Deset let od katastrofy polského letadla ve Smolensku. Skutečná tragédie i konspirace

dw.com

Trosky polského vládního speciálu u ruského Smolenska | FOTO: dw.com

Dne 10. dubna je to deset let od havárie polského letadla Tu-154 ve Smolensku. Na tuto událost se vzpomíná jako na „smolenskou tragédii“, protože při ní zahynulo mnoho předních osobností politického a společenského života.

K havárii došlo 10. dubna 2010 před devátou hodinou ráno. O život přišlo 96 lidí, mezi nimi polský prezident Lech Kaczyński a jeho manželka Maria Kaczyńská, poslední polský exilový prezident Ryszard Kaczorowski, vicemaršálkové Sejmu i Senátu, osmnáct poslanců parlamentu, duchovní, představitelé společenských a veteránských organizací. Tragédie byla vnímána ještě výrazněji kvůli tomu, že smyslem cesty byla účast na připomenutí 70. výročí masakru v Katyni provedeného ruskou tajnou policií.

Mezi oběťmi byla i Anna Walentynowiczová, žena, kterou chtěli v roce 1980 z politických důvodů propustit z práce a předčasně poslat do důchodu. To vyvolalo protest spolupracovníků, ze kterého nakonec vznikl nezávislý odborový svaz Solidarita.

Pavel Hofman

Přes různé konspirační teorie stojí za nehodou série špatných rozhodnutí v situaci, kdy pro přistání ve Smolensku byly krajně nepříznivé podmínky. Piloti se pokusili přistát na letišti Smolensk-Severny – bývalé vojenské základně – v husté mlze, s viditelností sníženou asi jen na 500 metrů. Posádka posledního letadla, které na letišti přistálo předtím s novináři, vyslala varování, ale to nebylo vyslyšeno. Vládní letadlo sestoupilo pod výšku normální přístupové trasy a přitom narazilo do stromů a explodovalo.

Ruské i polské úřední vyšetřování neodhalilo žádné technické závady na letadle a dospělo k závěru, že posádka za daných povětrnostních podmínek nevykonala přiblížení bezpečně. Polské orgány zjistily závažné nedostatky v organizaci a výcviku příslušného leteckého útvaru. Několik vysoce postavených členů polské armády pod tlakem politiků a médií rezignovalo.

Je psychologicky pochopitelné, že oficiální verze vyšetřování nezněly vzhledem ke špatným historickým zkušenostem Polska s Ruskem některým lidem pravděpodobně. Navíc tam bylo symbolické spojení s katyňským masakrem, kde Polsko také přišlo o část své elity. Objevily se různé konspirační teorie o katastrofě, které hlásali představitelé strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński a Antoni Macierewicz, ministr obrany v letech 2015–2018. Podle Macierewicze mohlo jít o atentát. Pro takové tvrzení se ale nenašly žádné důkazy. Rozpoložení Jaroslawa Kaczyńského lze samozřejmě pochopit, protože při katastrofě přišel o svého bratra-dvojče.

Rusko ovšem neprokázalo velkou vstřícnost a dodnes třeba Polsku zcela nepochopitelně nevrátilo trosky letadla. Zmizely také některé cenné předměty obětí a nakonec byli za krádeže odsouzeni čtyři ruští vojáci ze smolenské posádky.

Je pravděpodobné, že kapitán letadla byl pod tlakem, aby se vzhledem k významu plánované akce v Katyni pokusil přistát za každou cenu. Záznamy také dokazují, že v kokpitu byly přítomné osoby, které tam neměly co dělat. Nakolik šlo o vlastní pilotův pocit, že nesmí selhat, a nakolik o konkrétní tlak, se nejspíš nikdy nedozvíme.

Jisté je, že se před deseti lety odehrála tragédie, na kterou Polsko nezapomene.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner