Do konce volebního období odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa zbývají už jen dny. Po násilném vniknutí jeho příznivců do budovy Kongresu však demokraté trvají na tom, že má v úřadu skončit okamžitě. Ve sněmovně, kde mají většinu, představili rezoluci vyzývající viceprezidenta Mikea Pence k tomu, aby uplatnil 25. dodatek ústavy. Ten umožňuje členům kabinetu hlasovat o tom, zda je prezident schopen svou funkci nadále vykonávat. Pokud to Pence neudělá, což už veřejně odmítl, pak demokraté chtějí ve sněmovně ve středu hlasovat už o druhém impeachmentu prezidenta Trumpa. 

Jde jen o pár dní, ale…

Podle všeho jde jen o politické představení. Kromě toho, že do konce prezidentova mandátu zbývá jen pár dní, je krajně nepravděpodobné, že se najde 17 republikánských senátorů, kteří budou hlasovat pro Trumpovo odsouzení a tím zbavení funkce. Nicméně v tomto případě jde o opravdu významné politické představení.

Prezident své příznivce záměrně udržoval v přesvědčení, že volby prohrál jen podvodem. Jen desítky minut před tím, než došlo k útoku na Kapitol, který si vyžádal pět životů, dav podněcoval. Před ním na stejném shromáždění mluvil jeho hlavní právník Rudy Giuliani o tom, že musí dojít k tzv. soudnímu souboji, což je středověká praktika, při níž o výsledku soudního sporu rozhodoval souboj na život a na smrt.

Vzpoura proti federální vládě i vládám jednotlivých států

V historii Spojených států je naprosto bezprecedentní, že by nějaký prezident takto otevřeně vyzýval ke vzpouře proti vládě. Všechny institucionální pojistky spravedlivého průběhu voleb – volební komise, guvernéři, soudy – potvrdily, že Joe Biden vyhrál po právu. Do Kongresu nedorazily žádné jiné oficiálně certifikované seznamy volitelů než ty potvrzující Bidenovo vítězství.

Členové Kongresu, kteří vyzývali k tomu, aby byli tito volitelé z některých států odmítnuti, bojovali nejenom proti hlasům voličů, ale de facto i proti suverenitě jednotlivých států. V těch docházelo k protestům proti volebním výsledkům už v minulosti a prezident i tady spíš přiléval olej do ohně, jako například v Georgii, kde dostával republikánský guvernér Brian Kemp od Trumpových fanoušků vyhrůžky smrtí.

Žádný zápal okamžiku

Trump se teď snaží od násilností distancovat. Faktem ale je, že vášně svých voličů celé týdny přiživoval. Do Washingtonu je sám pozval, schvaloval nátlak na guvernéry i zákonodárce a podobné, byť naštěstí méně tragické, útoky na státní kapitoly například v Ohiu a v Michiganu neodsoudil. Sled jeho kroků je naprosto jasný.

Prezident zařadil zpátečku až v okamžiku, kdy pochopil, že narazil. Američané nemají rádi anarchii a pro mnohé republikánské voliče, kteří Trumpa volili spíš z odporu k demokratům než z lásky k němu samému, tohle bude zřejmě poslední kapka. Trump to zjevně pochopil, protože se snaží útok hodit na Antifu a hnutí Black Lives Matter.

Symbol i první výstřel boje mezi republikány

Impeachment nemá velkou šanci na úspěch, ale po událostech ze 6. ledna a prezidentově podílu na nich je naprosto zásadní, aby se politická scéna jasně vyjádřila, že něco takového není přijatelné. Poklidné předání moci, byť bylo často doprovázeno osobní rivalitou i nenávistí, je prostě nejenom tradice, ale i americká instituce. Prezident se ji pokusil zničit a právě impeachment na to má upozornit.

Podle některých zpráv postup demokratů údajně v soukromí vítá i bývalý předseda republikánské většiny v senátu Mitch McConnell. Podle článku v New York Times věří, že to usnadní očistu od Trumpova vlivu. Dalším náznakem například je, že po událostech ve Washingtonu změnily stovky republikánů v jednotlivých okresech státu Pensylvánie registraci u volebních komisí. Stali se z nich nezávislí, nebo voliči třetí strany.

Je to Trumpův konec?

Není pochyb o tom, že si prezident tímto postupem značně uškodil. Zatímco dříve mu v průzkumech mezi republikánskými voliči běžně vyjadřovalo podporu 9 z 10 oslovených, útok na Kapitol schvalovalo „jen“ 45 % z nich. To je samozřejmě pořád ohromné číslo vzhledem k tomu, o jak hrozivou událost šlo. Nicméně ani zdaleka se neblíží Trumpově stabilně vysoké podpoře, s níž neotřásl ani podobný dubnový útok na sídlo zákonodárného sboru státu Michigan v hlavním městě Lansingu.

Zároveň někteří z těch, co útok schvalují, vyjádřili vztek a zklamání z toho, že prezident násilí odsoudil. Další to považují za tzv. deep fake a pořád věří, že Trump zůstane v úřadu třeba i s pomocí armády. Je otázka, zda se od něj po inauguraci Joea Bidena neodvrátí i část z nich. Bude to rozhodně tvrdé probuzení do reality. Pokud ale prezident bude dál chtít republikánskou stranu ovlivňovat, možnosti pořád mít bude.

Všichni věrní voliči ho neopustí a i v Kongresu najde řadu spřízněných duší. Pravá síla trumpovského tvrdého jádra se ukáže až v primárkách v roce 2022. Je pravděpodobné, že minimálně pokud v některých silně republikánských okresech bývalý prezident někoho v primárkách podpoří, tak takový kandidát či kandidátka bude mít výhodu. Pro Ameriku i pro republikánskou stranu by ale bylo dobře, aby jich bylo co nejméně.