. Prodej proto nepodléhal antimonopolnímu řízení a jejich majetkové podíly nakonec skončily v Penamu.
Slovenský antimonopolní úřad si to ovšem nenechal líbit a v roce 2017 provedl v obou pekárnách razii. Šetření podle jeho vyjádření stále probíhá, přestože mluvčí Agrofertu tvrdí opak, a prodlužuje ho několik soudních řízení. Agrofertu přitom hrozí rekordní pokuta až do výše 16 miliard korun.
Slovenské úřady prověřují podezření, že v těchto případech došlo k předem připravenému scénáři, kdy za kupci obou pekáren stály v pozadí jiné osoby, které ve skutečnosti vykonávaly vlastnická práva k jejich prospěchu.
Podivné změny vlastnické struktury
Podobné podivné indicie provází prodej společnosti Pek Group. Nový majitel totiž nesmí podle podmínek ÚOHS převést ani část kontroly nad pekárnami zpět na Agrofert, k čemuž se holding zavázal na deset let.
Vaněk ovšem rozdělil majetek ve své rovněž nově vzniklé firmě T. V. Finance, do jejíhož portfolia spadá společnost Investment PG 2020, na osm podílů. Použil přitom právní instrument, který mu umožňuje sedm z osmi podílů převést na kohokoliv, aniž by byl vlastník zjistitelný. Firma k těmto podílům vydala kmenové listy, které fungují podobně jako někdejší anonymní akcie.
„Tak rychlé přeskupení majetku a vydání kmenových listů pro část podílů, navíc v kontextu rozhodnutí ÚOHS, zavdává pochybnostem, zda se nejedná o účelovou transakci, která by umožnila jiným subjektům potichu vstoupit do firmy a ovlivňovat ji,“ varuje v Deníku N organizace Transparency International.
Jakékoli propojení se v těchto případech obtížně dokazuje, minimálně jsou ale namístě obavy, že formálně vyčleněná společnost Pek Group bude fungovat nikoli jako konkurent Penamu, ale v souladu s jeho obchodními zájmy. Tím by došlo k obcházení rozhodnutí antimonopolního úřadu, podobně jako na Slovensku.
Může v tom něco udělat český ÚOHS dnes? Velmi obtížně, protože je částečně paralyzovaný vyšetřováním jeho předsedy Petra Rafaje kvůli podezření z manipulací mýtného tendru. Rafaj přitom v minulosti vyšel zájmům Babišova impéria mnohokrát vstříc.
Jako Čapí hnízdo?
Podezřelé operace kolem Penamu nejsou jediným případem možného fiktivního vyvedení firem ze skupiny Agrofert. Nejznámější je kauza farmy Čapí hnízdo, kterou Agrofert i podle evropských vyšetřovatelů OLAF účelově převedl na jiné skryté majitele, aby mohl na její stavbu čerpat unijní dotace. Po uplynutí pětileté doby nutné ke splnění dotačních podmínek se Čapí hnízdo vrátilo zpět do holdingu Andreje Babiše.
Prověří okolnosti prodeje šesti pekáren policie a státní zastupitelství? S přihlédnutím k poslednímu vývoji, kdy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman neshledává premiérův střet zájmů za předmět závažného veřejného zájmu, o tom lze důvodně pochybovat. A zase se o něm bude rozhodovat za hranicemi, tentokrát na Slovensku.
