Andrej Babiš sice neví, co je napsáno nad oponou Národního divadla, ale my víme, co bude napsáno v učebnicích dějepisu o epoše jeho vládnutí. To heslo bude znít „Babiš sobě“, protože za svého premiérování dokázal pan velkouzenář maléry svých firem zahrát do autu. Nyní jemu i jeho bývalému ministrovi životního prostředí jednu protekci soud zrušil.
Andrej Babiš si v době svého premiérování dokázal do té míry prošpikovat státní aparát svými lidmi a tak pohrdat veřejným míněním, že byl nejeho Agrofert posvátný a nedotknutelný. Slovem „nejeho“ rozumějte, prosím, jeho, ale pro forma převedený pod svěřenský fond, aby se zákon nažral a Babišovo impérium zůstalo celé. Nyní, krok po kroku, soudy vracejí protekce, výjimky a omluvenky pro paseku nadělanou Babišem znovu na stůl a obnovují zákonný stav. Pokutu pro jeho firmu, kterou jistě s nejlepšími úmysly snížilo ministerstvo životního prostředí vedené jeho ministrem Brabcem, soud obnovil v plné výši. Za osm let starou ekologickou havárii v neBabišově fabrice Precheza firma zaplatí v plné výši. Brabcovu „vnitrostranickou benevolenci,“ snížení původní pokuty na její čtrnáctinu, soud zrušil.
Jak to bylo?
V Babišově přerovské továrně Precheza 28. 10. 2014 unikl do ovzduší oxid siřičitý. Jeho množství v noci až šestatřicetkrát překročilo limit. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se po půlnoci hodinové hodnoty dostaly na 12 686 mikrogramů, norma je 350 mikrogramů. „Pokud provedené šetření prokáže pochybení, je možné uložit pokutu podle platné právní úpravy až do výše deseti milionů korun,“ řekla tehdy mluvčí inspekce životního prostředí Pavla Sibřinová České televizi.
O tři roky později psal Ekolist: „Za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 dostala chemická továrna Precheza v Přerově pokutu půl milionu korun. Česká inspekce životního prostředí firmě původně vyměřila sankci sedm milionů, výši pokuty však po odvolání Precheze razantně snížilo ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo řídí Richard Brabec z ANO a Precheza patří do koncernu Agrofert, který založil šéf hnutí ANO Andrej Babiš.“
Babišova iDnes o tom tehdy (překvapivě) psala: „Ministr životního prostředí Brabec odmítl, že by se v případu nějak angažoval. O snížení pokuty v odvolacím řízení prý nerozhodl on, ale autonomní správní orgán, oblastní pracoviště ministerstva v Olomouci. „Pokud s tím někdo nebude spokojený, rozhodne soud,“ řekl Brabec. Podle Brabcova náměstka Vladimíra Many se potvrdilo jen jedno ze čtyř vytýkaných pochybení. Snížení pokuty podle něj není neobvyklé. Precheza se ani se sníženou sankcí nesmířila. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky je připravena zaplatit, zvažuje ale, že se obrátí na soud. Trest považuje za neopodstatněný a neúměrně vysoký.“
Soud rozhodl
Pan ministr Brabec měl pravdu, Precheza byla nespokojená a obrátila se na soud. Ani Babiš, ani Brabec asi nečekali, že soud bude rozhodovat v době, kdy pan premiér Babiš nebude premiérem, a za situace, že soudy se za jeho premiérování Babišovi ovládnout nepodařilo. Takže ve čtvrtek čtu na Seznam Zprávách: „Soud zrušil snížení rekordní pokuty za únik z Babišovy chemičky. Precheza sice zatím pokutu platit nemusí, zároveň se tím ale vrací do hry i původní sedmimilionová sankce od ČIŽP. „Rozhodnutí žalovaného (Ministerstva životního prostředí) nemůže obstát a je třeba jej pro nesrozumitelnost a vnitřní rozpornost zrušit,“ zdůvodnil soudce Ondřej Mrákota z Nejvyššího správního soudu.“
Pan soudce podle mého názoru zahájil proces, jímž bude muset projít každá složka státní správy, které se Babišovo premiérování dotklo, a asi každý úředník, který byl za babišokracie jmenován do nějaké rozhodovací funkce. Panu soudci za ten průlom ale patří srdečný dík nejen ode mne, ale asi od všech občanů znepokojených proběhlou balkanizací, pardon, babišizací naší země.
Pan velkouzenář dokázal za dobu svého výkonu funkce financministra, a ještě více při svém premiérování, doslova zakrtkovat obrovský počet institucí a úřadů. Babiš postupoval dle osvědčeného principu, jakým pracuje každá totalita – legální i nelegální: Když má někam být dosazen nový člověk, tak to prostě MUSÍ být „někdo od nás“. Angažmá ministra Brabce, jehož úřad snížil pokutu pro Babišovu firmu čtrnáctkrát, je toho výborným příkladem. Přestože se ona havárie v roce 2014 stala v noci, kdy byli lidé doma, unikla nebezpečná látka v ohrožující koncentraci pro lidi. Takže havárii nelze odmávnout slovy „vždyť se nikomu nic nestalo“. Ozbrojená loupež je jedním z nejzávažnějších trestných činů, a taky se nestává banalitou jen proto, že lupiči nestříleli.
Debabišizace bude na déle…
Znalosti planet sluneční soustavy a metabolismu skotu agrobaron Babiš nemá. Zato naprosto přesně dovede a vždy dovedl obsadit „svými lidmi“ všechna klíčová místa, která mohl pro své podnikání/politikaření využít. U Andreje Babiše nelze jasně tyto složky, podnikání a politiku, oddělit. A čtvrteční verdikt soudu ukazuje, že je možné se tomu postavit i zpětně, a od krtků Agrofertu bude nutné státní instituce a úřady vyčistit.
Stejně, jako nemohla ukrajinská státní správa nechat ve svých úřadech působit Putinovy krtky, nemohou – když už je Babiš nepodpírá silou premiéra – osoby pracující více ve prospěch Agrofertu než ve prospěch státu ve státních službách zůstat. Vzpomenu si – na první dobrou – na případy podniky Agrofertu šikanovaných zemědělců, na otrávenou a více než podivně vyšetřovanou Bečvu. Ale ono toho bude mnohem víc. Je proto potřeba, aby se dnes, kdy Nejvyšší správní soud de facto debabišizaci státní správy posvětil a naplno zahájil, ozvali se svými nároky všichni, kteří na agrofertizaci státu za Babišova premiérování nějak doplatili. Soud ukázal, že Andrej už všemocný není.