Ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová, ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš hodnotí EET FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová prohlašuje, že EET vadí jen nepoctivým podnikatelům. To je v přímém kontrastu s příběhy mnoha živnostníků, kteří končí s podnikáním, jelikož jim EET jen zbytečně komplikuje život a proti státní šikaně jim nepomáhají ani soudy. Přinášíme jeden z těchto příběhů.
Eva Svobodová, generální ředitelka stavovské asociace, která podle svého názvu zastupuje malé podnikatele a živnostníky, kráčí ve šlépějích jejího nedávného předsedy Karla Havlíčka. Tento důrazný propagátor elektronické evidence tržeb se osvědčil natolik, že povýšil na ministra průmyslu a obchodu. Premiér Babiš si Havlíčka oblíbil do takové míry, že ho vytáhl rovnou na pozici místopředsedy vlády.
Trojský kůň vlády
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR na svých stránkách deklaruje nezávislost a podporu malým podnikatelům. Havlíček prokázal pravý opak a ani dnes se situace příliš nemění.
Předsedou představenstva asociace je Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA a současně vládní zmocněnec pro kandidaturu České republiky na umístění Evropského orgánu pro bankovnictví EBA. To napovídá, že i dnes je tento spolek spíše trojským koněm vlády v živnostenském stavu než jeho obhájcem.
Důvěry vlády požívá i Eva Svobodová, která v této roli působila i za Havlíčka. Proto byla pozvána na nedávnou tiskovou konferenci premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové, oslavně bilancující tři roky zavedení EET.
Jsou rádi, že bylo EET zavedeno
Svobodová tento projekt jednoznačně podpořila. „Naprostá většina podnikatelů, kteří podnikají poctivě, tak říkají, že jim EET nevadí, že naopak narovnává podnikatelské prostředí, a jsou rádi, že bylo zavedeno. Samozřejmě ti, kteří nepodnikají poctivě, tak těm pochopitelně EET vadí,“ sdělila České televizi.
Pro poctivé firmy se podle ní vůbec nic nezměnilo a potíže prý postihly jen velmi malé výjimky. Ani pro drobné podnikatele prý pak EET neznamená téměř žádné náklady.
Svobodová už nezmínila katastrofální situaci s obslužností venkova, kde EET přispěla jako pověstná poslední kapka k zavření tisíců už tak živořících malých prodejen a hospod. Zbytečné zvýšení nákladů o desítky tisíc korun nelze pro řadu živnostníků považovat za „drobné“. Ze svých daní si musí platit i šikanózní nárůst kontrol a často absurdně vysoké pokuty i za miniaturní a neúmyslné prohřešky.
S vyumělkovanou vizí všeobecné spokojenosti s EET, kterou podle Svobodové rozporují jen podvodníci, kontrastuje nikoli výjimečný příběh malé podnikatelky, na který upozornily Podnikatelské odbory vedené Radomilem Bábkem.
Stala se další obětí „narovnávání podnikatelského prostředí“. Přestože to vláda a její spojenci bagatelizují, EET těm nejmenším komplikuje a znepříjemňuje život a často je nutí s podnikáním skončit.
S podnikáním končím a jdu na pracák!
Jsem OSVČ a provozuji mobilní cukrárnu-kavárnu na víkendových open air akcích v našem kraji. Každý rok začínáme 30. dubna na „čarodějnicích“ a končíme první víkend v září na jednom tradičním hudebním festivalu. V prosinci se pak zúčastníme „rozsvěcení vánočního stromu“, což je záležitost asi na čtyři hodiny. Takže živnost provozuji zhruba čtyři měsíce v roce, jedná se o 14-16 akcí.
Za posledních pět let se moje roční tržba pohybuje od 180 do 220 tisíc korun. Sociální a zdravotní pojištění si platím celý rok. Letos mi bylo šedesát let, manžel je už deset let v důchodu, který po čtyřiceti pěti letech jeho práce činí závratných 9230 korun. Od příští sezony se na nás bude vztahovat povinnost EET.
Elektronickou registraci si kvůli několika víkendovým prodejům rozhodně pořizovat nebudeme. Vtipná „úleva“ ministryně Schillerové, spočívající ve vypisování speciálních účtenek fasovaných na finančním úřadu, pro mě rovněž nepřipadá v úvahu. Kdyby paní ministryně někdy vyrazila na nějaký country festival či městské slavnosti, zahlédla by dlouhé fronty u stánků. Na vypisování účtenek bych si musela najmout brigádnici.
Takže živnost na neurčito přeruším a přihlásím se na pracovní úřad. Půl roku budu pobírat podporu v nezaměstnanosti a stát za mě začne platit zdravotní pojištění. Do důchodu to s manželem nějak překlepeme. Na naše tradiční prodejní místa na festivalech umístíme místo stánku ceduli s vysvětlením, že místo oblíbených koblížků a skvělých káviček se mohou naši stálí zákazníci potěšit vědomím, jak bylo podnikatelské prostředí v ČR (až na dotace Agrofertu) narovnáno.
Odtržení od reality
Tento příběh ze života svědčí o odtržení od reality nejen premiéra Babiše a ministryně Schillerové, ale i těch, kteří by měli zájmy nejmenších podnikatelů hájit. Příští rok se EET bude vztahovat na téměř 800 dalších profesí, zejména řemesel a služeb. Negativní důsledky tohoto kroku pro situaci na trhu jen prohloubí nedůvěru v tento systém.
Ke zlepšení špatné situace v živnostenském podnikání bohužel nepřispívají ani některá soudní rozhodnutí. Server Podnikatel přinesl zprávu o sporu mezi podnikatelem a finančním úřadem, který mu vyměřil za nevydání účtenky za koláček v ceně deseti korun pokutu ve výši 6500 korun.
Podnikatel se rozhodl nevzdat a podal žalobu k soudu. V ní kromě jiného namítal, že výše sankce byla neadekvátní prohřešku a že se finanční úřad dostatečně nezabýval majetkovými poměry.
Pokuta nebyla nepřiměřená?
Zatímco krajský soud tuto pokutu označil za nepřiměřenou a snížil ji na 1000 korun, Finanční správa se odvolala k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten překvapivě toto rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že soudně snížit pokutu lze jen u „zjevně nepřiměřených“ sankcí, což prý nebyl tento případ.
Co z toho vyplývá? Státní správa bazíruje na „odstrašujících“ pokutách za bagatelní přestupky v řádu několika korun. Pokud někdo tento přístup rozporuje, nemá zastání nejen u asociace, která živnostníky formálně zastupuje jen na papíře, ale ani u soudu.
Mezitím Finanční správa „narovnává podnikatelské prostředí“ například tím, že zametá pod koberec podezření z daňových úniků v řádu desítek milionů korun u nereálně objemné reklamy Agrofertu.
