Desatero Kalouska a Topolánka: Některé rady vládě jsou pro budoucnost zásadní

Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek (profimedia.cz)

Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek | FOTO: profimedia.cz

Vláda Petra Fialy v poslední době čelí kritice nejen ze strany opozice, ale i některých bývalých politiků, kvůli své rozpočtové politice. Mezi nejviditelnější kritiky patří bývalý premiér Mirek Topolánek a bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek. Přestože oba zkušení politici tvrdí, že se vláda s problémy zděděnými i novými vypořádává důstojně, v komentáři pro Hospodářské noviny zveřejnili desatero k uzdravení státního rozpočtu, kterého by se měl podle jejich názoru Fialův kabinet držet.

Nejen ekonomové a aktivní politici, ale i Topolánek s Kalouskem se shodují, že by bylo dobré představit komplexní daňovou reformu, zahrnující i povinné pojistné, která by pomohla ke konsolidaci veřejných financí a díky níž by se tak podařilo smazat strukturální deficit. Dle odhadu Kalouska a Topolánka by se tak mohl strukturální deficit snížit až o 0,75 % HDP ročně.

Pavel Šafr: Češi mezi pravdu a lží (FCM)

Všechny návrhy k výdajové straně rozpočtu, které oba bývalí politici představili, se týkají buď nákladů na zaměstnance, nebo přístupu k seniorům či ke zdravotní péči. Pokud by si tedy vláda měla vzít z tohoto dokumentu jen jedno ponaučení, mělo by to být urychlení vzniku důchodové reformy. Dle zpráv ministerstva práce a sociálních věcí by měl být návrh předložen na podzim příštího roku a schvalování by mělo proběhnout v průběhu roku 2024.

Na výsostném prvním místě se v komentáři Kalousek a Topolánek zmiňují o snižování počtu státních úředníků. Do roku 2025 by jejich počet měl klesnout na úroveň z roku 2013, která činila 413 000. Pravdou je, že je opravdu nutné stát zeštíhlit. Jak toho ale dosáhnout? Nejjednodušší možností je digitalizace. Tento bod byl ostatně jedním z hlavních v předvolebním programu Pirátů. Ti dokonce obsadili i ministerský post Ivanem Bartošem, který by měl tuto agendu zastávat, avšak zatím se nic moc nestalo. Je však nutno zmínit, že investice do rozvoje online infrastruktury nejsou nikterak nízké, proto je pochopitelné, že se od této položky v rozpočtu ustoupí. Kdo jiný než nynější vláda by však měl do digitalizace zainvestovat?

Státní zaměstnanci a jejich ohodnocení opravdu leží oběma Mirkům v žaludku. Návrh na snížení tempa zvyšování platů v příštích třech letech o 3 % ročně je v souladu s rozpočtovou zodpovědností. Vzhledem k tomu, že by se dle návrhu jednalo o krátkodobé opatření, lze vyloučit dlouhodobý dopad na stavy zaměstnanců. Avšak na nějaký odliv pracovní síly ve státním sektoru nejsme připraveni právě kvůli nedostatečné digitalizaci.

Pak je tu zrušení příspěvku na stavební spoření. Byla to právě státní podpora, která tento instrument před několika lety zpopularizovala. Pokud by došlo k jejímu zrušení, finančně gramotnější občané by si jej již pravděpodobně neotevřeli. Bez státní podpory by bylo v horizontu šesti let výhodnější investovat do diverzifikovaných akciových nebo dluhopisových fondů, které by přinesly lepší zhodnocení i na úkor nižší úrokové sazby z úvěru čerpaného ze stavební spořitelny. Zrušením podpory by stát mohl i minoritně přispět k nenafukování bubliny na trhu s nemovitostmi.

Důchodová reforma a zdravotnictví

Nová pracovní skupina, kterou ustavil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL, nebude mít lehký úkol. Ať už důchodová reforma bude vypadat navenek jakkoliv, je nutné změnit způsob přílivu a odlivu financí. Pokud by měl nový penzijní systém fungovat jako ten stávající, došlo by k jeho kolapsu. Musíme si uvědomit, že penzijní reforma, která jen nepřerozděluje nashromážděné peníze pojistníků, je žádoucí, protože nás v horizontu deseti let čeká odchod do důchodu početné skupiny tzv. Husákových dětí, na které by mladší, méně početné generace nedokázaly vydělat.

(Jan Šibík)

Podle Kalouska a Topolánka dále není udržitelný systém valorizací. Ten je dle jejich slov nespravedlivý, protože jediný, kdo dostává pravidelné zvýšení o inflaci, jsou právě penzisté. Mimo jiné bývalí politici navrhují i zrušení stropu odchodu do důchodu v 65 letech. V takovém případě by došlo ke zvýšení počtu odchodů do předčasného důchodu, neboť málokdo bude chtít pracovat déle, zejména kvůli fyzickému zdraví. U tohoto návrhu nelze vzhledem k aktuálnímu stavu veřejných financí odhadovat, že by Kalousek s Topolánkem poslali pracující do důchodu o několik let dříve, tak jak to navrhovala Jurečkova předchůdkyně v resortu práce a sociálních věcí Maláčová za ČSSD.

Dle Kalouska s Topolánkem by mělo dojít také k liberalizaci zdravotního systému. Proto by pojištěnci měli mít možnost si připlatit za nadstandardní služby, zejména lepší zdravotní péči, ubytování nebo například stravu. Návrh týkající se zdravotní péče je diskutabilní, protože ta je v tuzemsku na velmi vysoké úrovni, a přestože se snížilo množství financí odváděných státem do státních pojišťoven o 14 miliard korun, naše zdravotnictví nadále zůstává pro všechny velmi kvalitní. Pacienti, kteří chtějí využít „lepší“ lékařské péče, mají v současnosti možnost navštívit soukromou kliniku.

Jestli vládní představitelé vezmou návrhy Kalouska s Topolánkem vážně, těžko říct. Bez zásadní důchodové reformy si ale udržitelnost veřejných rozpočtů lze představit jen těžko.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]