Stále ještě nedostavěný ruský plynovod Nord Stream 2, jehož prostřednictvím hodlá Kreml prosazovat svou agresivní zahraniční politiku, čeká díky dalším sankcím další zdržení.

Předmětný kremelský projekt se ještě ani neoklepal z první várky sankcí – ruská loď na pokládání potrubí Akademik Čerskij už sice připlula z Dálného východu do Německa, ještě ale není ani technicky připravená, aby mohla navázat tam, kde speciální lodě švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas v prosinci 2019 právě kvůli sankcím skončily. A do toho se v minulém týdnu potvrdila hrozba poměrně citelných administrativních potíží.

Námořní zákony podmiňují plavbu a zejména pak stavební práce, jako je pokládka plynovodu, náležitým pojištěním – jenže vyjednavači Senátu a Sněmovny reprezentantů se právě usnesli na dalších sankcích, jimiž dostavbu Nord Stream 2 budou nadále blokovat. Cílí na pojišťovny, které by pojistily lodě, jež by se do projektu zapojily, a kromě toho i na certifikační autority, které by se jaly tomuto mocenskému nástroji Kremlu vydat osvědčení o způsobilosti k dodávkám plynu. Informoval o tom server Bloomberg.

O tom, jaké potíže mohou následovat po ignorování předpisů, se ruští stavitelé přesvědčili v říjnu, kdy společnost Gazprom od polského antimonopolního úřadu UOKiK dostala pokutu 29 miliard zlotých, tedy přibližně 175 miliard korun za to, že měla stavět plynovod bez povolení.

Jiné z nepříjemností Gazprom mezitím unikl. Projektu v jednu chvíli hrozila ztráta logistické podpory poté, kdy německá vláda, vedení trajektového přístavu Mukran na Rujáně i další zainteresovaní obdrželi v srpnu dopis, v němž tři američtí senátoři, republikáni  Ted Cruz, Ron Johnson a Tom Cotton, hrozili sankcemi společnostem, které by stavitelům předmětného plynovodu zajišťovaly dodávky vybavení či poskytovaly zázemí.  Společnosti Fährhafen Sassnitz, která vede zmíněný ostrovní přístav, pohrozili mohutnými sankcemi: „Pokud budete i nadále zajišťovat zboží, služby a podporu projektu Nord Stream 2, zničíte tím vlastní budoucí schopnost ekonomicky přežít,“ stálo v dopise. Kromě toho uvedení senátoři pohrozili vedení přístavu, členům dozorčí rady i podílníkům zákazem přicestování do Spojených států. Tyto pohrůžky se však zmíněnému ostřejšímu křídlu ochránců Evropy před zvyšováním energetické závislosti na Rusku zatím nepodařilo prosadit.

Z plánovaných 1230 kilometrů plynovodu zbývá ještě položit přibližně 120 kilometrů potrubí v dánských vodách.