Premiér Andrej Babiš (vpravo) a jeho poradce pro zdravotnictví Roman Prymula FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Andrej Babiš se staví do role krizového manažera, který má zkušenosti z byznysu, a proto ví nejlépe, jak řídit boj s koronavirem. V reálu by firmu s takovými výsledky přivedl k bankrotu. Nejde jen o podceněnou přípravu a organizaci vakcinace, ale i o projekt eRoušky.
Premiér Babiš loni v létě rozhodl o zřízení nového poradního orgánu, Rady vlády pro zdravotní rizika. Sám se postavil do jejího čela. Vznikl v reakci na výpadky ministerstva zdravotnictví v přípravách na možný návrat epidemie, a prakticky suploval roli krizového štábu. Radě je rovněž podřízený tým řídící projekt Chytré karantény, který byl zpočátku považován za alfu a omegu boje s covidem-19, podobně jako dnes vakcinace.
Prymulův projekt
Původně byla Chytrá karanténa pod dohledem tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví a šéfa týmu COVID-19 Romana Prymuly. Loni v dubnu odmítl kritiku šesti desítek epidemiologů a hygieniků, že projekt není v případě nízkého počtu záchytů pozitivních pacientů účinný, jako účelovou. Dnes se ukazuje, že měli pravdu.
„Hygienici by za pomoci Chytré karantény měli být schopni zjistit zhruba dvě třetiny lidí, se kterými přišel pacient nakažený koronavirem do styku,“ prognózoval počátkem května Prymula, který musel o měsíc později po neshodách s ministrem Adamem Vojtěchem resort opustit.
Do propagace nových technologií se už v té době zapojil premiér Babiš. „Jsme připraveni na druhou vlnu. Máme skvělé technologie, Chytrá karanténa funguje. Z první vlny jsme se poučili a jsme připraveni,“ chválil se 5. června a zdůraznil, že česká aplikace eRoušky je vzorem pro zahraničí.
Už v té době bylo jasné, že projekt eRoušky, která by mohla krajským hygienickým stanicím usnadnit práci při trasování kontaktů pozitivně testovaných osob, nefunguje jak má. Technologie byla přepracována a premiér neustával v oslavných pajánech.
„eRouška je velice důležitá. Je na to, že když potkáte někoho, kdo je covid pozitivní, tak se to zkrátka dozvíte,“ vábil Babiš koncem září ke stahování aplikace eRoušky, která má uživatele upozornit na setkání s infikovaným člověkem, delším než 15 minut.
Žádné varování jsem nedostal
Dosud si eRoušku stáhlo 1,55 milionu uživatelů, zatímco vláda předpokládala téměř dvojnásobek. Jak to vypadá s její užitečností dnes? O jejím smyslu pochybuje i její patron Roman Prymula, v současnosti poradce premiéra Babiše. Nyní tento koncept považuje za „bezzubý“, zatímco odpovědný vládní zmocněnec pro technologie a IT Vladimír Dzurilla ho stále hájí.
„Těch několik měsíců, co ji mám nainstalovanou, jsem žádné varování nedostal, a to ani přesto, že jsem byl v kontaktu se spoustou lidí,“ řekl Prymula CNN Prima NEWS. „Nejsem si jistý funkčností toho systému. V současném konceptu opravdu nepřináší mnoho.“
Podle hygieniků eRouška nesplnila očekávání a v praxi se téměř nevyužívá. Jak je to možné? Odhlédněme od toho, že nejrizikovější skupiny většinou nepoužívají „chytré“ telefony, potřebné ke stažení této aplikace. Jak je u vlády zvykem, Prymula standardně přehazuje odpovědnost na lidi, na jejich nižší ochotu poskytovat státu údaje s ohledem na ochranu osobních dat.
Kde udělala vláda chybu?
Vinu nese podle Michala Bláhy z organizace Hlídač státu do značné míry Babišův kabinet, jelikož eRoušku příliš nepodpořil. „Nemůžeme říct, že vláda udělala vše pro to, aby to dopadlo líp. Je to dané hlavně tou komunikací, řešila jiné věci, v tomto nepokračovala. Stát opravdu neumí podobné aplikace a chování lidí ovlivňovat, neumí udělat marketing a komunikovat, proč je to důležité.“
Co je však ještě horší, problémy se objevují v nevelké spolehlivosti údajů eRoušky, což nyní přiznal i Prymula. Pokud spočíval původní záměr v usnadnění postupu, že krajská hygienická stanice bude přes vygenerované SMS kódy trasovat uživatele kvůli kontaktům s nakaženými, v praxi to téměř nefunguje.
Není žádnou výjimkou, pokud si lidé stěžují, že i když se v jejich blízkosti pohyboval pozitivně testovaný na covid-19, aplikace je o tom neinformovala. „Seděl jsem půl hodiny vedle člověka, který byl následně testován jako pozitivní, mobily byly kousek od sebe, oba s aktivní eRouškou. Když pak použil kód, nic mi nepřišlo,“ řekl pan Adam CNN Prima News, a zdaleka není sám.
Paradoxně se tak může stát, že člověk s aplikací eRoušky může být ukolébán, že se nepohybuje v rizikovém prostředí. Pokud mu týden, dva týdny nebo vůbec nedorazí upozornění na kontakt s pozitivně testovaným, sám se může stát přenašečem infekce v práci nebo rodině.
Neúspěch eRoušky není jediný
Kolik vláda předváděla podobných marketingových projektů či prohlášení, která nesplní očekávání, nebo jsou od počátku mimo realitu? Nejprve loni na jaře fabulovala, jak je připravena na pandemii koronaviru, a podcenila nákup ochranných pomůcek i pro nejrizikovější skupiny zdravotníků a klientů v domovech pro seniory.
Nikdo nemůže brát vážně mnohonásobně přestřelené sliby o nalití 1,2 bilionu korun do ekonomiky. Za své vzal projekt Semaforu a nyní skomírá jeho nástupce protipedemický systém PES. Lajdácky a po dlouhém zaváhání pod nesmyslným časovým tlakem byl spuštěn nedokonalý registr pro rezervaci očkování.
Loni v říjnu Babiš s velkou pompou otevřel polní nemocnici v Letňanech, aby prokázal svoji akčnost, a nyní byla zrušena kvůli „finanční náročnosti“. Náklady na nevyužitou nemocnici dosáhly 100 milionů korun. Kdo za takové mrhání prostředků daňových poplatníků ponese odpovědnost?
Projekt eRoušky není jedinou splasklou marketingovou bublinou a pomníkem mikromanažera Babiše. Výsledkem je propad České republiky mezi nejrizikovější země Evropy i světa. Premiér se loni v létě chlubil, že jsme v covidu nejlepší a můžeme být pro všechny vzorem. To platí i dnes, kdy je Česko vzorem, jak se to nemá dělat.
