Dánská premiérka Mette Frederiksenová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen ve čtvrtek řekl, že vláda zvažuje aktivaci článku 4 NATO, ale dosud o tom nerozhodla. Pokud ano, bylo by to poprvé v dějinách Dánska. Dánsko se ve čtvrtek ráno obrátilo na NATO. „Kromě článku 4 lze prostřednictvím NATO podniknout i další kroky,“ prohlásil ministr.
Dánská policie uvedla, že v noci na čtvrtek zaznamenala aktivitu dronů na nejméně třech různých letištích v zemi. Podle dánské vlády a policie se očekávají další hybridní útoky. „Jde o profesionálního aktéra,“ řekl ministr obrany Troels Lund Poulsen, aniž by zmínil někoho konkrétního.
Policie zdůraznila, že drony nepředstavují pro veřejnost žádné nebezpečí, ale letecký provoz byl z bezpečnostních důvodů zastaven do 8:00. Podobných hybridních útoků bude podle dánských úřadů přibývat. Ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard na čtvrteční tiskové konferenci řekl, že země na boj s nimi vyčlení nové kapacity. Situaci popsal jako závod s neustále se vyvíjející technologií.
„Dánsko a Evropa jsou ve vážné situaci. Nezdá se, že by šlo o náhodu, ale spíše o něco systematického,“ řekl ministr obrany a připomněl další narušení vzdušného prostoru drony v Pobaltí, Polsku a Rumunsku.
„Najdeme ty, kteří za tím stojí,“ řekl náčelník generálního štábu Michael Hyldgaard, který má podle ministra obrany povolení nechat drony sestřelit. Na dotaz novinářů reagoval: „Nemyslím si, že by se nějaký z našich úřadů bál sestřelování dronů. Ale bavíme se o tom, že je tma a že je třeba si uvědomit, kam drony dopadnou a jaké to může mít následky,“ upozornil Hyldgaard.
Pokud by trosky dronu například narazily do domu, vedla by se pak podle něj velká diskuse o tom, kdo je za to zodpovědný. „Nelze jen tak běhat a střílet do vzduchu, protože to, co vystřelíme nahoru, spadne zase dolů.“
Začátkem tohoto týdne neznámé drony narušily provoz na kodaňském letišti Kastrup a na Gardermoenu v Oslu. „Je důležité poznamenat, že nevíme, kdo drony řídí, ale existují země, které mají zájem podkopat podporu Ukrajiny. Je zásadní, abychom se nenechali Ruskem zastrašit,“ prohlásil Troels Lund Poulsen.
Země může svolat země NATO na schůzku Severoatlantické rady podle článku 4, pokud se domnívá, že je ohrožena její vlastní územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost nebo územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost jiného státu.
Schůzka musí určit, zda hrozba existuje, a pokud ano, jak jí lze čelit společným postupem nebo rozhodnutím. Naposledy takové setkání proběhlo v úterý na žádost Estonska, jehož vzdušný prostor minulý pátek narušily tři ruské stíhačky. Spojenci se shodli, že při takových incidentech je třeba postupovat rázně.