Daniel Prokop: Nešťastně nastavené školství vychovává další voliče populistů

Sociolog Daniel Prokop (Profimedia)

Sociolog Daniel Prokop | FOTO: Profimedia

Důvěru Čechů k demokracii zatracujeme předčasnou selekcí školáků. Část jedenáctiletých dětí, které míří mezi elitu do víceletých gymnázií, připravujeme o možnost chápat lidi ze sociálně nižších tříd a děti v často nekvalitním „zbytkovém“ školství připravujeme o sociální kompetence nezbytné pro úspěšné studium na vysoké škole. Vedle formování prodemokratické elity tak české školství nadále udržuje početnou skupinu, která u politiků nepoptává jakékoliv hlubší hodnoty, varuje v rozhovoru pro Revue FORUM sociolog Daniel Prokop.  

Přibývá – či před epidemií přibývalo – demonstrací, happeningů či jen peticí na podporu nejrůznějších menšin, na ochranu zvířat, životního prostředí, lidé se více než dříve vymezují i vůči bezpráví v zahraničí, o demonstracích reagujících na domácí politickou scénu ani nemluvě. Je to známka strukturující se společnosti, anebo se jedná jen o klam daný efektivitou sociálních médií a komunikačních aplikací? 

Bára Štěpánová (Nicola Zörkler, FORUM 24)

Jedno specifikum České republiky je, že ještě nemáme vyprofilované konzervativně-liberální spektrum. Ne u všech témat, která se týkají sexuálních minorit, etnických minorit, otázky ochrany zvířat, životního prostředí, lze říci, že by „nasedala“ na ono klasické konzervativně-liberální členění. Z různých analýz víme, že v Česku je víc typů konzervatismu a že ani průnik mezi liberálními tématy není stoprocentní.   

Zabýval jste se důvěrou veřejnosti v nevládní sektor, jehož prostřednictvím se občanská společnost rovněž angažuje. Jak je na tom v tomto ohledu? 

Ve výzkumech, které se týkají vnímání nevládního sektoru, se ukazuje, že ona často zmiňovaná nedůvěra k němu je založena na dvou věcech. Jednak na samotném označení „neziskovosti“, upozorňujícím na financování toho segmentu. Lidem totiž konotuje dobrovolnictví, takže skutečnost, že i v tomto sektoru je za práci mzda, vnímají jako paradox. Další potíž nevládního sektoru plyne z toho, jak si jej lidé v době migrační krize spojovali jen s jeho určitými částmi. Když se totiž ptáme na konkrétní agendu organizací zabývajících se ekologií, postavením žen či sociální pomocí, tak image nevládního sektoru je výrazně lepší, než je ta, která provází pouhý „label“ neziskovky. 

Asi nejvíce se tato „nedůvěra“ stupňovala v letech 2013 až 2017, kdy se propojila ekonomická krize a populistická rétorika kolem migrační krize, což zhoršilo image nevládního sektoru jako celku. To je ovšem jen konstrukt, protože ptáme-li se na jeho vnímání v souvislosti s konkrétními, i lokálními tématy, důvěra i konzervativnějších obyvatel v něj je výrazně vyšší.

Budoucnost občanské angažovanosti je i ve vokalizaci konkrétních témat tak, aby nebyla pohlcena tím kulturně-liberálním konfliktem. 

Zaujal vás rozhovor? Předplaťte si Revue FORUM ZDE!

Dalším vysvětlením nedůvěry k nevládnímu sektoru může být i to, že je nepohodlný určitým lidem, kteří jej následně cíleně dehonestují. 

Nejvýstižnější definicí populismu je, že je to politika, která těží politický kapitál z vytváření napětí mezi konstruktem „běžného lidu“, jehož zájmy nejsou specifikované, protože žádný běžný lid neexistuje, a „groups“, minoritami a elitami. Je to systémová strategie, která utváří dění v Maďarsku a kterou převzala část české politiky. 

Populismus spolupracuje s finančními elitami a je součástí nějakého oligarchického systému, proto jediné elity, které mu zbývají, jsou ty kulturní a nevládní. Jediným logickým východiskem populismu je polarizace společnosti právě vůči zmíněným zbývajícím elitám. Z toho důvodu je také označuje jako nepřátele a zrádce, čímž definuje zájem „běžného lidu, aniž by mu cokoli reálného nabízel nebo řešil, že zahrnuje různé skupiny lidí i se zcela odlišnými zájmy. 

Když už si definujeme populismus, je třeba dodat, že se jím jednotliví čeští politici liší. Pro Miloše Zemana a Václava Klause bylo rozdělování společnosti příznačným způsobem, jak vytěžit politickou podporu. Andreje Babiše bych do toho typu klasického populismu neřadil. Ten to dělá jen ve chvíli nouze nebo nárazu, jeho popularita na tom ale nijak zvlášť nespočívá. 

RF

Koalice SPOLU v Revue FORUM


Komentátoři a politici v Německu a v podstatě v celé Evropě Andreje Babiše označují za populistu.
Mávání bankovkou na důchodce namísto zajištění ochranných pomůcek pro ně, pomíjení nepopulárních reforem či loňský ústup od oznámených protiepidemických opatření ve zjevné obavě o voličskou podporu jsou k tomu dobrým důvodem. 

Lídři koalice SPOLU: Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala a Marian Jurečka (Roman Černý)

Ten základ je nicméně trošku jiný druh populismu. Někdy se mu říká centristický populismus. Je založený na postoji, že ideové spory už nemají cenu a že jde o efektivní vládnutí, efektivní správu státu, což je druh politického příběhu, který do značné míry „nasedá“ na to, že ta česká starší generace ve věku nad 60 let už prožila hodně ideových zklamání – z mládí si pamatuje rok 68 a následnou normalizaci, potom si pamatuje vzepětí po revoluci, potom narativy spojené se vstupem do Evropské unie, z nichž část se nenaplnila, jako ty o rychlé konvergenci. Pamatuje si spoustu podobných politických hodnotových válek a začala být velmi nedůvěřivá vůči jakýmkoliv hodnotám v politice.       

Ten Babišův populismus je tedy jiný typ populismu, který vyhmátl onu anti-ideovost staršího českého voliče a nabídl mu místo toho příběh efektivní správy. Zda jej uvádí ve skutečnost – a v covidové krizi se ukazuje spíše opak – je už jiná věc. 

Celý rozhovor čtěte v aktuálním čísle Revue FORUM. ZDE nebo v trafikách a na čerpacích stanicích OMV.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]