Georgij Žukov v roce 1941. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0
O osobním životě čítankových postav Sovětského svazu se mnoho nevědělo a co se vědělo, nesměl nikdo napsat. Třeba o tom, jak maršálové SSSR, včetně Georgije Žukova, nebyli imunní vůči ženskému půvabu.
Poněkud složitý osobní život Stalinova vojevůdce popsala v článku na Russian7.ru Julia Popova. Dozvíme se, že pokud jde o manželky, napočítali bychom ve vojevůdcově životě formálně dvě. První ženou, se kterou měl nesezdaný vztah, byla Marie Nikolajevna Volochová. Jenže současně se kolem pozdějšího maršála začala vyskytovat Alexandra Djevna Zujková, se kterou se Žukov seznámil v roce 1920 ve Voroněžské oblasti. Nejstarší dcera Zujkové a Žukova, Era, pak popisovala, jak její matka všude za Žukovem chodila, „žila v nevytápěných chatrčích“, „přešívala si vojenská saka na sukně“.
Ovšem Margarita Žukovová, dcera maršála a Volochovové, tvrdila, že maršál Zujkovou nemiloval a nechtěl s ní žít. Vnucovala se a nečekaně ho navštěvovala v Minsku, kde v té době pobýval. Žukov jí opakovaně kupoval lístek na vlak do Voroněžské oblasti a žádal ji, aby už nejezdila, ale Alexandra se pokaždé do Minsku vracela. Alexandra Djevna se však ukázala jako žena vytrvalá.
„Nejen to,“ píše Julia Popova, „existuje verze, že si v roce 1922 Georgij Konstantinovič zaregistroval sňatek se Zujkovou, avšak následně se dokumenty někde ztratily. (V 50. letech je musel podepsat znovu). Zujková mimo jiné přišla během kočovného života s vojenským velitelem o dítě a lékaři jí pak další porody zakázali. Alexandra však kvůli manželovi riskovala: v roce 1928 se jí v Minsku narodila první dcera Era a o devět let později se ve Slucku v Minské oblasti narodila druhá dcera, kterou rodiče pojmenovali Ella.
Po narození dětí Alexandra opustila své zaměstnání a plně se věnovala rodině. Zujková si zřejmě vážila nejen svých dcer, ale i manžela. Během Velké vlastenecké války byla evakuována do Kujbyševa, ale přesto manžela na frontě často navštěvovala.“
Michail Fedorovič Vorotnikov píše: „Jeho žena, Alexandra Djevna, byla laskavá, skromná, v oblékání i chování, laskavá matka, neobyčejně starostlivá hostitelka a manželka. Zažívala těžkosti táborového života a negativní dopad častých služebních cest a dlouhých hodin vojenských cvičení na rodinnou atmosféru. Matka měla pocit, že děti postrádají otcovu stálou pozornost. Alexandra však trpělivě přijala svůj osud. Chápala velkou odpovědnost svého manžela vůči straně a státu a snažila se mu být co nejvíce užitečná. Díky své prostotě, pohostinnosti a zájmu o své okolí byla všeobecně oblíbená. Není divu, že jsme s ní brzy navázali vřelý vztah. Často jsem navštěvoval dům Žukovových. Navždy budu vzpomínat na obědy a večeře, na které mě při různých příležitostech zvali a vítali jako jednoho z nich. Vždycky působily prostě, neokázale, domácky a útulně.“
Je známo, že Žukov měl i takzvanou „polní manželku“, vojenskou lékařku Lidii Zacharovovou. Alexandra to tušila, ale snažila se to nedat najevo. Vztahy mezi Žukovem a Zacharovovou přitom skončily až pět let po vítězství. Alexandra předstírala, že se nic neděje.
Dělo se ale mezitím už něco jiného. „Když se Georgij Žukov ocitl v nemilosti a byl zbaven všech funkcí, byly věci uložené v jeho kanceláři přestěhovány do bytu. Při jejich prohlížení našla Alexandra fotku neznámé ženy a dožadovala se vysvětlení. Žukov přiznal, že má poměr s lékařkou, ale ne s Lidií Zacharovovou, nýbrž s Galinou Semenovou. Pro Zujkovou to byla skutečná rána, a když se ještě navíc dozvěděla, že má její manžel s Galinou dceru Marii, narozenou v roce 1957, rozzuřilo ji to. Žukov pak Alexandru požádal o rozvod. Zoufalá manželka se pak rozhodla všechno řešit přes nejvyšší místa. Napsala žádost Ústřednímu výboru KSSS adresovanou Nikitovi Chruščovovi, v níž žádala, ‚aby Galina Semjonovová byla i se svou nemanželskou dcerou vyhoštěna z Moskvy a aby jejímu manželovi bylo nařízeno vrátit se k rodině‘.“
Nikita Chruščov pak po Žukovovi chtěl, aby se k Alexandře vrátil, ale maršál prohlásil: „Nepleťte se mi do soukromého života!“
Zdálo se, že Alexandra se nakonec s existencí Semenové smířila a v roce 1961 dokonce dala Žukovovi souhlas k adopci nemanželské dcery Marie. O rozvod se Zujkovou ale maršál usiloval poměrně dlouho. Nakonec bylo manželství oficiálně rozvedeno v lednu 1965.
Žukov neotálel a o čtyři dny později zaregistroval svůj vztah s Galinou Semenovou. Všichni účastníci této trojice pak ale na světě už dlouho nepobyli. V prosinci 1967 postihla Alexandru mrtvice a druhý den po převozu do nemocnice zemřela. Galina Semenová, maršálova manželka, onemocněla rakovinou a zemřela v roce 1973. A brzy opustil tento svět i sám Žukov. Měsíc po manželčině smrti prodělal mrtvici a poté infarkt se ztrátou vědomí. Zemřel v červnu 1974 na nemocničním lůžku v předvečer 17. výročí narození své nejmladší dcery Marie.
Navzdory Žukovově poslední vůli být pohřben do země a navzdory žádostem jeho rodiny adresovaným nejvyšším představitelům země bylo jeho tělo zpopelněno. Urna s jeho popelem byla uložena v kremelské zdi na Rudém náměstí v Moskvě.
