Dana Lapáčková: Budoucnost české pravice

Ve čtvrtek odpoledne se konala konference o budoucnosti české pravicové politiky. V době, kdy nám vše hrozí vládnutí nepolitického, manažerského hnutí „bez chuti a zápachu“, bez vize, politického směřování, bez vlastního názoru, ale ku prospěchu jen několika vyvolených, vyplulo najednou na povrch, komu záleží na budoucnosti této země a kdo dost možná chce jen politicky „přežít“ za každou cenu.

Přítomni byli předsedové TOP 09 Miroslav Kalousek, ODS Petr Fiala a KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Nutno dodat, že k diskusi jsem postrádala zástupce STANu, Zelených, Svobodných, či Pirátů – tedy těch stran, které lze zařadit na střed politického spektra, a to hlavně s ohledem na návrh Miroslava Kalouska na sjednocení sil do příštích parlamentních voleb.

Návrh vyvolal nebývalou bouři nejen v sále, ale i na sociálních sítích. Myšlence jednotné pravice byl nakloněn Petr Fiala, ovšem po důkladné debatě ve své straně a s voliči, zcela odmítavě reagoval Pavel Bělobrádek. Podívejme se na to blíž – podotýkám, že nejsem úplně nestranná, jsem členem TOP 09 – ale budu se snažit o co největší korektnost.

Návrh Miroslava Kalouska je zcela logický – uvědomil si, že středo- a pravicové strany tříští síly a mnohdy brojí proti sobě, kdežto strany spíše doleva jsou v zásadních postojích víceméně jednotné, a navíc i mnohem více nakloněné k vládě „pevnější ruky“, i kdyby byla bez dlouhodobější vize. A také neváhal pojmenovat ten nejzásadnější problém – pokud chceme porazit Babiše a jeho hnutí ANO 2011, musíme být jednotní bez ohledu na názorové střety, a to i za cenu, cituji: „bolestných kompromisů“. Je tím pádem ochoten obětovat i sám sebe. Řeklo by se velmi riskantní – pro něj samotného – ale právě v tom vidím vpravdě státnické rozhodnutí, neboť v daném okamžiku stavěl důležitost budoucnosti této země výš než svou politickou kariéru. Chápu ale i pohled jeho oponentů – TOP 09 se podle průzkumů pohybuje na hraně volitelnosti, a že tohle rozhodnutí je jen zoufalým krokem, jak se „udržet“.

Petr Fiala se víceméně k návrhu vyjádřil kladně, ale i opatrně – vyzval k širší diskusi mezi svými spolustraníky a voliči. (Z dnešního tisku již vím, že pravicový blok podporuje i s menšími stranami).

Pavel Bělobrádek naopak nesouhlasil, a vlastně nepřekvapil. Jeho reakce mi spíše připomínala důvody, proč se „udržet za každou cenu“, tedy i za cenu spoluvládnutí s hnutím ANO. Předseda lidovců má za to, že Babiše mohou porazit i sami. Bohužel nedokážou, zato mě přesvědčil o tom, že lidovci půjdou „s každým“. Připadá mi to jako velmi spolehlivá, a také pomalá likvidace politické strany. Je mi záhadou, proč se tak inteligentní člověk dokáže pro své argumenty snížit až k biblickému „třísku v oku bratra svého vidíš, ale břevno ve svém přehlížíš“. Ostatně s takovým přístupem se velmi snadno může stát, že příští debata o budoucnosti české pravice nebude v elegantním sálu historické kavárny, ale třeba v obýváku tajného bytu, či – pokud to přeženu – na buzerplacu pankrácké věznice.

Závěrem bych dodala – musíme se spojit, není jiná cesta, jak zachránit mladou českou demokracii. Nesmíme se snížit k výčitkám, co bylo – stalo se, nejde to vzít zpět a jediné, co si z toho vzít, je poučení. Nebojujme mezi sebou, protože jediný cíl, který bychom měli vidět, je budoucnost této země. Spojme tedy své síly a chyby z minulosti použijme k ponaučení, abychom se o demokracii už nemuseli bát. Abychom už nikdy nedovolili, ani nedopustili, že by nás někdo jako Babiš znovu „převálcoval“. Musíme zapomenout na své názorové odlišnosti, pokud před sebou máme tak prioritní cíl, na hádky o méně důležité věci je pak času habaděj. A musíme se rozhodnout rychle – další čtyři roky „deformace“ by česká společnost nemusela jen tak přežít a její ozdravění by bylo mnohem složitější, a také nákladnější.

Že je to riskantní a nebezpečné? To je každé rozhodnutí, které ovlivňuje naši budoucnost, a nejen v politice. A tak vysoká hra, jakou je hra o demokracii, prostě riskantní a nebezpečná byla, je a bude – vždycky – neboť vítězí (či prohrávají) nejen její protagonisté, ale my všichni. Ostatně – jak dopadli podle moravské pověsti Svatoplukovi synové s rozdělenými pruty?

Komentář vyšel na blogu autorky.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner