Deset let války: Krym pod ruskou okupací. Scénáře toho, co se stane, když Putinovi ustoupíme, známe

KOMENTÁŘ / Před pár dny to byly dva roky od plošné ruské agrese vůči Ukrajině. Válka ale trvá už deset let. Dekáda ruské okupace Krymu nám ukazuje tvrdou realitu toho, co se stane, když země padne do rukou Putinova režimu. Poté, co protesty na Majdanu v Kyjevě ukončily vládu prezidenta Janukovyče, Moskva se pomstila Ukrajině za její rozhodnutí se vydat na cestu do Evropské unie. Na konci února 2014 ruští vojáci obsadili Krymský poloostrov. Od zinscenovaného referenda v březnu 2014 do současnosti sledujeme proměnu svobodného regionu v militarizovanou nesvobodnou gubernii pod taktovkou Putina. Rusko okamžitě zavedlo represe zaměřené proti krymským Tatarům, etnickým Ukrajincům a všem odpůrcům okupace včetně novinářů a občanské společnosti.

Ještě v roce 2019 jsme se v Evropském parlamentu radovali z návštěvy krymského režiséra Olega Sencova, kterého představitelé ruských tajných služeb zadrželi na okupovaném Krymu v květnu 2014 a obvinili ho z přípravy teroristických útoků. Držitel Sacharovovy ceny Evropského parlamentu z roku 2018 nám popisoval podmínky a kruté zacházení, které si zažil v ruském zajetí a vězení.  

 Od vypuknutí invaze na Ukrajinu v roce 2022 Moskva v represích proti svým kritikům na Krymu přitvrdila. Ekonomika Krymu se zhroutila, ceny vzrostly a mnoho firem odešlo. Z oblíbeného místa letních dovolených se stal militarizovaný a izolovaný region závislý na dotacích z Moskvy.  

Víme o neutěšené situaci novinářů, aktivistů i krymských Tatarů, kteří si za kritiku Ruska odpykávají tvrdé a nespravedlivé tresty ve zmanipulovaných procesech. Podobně jako Sencov. Navzdory protestům mezinárodní komunity, včetně Evropského parlamentu.

Podle organizací na ochranu lidských práv bylo zatčeno mnoho obránců lidských práv a novinářů, jako například Server Mustafajev, a někteří z nich dokonce ve vězení zemřeli, jako například Kostiantyn Shyring a Džemil Hafarov. 

Nemusíme si vymýšlet scénáře toho, co se stane, když ustoupíme Putinovi nebo když Ukrajina nezvítězí. Ukrajinský prezident Zelenskyj a vojenské vedení shodně prohlašují, že nemají zájem o žádné příměří, které by bylo uzavřeno za podmínek výhodných pro ruského prezidenta Vladimira V. Putina. Vědí, že jakékoli podmínky se domluví s Putinovým režimem, stejně nebudou nikdy dodrženy, s tím má Ukrajina už zkušenost.  

Pomoc EU a válka na Ukrajině: 

• V roce 2014 byla přijata dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Dohoda zavedla politické přidružení a hospodářskou integraci mezi EU a Ukrajinou a zajistila vzájemný volný přístup na trh.
• Ukrajina požádala o členství v EU v únoru 2022. Parlament její žádost podpořil a vyzval země EU, aby jí udělily status kandidátské země, což se stalo v červnu 2022, a později zahájily přístupové rozhovory, které byly formálně zahájeny v prosinci 2023.
• Aby mohla Ukrajina vstoupit do EU, musí mít stejně jako ostatní budoucí členové stabilní instituce zaručující demokracii a právní stát; fungující tržní hospodářství a schopnost převzít a plnit závazky vyplývající z členství v EU.
• Dne 6. února 2024 se Rada a Parlament dohodly na návrhu na zřízení Nástroje pro Ukrajinu s cílem poskytnout Ukrajině na období let 2024–2027 předvídatelnou finanční podporu ve výši 50 miliard eur. Tyto finanční prostředky přispějí k obnově, oživení a rekonstrukci Ukrajiny.
• Evropská komise oznámila, ze přijetí vyjednávacího rámce pro Ukrajinu (a Moldavsko) se posouvá na červen, po volbách do EP. Původní datum přitom bylo na konci března. 

Autorka je europoslankyně za KDU-ČSL