Dárek pro Agrofert. Poslanecký návrh ANO a SPD zdraží potraviny a omezí jejich výběr

Printscreen TV reklama

Andrej Babiš v reklamě na vodňanská kuřata | FOTO: Printscreen TV reklama

Vláda se neustále chválí, jak zvládá epidemii koronaviru, jenže nejtěžší zkoušky teprve přijdou. V čem je Česká republika skutečně na špici? V míře inflace. A dnes chystá skupina poslanců novelu zákona, která by zvýšila už tak rostoucí ceny potravin a zásadně omezila jejich výběr.

FB AB

Premiér Andrej Babiš si potrpí na zdůrazňování svých úspěchů. Konečný účet, jak si jednotlivé vlády poradily s pandemií koronaviru, však bude vystaven až později. Jedním nesporným premiantstvím se ovšem nechlubí. Česká republika má dnes nejvyšší míru inflace ze všech zemí EU. V žebříčku nejrychleji rostoucích cen zboží a služeb měla do popředí našlápnuto už dříve, dnes se ale usadila v čele pelotonu.

Nejrychlejší růst cen v EU

Meziroční růst inflace v dubnu u nás dosáhl 3,3 procenta, zatímco průměr všech zemí EU je 0,7 procenta a eurozóny 0,3 procenta. Ve třinácti státech dokonce poklesla míra inflace do záporných hodnot, přičemž tento vývoj do značné míry ovlivňuje koronavirová krize.

Už loni patřila Česká republika mezi státy s nejvyšší inflací, jejíž růst překonal očekávání České národní banky. Svým dílem k tomuto vývoji přispěla i vláda zavedením některých byrokratických nástrojů typu EET. Na zdražování, jež eliminovalo vládou propagované zvýšení penzí a mezd ve státním sektoru, se nejvíce podílely energie, bydlení, teplo, vodné a potraviny, zejména vepřové maso, ovoce a zelenina.

85 procent českého zboží na pultech

Dopady krize mají vliv na růst cen potravin i dnes. V této situaci přichází skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) se zdánlivě bohulibým návrhem posílit potravinovou soběstačnost. Podpořme domácí výrobu a zbavme se závislosti na zahraničních dovozech, zní líbivý slogan obhájců socialistických regulací. Jenže má háčky. Co navrhují?

Poslanecká iniciativa, kterou podepsalo kromě vládních i několik opozičních zákonodárců, hodlá prosadit povinné zvyšování podílu českých potravin na pultech domácích obchodů. Příští rok by měl dosáhnout 55 procent, každý rok by se zvyšoval o pět procent až na „úctyhodných“ 85 procent v roce 2027.

Poslanci přilepili tento pozměňovací návrh na poslední chvíli k novele zákona řešící dvojí kvalitu potravin, kterou čeká příští týden v Poslanecké sněmovně projednávání ve třetím čtení.

Agrofert: 140,5 tisíce hektarů půdy

Není divu, že tento záměr podporuje čelný představitel zemědělské a potravinářské agrolobby ve vládě Miroslav Toman. Ministr zemědělství už podobné náměty předkládal v minulosti, a poslanci jej uvažovaným podílem domácích potravin ještě překonali.

Pavel Hofman

Ministr jistě uvítá, když tento sporný návrh nemusí předkládat sám, jelikož se ocitá ve střetu zájmů. Je totiž zjevné, že jde na ruku hlavně domácímu agroprůmyslu, nikoli malým farmářům s kvalitnějšími produkty. A Tomanův otec, bývalý ministr zemědělství v několika komunistických vládách, s bratrem Zdeňkem ovládají významný potravinářský koncern Agrotrade.

Princip potravinové soběstačnosti také podporuje Andrej Babiš. Před dvěma lety ji slíbil velkým producentům z Agrární komory na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Vyslovil politování, že Česká republika je už řadu let zčásti odkázaná na dovoz některých základních potravin.

„Neuvědomili jsme si včas, že úkolem státu je postarat se i o to, aby se lidé uživili. Další chybou bylo, že jsme dovolili cizincům, aby tu kupovali půdu, která je teď drahá,“ řekl doslova. Už tehdy to byl jasný lobbing za domácí, už tak štědrými dotacemi zvýhodněnou velkovýrobu typu Olmy, Kosteleckých uzenin, Vodňanské drůbeže, Penamu a dalších společností z Agrofertu.

Pokud tyto stesky vyslovuje právě Babiš, nelze od nich odstřihnout zájem zdaleka největšího hráče na domácím zemědělském a potravinářském trhu. Mimochodem expanzivní holding v poslední době znovu skokově rozšířil obdělávanou zemědělskou plochu na současných 140,5 tisíce hektarů.

Vyšší ceny, horší výběr

Na tyto souvislosti dnes upozorňují nezávislí ekonomové, kteří poslanecký návrh dramaticky zvyšující podíl potravin českého původu v obchodech ostře kritizují. Podpora domácí produkce by podle nich neměla vypadat tak, že v konečném důsledku zvýhodní firmy politických podnikatelů v čele s Andrejem Babišem.

„Domácí spotřebitelé by byli i v rozporu se svými preferencemi nuceni kupovat výrobky domácích oligarchů, které si sami nevybrali,“ sdělil CNN Prima NEWS bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

ČTK

„Zpupní politici si myslí, že prostřednictvím nesmyslných regulací dokážou lépe než trh určit, co si lidé přejí konzumovat. V praxi však pouze sníží nabídku potravin v obchodech a lidem zdraží již dost drahé potraviny,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Tato aktivita nenachází pochopení ani u opozice.

„Navrhovatelé říkají: ‚Vodňanská kuřata zbaštíte, protože nic jiného vám nikdo nepřiveze.‘ Je to několik kluků, kteří se snaží pod hezkým názvem česká soběstačnost v potravinách svázat trh s potravinami do rukou pár lidí, kteří začnou ovládat produkci potravin v České republice,“ zhodnotil poslanec Petr Bendl (ODS).

„Poslanci a ministr zemědělství pro nás mají výjimečný dárek: horší výběr, nižší kvalitu a vyšší ceny. To je nevyhnutelný důsledek vždy, když se zakáže či omezí konkurence. TOP 09 zásadně nesouhlasí, nejsme komunisti,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Farmáři proti

Tento záměr se nelíbí ani farmářům. „Ohánění se potravinovou soběstačností je kromě obrovského populismu i snahou o porušení základního principu, na kterém stojí EU – totiž principu volného pohybu zboží. A není těžké si odvodit, jaké tuzemské firmy by místo po těch zahraničních obsadily. Pod clonou konání líbivého dobra pro českého spotřebitele tak jde pouze o snahu obřích potravinářských kolosů o větší podíl na našem trhu,“ říká člen vedení Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

V současné době produkce řady zemědělských a potravinářských komodit naopak přesahuje sto procent domácí spotřeby a mnozí výrobci jsou do značné míry závislí na exportu. Jak by asi v případě roztočené spirály regulací dopadla obchodní válka se sousedy a kdo by na ni nejvíce doplatil? O tom se už Tomanova protekcionistická agrolobby nezmiňuje.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner