Po půl roce vyšetřování olomoučtí žalobci podmíněně zastavili trestní stíhání vlivného podnikatele a sponzora hnutí ANO Davida Rusňáka. V počátcích případu policie po masivní razii obvinila osmnáct lidí, z toho osm bylo stíháno vazebně. Kauza rozsáhlých úniků informací z policejních evidencí a živých vyšetřovacích spisů zasáhla řadu současných i bývalých policistů. Už na začátku budil případ podezření z manipulace.

Odebrání GIBS

Hlavním postavou má být bývalý elitní policista, který podle obvinění přinejmenším od roku 2009 využíval svých kontaktů, jež získal jako příslušník ÚOOZ, a který po odchodu od policie jako šéf bezpečností agentury nabízel kromě běžných služeb i nákup neveřejných informací z policejních evidencí a konkrétních informací z probíhajících trestních řízení, například informace o nařízených odposleších a plánovaných prohlídkách. Vzhledem k tomu, že v případě jsou i policejní příslušníci, měla kauzu vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jenže probíhající vyšetřování je již druhý případ, kdy kauzu vyšetřuje Národní protidrogová centrála, ačkoli je to zcela mimo její působnost a zaměření. Výjimkou doposud byla kauza Beretta, která se rozběhla už před sloučením policejních útvarů. Berettu, jež se také týká úniků z policejních spisů, dozoruje pro změnu Vrchní státní zastupitelství v Praze. To, co se v případu Beretta stalo výjimkou z pravidla, stává se tak pravidlem. Opět tak byla opomenuta GIBS, která jako jediná je oprávněna vyšetřovat trestné činy policistů.

Rusňák byl obviněný kvůli podezření, že za pomoci bývalých detektivů Šlachtova ÚOOZ dostával on-line informace ze živých vyšetřovacích spisů, které proti němu vedla policie. Kromě toho si řadu let nechával zjišťovat, jestli proti němu nebo jeho firmě podnikající v nemovitostech, telekomunikacích či teplárenství policie zahájila nějaké kroky. Vyšetřovatelé zjistili dvanáct nelegálních přístupů Rusňáka do policejních evidencí, z nichž si nechával vytahovat informace o kauzách propojených s jeho osobou.

Zákonné podmínky

Aktuální otázkou je, zda podmíněné zastavení trestního stíhání bylo podle dikce zákona. Rusňák se k trestným činům přiznal, čímž splnil jednu ze základních podmínek, aby mohl vůbec požádat o podmíněné zastavení stíhání. Jenomže tak jednoduché to není.

Podmíněné zastavení trestního stíhání řeší ustanovení paragrafy 307 a 308 trestního řádu.

A lze je charakterizovat jako rozhodnutí prozatímní, se stanovením zkušební doby, vázané na splnění určitých podmínek a povinností uložených obviněnému. I v tomto případě byly podmínky splněny, protože Rusnák dostal podmínku, že se během dvou let nesmí dopustit trestného činu, stejně tak, že musí jít o řízení o přečinu,  tedy o všech nedbalostních trestných činech a úmyslných trestných činech s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Problém ale může být s další podmínkou, podle níž vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

Většinou se k tomuto způsobu rozhodnutí přistupuje v případech dopravních nehod apod., tam kde je možná domluva obviněného s poškozeným. To je smysl tohoto rozhodnutí.

Praxe připouští podmíněné zastavení trestního stíhání i v případě, že trestným činem nebyla způsobena majetková škoda. V takovém případě však soud, respektive státní zástupce v přípravném řízení musí důsledně zvážit, zda vzhledem k osobě pachatele a okolnostem případu lze podmíněné zastavení trestního stíhání považovat za dostačující způsob vyřízení věci. Využití tohoto institutu přichází v úvahu tehdy, jestliže vzhledem k okolnostem případu a osobě obviněného je zřejmé, že v případě odsuzujícího rozsudku by byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a s největší pravděpodobností by se obviněný ve zkušební době osvědčil. Je proto do značné míry zbytečné provádět celé trestní řízení, když jeho účelu lze dosáhnout podstatně jednodušším způsobem.

Tento předpoklad by měl mít státní zástupce před vydáním rozhodnutí vyřešen. Neznáme skutkovou a důkazní situaci kauzy, kde obviněný vystupuje, nicméně jestliže tuto činnost prováděl delší dobu, zapojoval do ní orgány činné v trestním řízení, jak vyplývá z dosavadního vyšetřování, tak se zdá splnění zákonných podmínek k podmínečnému zastavení trestního stíhání podezřelé.

Malá domů pro Babiše

Důležité je rovněž posouzení společenské škodlivosti tohoto protiprávního jednání. Tento případ lze srovnat s případem Bereta, v němž má jít rovněž o úniky z policejních spisů a v němž se vedení státního zastupitelství rádo vyjadřuje, jak je nebezpečné vynášení informací z probíhajících řízení, jak je nutné zákonem stanovit možnosti soukromých detektivů. Obchodování s informacemi je přisuzována vysoká společenská škodlivost a nebezpečný jev v posledních letech. Pro srovnání – v Berettě měla údajně státní zástupkyně sdělit informace bývalému policistovi v roce 2013 ve dvou případech a v roce 2015 v jednom případě, policista ve dvou případech a celník měl lustrovat  ve dvou případech. Ve srovnání s případem Rusňáka jde o zanedbatelné jednání, kdy v jeho případě se mělo jednat o celkem dvanáct skutků. Přesto kauza Beretta je stavěna do světla jako nebezpečné propojování orgánů činných v trestním řízení s kmotry a lobbisty, i když žádnému lobbistovi ani kmotrovi nebyla informace nikdy doručena – opět, na rozdíl od Rusnáka. Lze tedy říci, že rozhodnutí VSZ Olomouc je zjevně předčasné, protože nebyly zjištěny všechny okolnosti případu s ohledem na relativně krátkou dobu vyšetřování, a je otázka, zda měl státní zástupce vyřešeny všechny předpoklady, které stanoví zákon pro splnění podmínek podmíněného zastavení trestního stíhání.

Státní zástupce, když přistoupil k tomuto způsobu rozhodnutí, měl mít vyřešeno, že jde o případ menší škodlivosti a že nepochybně lze předpokládat, že obviněnému bude uložen podmíněný trest odnětí svobody, což by v případě dvanácti skutků, kladených Rusnákovi za vinu bylo dost nepravděpodobné, a že vzhledem k jeho osobě lze rovněž očekávat, že se ve zkušební době osvědčí. Tyto závěry musejí mít v rozhodnutí náležitě zdůvodněny, a je k tomuto i příslušné výkladové stanovisko NSZ. Z celého postupu olomouckých státních zástupců tak spíše vyplývá, že se snažili vyjít vstříc vítězi voleb, protože celá kauza poškozovala jak hnutí ANO, tak samotného novopečeného premiéra.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner