Občanská iniciativa Milion chvilek pro demokracii dokázala dostat na veřejná shromáždění v České republice statisíce lidí. To je záslužné a chvályhodné. Motiv účasti na demonstracích nebyl vždy a u všech přítomných zcela shodný. Převládal však obecný pocit, že se u nás ve veřejné sféře (při správě země) dějí mnohé neblahé jevy, které je třeba zřetelně odmítnout. Demonstrovat na podporu současné české justice je v našich reáliích diskutabilní, stejně tak jako je diskutabilní schematické zjednodušení při varování před situací v Polsku a Maďarsku. Českou republiku ohrožují zejména naše vlastní domácí poměry. Proč je nezbytné se hlasitě ozvat a projevit svůj občanský vzdor a nesouhlas?
1. Je třeba varovat před frontální oligarchizací naší země. Velké korporace (včetně Agrofertu) ovládají mnohé klíčové komodity, podstatnou část mediálního prostoru a ovlivňují rozhodování institucí státu ve svůj prospěch. Deformují férovou a otevřenou soutěž ve všech sférách, včetně soutěže politických subjektů.
2. Stupňuje se tlak na nezávislá média i média veřejné služby, a výsledky se již dostavují, což je zjevné například v Českém rozhlase.
3. Došlo k nepřijatelné rehabilitaci komunistické strany, její ideologie a relativizaci její minulosti. Podíl komunistů na reálné moci je zásadní a tento trend se stupňuje. Signálem je i snaha o zrušení lustračního zákona.
4. Postkomunistická hlasovací koalice v Poslanecké sněmovně mění doposud platné ústavní zvyklosti (společně s prezidentem republiky) a prosazuje svoji vůli silou, s pohrdáním občanskou veřejností i politickou opozicí. Parlament je pro českého premiéra jen žvanírnou. Prohlubuje se vulgarizace veřejného prostoru, k čemuž přispívá i pan prezident.
5. Prezident republiky tvoří s předsedou vlády nerozborný mocenský pakt, který vysílá nesrozumitelné vzkazy našim partnerům v EU a v NATO, za němého přihlížení koaliční ČSSD. Týká se to i našich spojeneckých závazků.
6. Předseda vlády je v bezprecedentním kolosálním střetu zájmů, což je dáno jeho kumulací moci ekonomické, mediální a politické. Tento stav je anomálií v celém civilizovaném světě a je naprosto devastující. Jeho byznys údajně ovládají osoby jemu blízké (?).
7. Státní instituce včetně vlády ČR tento stav kryjí a podporují. Česká republika se stává firemním státem jednoho oligarchy a jeho spojenců. Správa země je postavena na zájmech všehoschopných, čemuž často asistují ti méně schopní, avšak loajální vůči aktuální moci. Jsme pak svědky mixu něčí privátní vůle a šlendriánu. Výsledky potom narychlo „zachraňuje“ Babišův marketing, který často hradí daňoví poplatníci…
8. Nedořešené kauzy Andreje Babiše zatěžují mnohé orgány země, záhadně často končí tzv. do ztracena. Jejich nedůsledná „šetření“ ohrožují samotnou podstatu právního státu, vysílají alarmující signál o uplatňování selektivního práva pro vyvolené.
9. Prezident republiky upřednostňuje vřelé vztahy k Rusku a Číně, obklopuje se lidmi s vazbami do minulého režimu a s obchodními zájmy ve východních říších.
10. Mocenský manuál ANO je uplatňován nejen ve státních orgánech a institucích státu, ale i v obcích (Hrčava). Dochází k brutálnímu uchvácení moci na všech úrovních správy země. K tomuto stavu přispívá masivní kolaborace, ale i nezájem mlčící většiny, a v poslední době i reálný strach z represí státu, zvláště vůči některým: například živnostníkům.
