Demonstrace odborářů ukázala, že funkce, vliv a popularita odborů v postindustriální společnosti zásadně klesají. A že i když svolají protivládní demonstraci, tak jako na potvoru v termínu, kdy je vláda na druhém konci republiky. A i když se to nakonec povede, tak na ni přijde tisíc demonstrantů. Což ukazuje reálný vliv odborářů v Česku. Porovnejte si to s počtem lidí na stadionu, když naposledy hrála Sparta proti Baníku.
Můj sloupek o tom, že ta demonstrace bude trapná exhibice řady politiků, co prohráli volby, vyšel už ráno před začátkem akce. Pro mne začala demonstrace už před devátou hodinou ranní. Dorazil mi totiž e-mail. „Pozor, co píšeš. Ty musíš být duševní impotent, když si tak dovoluješ. Urážíš slušné lidi. Také by jsi mohl dostat přes tu nevymáchanou. hubu, až si někdo řekne že ani hlupákovi se nemusí stále ustupovat, Mirek Černý,“ stálo ve zprávě.
Naši čtenáři nám rozumějí
Samozřejmě, převládaly – jako u všech mých článků – výkřiky o novinářské žumpě. Třeba post paní Evy Vlachové, která si postěžovala, že vláda odjela zbaběle, jako krysy zalézající do děr. „To je docela typické, co čekat od neschopného signalisty. Virtuálně ohrnovat arogantně nos nad demonstranty, to mu jde dobře, ale postavit by se jim nedokázal. Tak radši zbaběle zdrhne. Je nehorázné, jaké máme teď u vesla představitele. Forum a další provládní média se mohou strhat, ale stejně jim to nebude nic platné. Dříve nebo později tahle demolice skončí a už si zase dlouhoooooo ani neškrtne. Jako ukázka stačilo,“ napsala.
Tvrzení, že vláda Petra Fialy někoho ojela, paní Vlachová nedoložila. Ale ve smršti obvyklých hejtů se velmi často objevovaly příspěvky našich čtenářů, kteří se na odborářský protest dívají stejně jako já. Například Jaroslav Chalupa si liboval, že půjde jistě o hezkou demonstraci. „Soudružka Konečná má co říct. Estébák Bureš už také dlouho nebyl vidět a je středa, tak Středula řekne, jak se mu z těch 140 tisíc za měsíc žije špatně,“ vzkázal.
„Pracující důchodce 68 jde na demonstraci proti odchodu do důchodu v 68??? AB,“ reagoval pak Fanda Kubíček. „Chudáčci, nikdo je nemá uád, nikdo si s nimi nechce huát… Odboráři celého Česka, polibte si Babiše!“ dodal Václav Pulák.
Všichni ho měli na esemesce
V jedenáct se odboráři shlukli a vyrazili na pochod, v půl dvanácté byla skupina demonstrantů – možná tisíc lidí – před úřadem vlády. Vláda ten den zasedala v Jeseníku. Načasování akce bohužel nevyšlo. Ale odboráři se s tím vyrovnali, z pódia zaznělo, že před nimi vláda utekla. Před Strakovou akademií byl les rudých vlajek, s nápisem KSČM jsem napočítal deset, odborářských spousta. Zaujal mne muž, který držel v každé ruce jednu vlajku.
Francouzská odborářka byla moc hezká a její francouzština měla erotický zvuk. Radim Fiala je proti snížení valorizace a oni – rozuměj SPD – budou vždy hlasovat proti, stejně jako proti odchodu do důchodu v 68 letech. Řečník v bundě Odbory KOVO Škoda děl, že odboráři přijedou demonstrovat vždy a v nejhorším případě zaplní celou Prahu. „Za socialismus!“ zaznělo z davu ve tři čtvrtě na jednu odpoledne.
Mezi řečníky mne nejvíce zaujala soudružka Konečná, protože do mikrofonu fakt ječela. A její gestikulace rukama připomínala fotbalového rozhodčího. Vysvětlila, že nějací „oni“ chtějí zničit průmysl v Evropě a naše vláda za ně dělá špinavou práci. „Nenechme se uchlácholit blbými řečmi,“ děla rovněž soudružka Konečná. „Vážená vládo, jste poserové, poserové,“ pokračovala soudružka Konečná. „Jste poserové!“ zopakovala.
Josef Středula začal mluvit, ale do jeho projevu znělo z davu ječení nějakého ženského hlasu. Nebylo mu rozumět. „Budeme požadovat příplatek za odvoz mrtvoly z pracoviště. Já mám osobní zkušenost,“ vysvětlil. Všichni se začali těšit na historku, toho se ale nedočkali. „Tedy ne že bych odvážel mrtvého z pracoviště,“ upřesnil Středula s tím, že mluví o tom, že jeho otec umřel v 68 letech. Žena v davu dále ječela, Středula pokračoval. „Jsou zde politici, zástupci Přísahy, Budoucnosti a další,“ děl odborářský boss. Přísaha – to je Šlachta. Ale o Budoucnosti jsem ještě nikdy neslyšel, sorry jako. Pak přišel Andrej.
Začal tím, že založil ANO. A že oni – odboráři – jsou nejdůležitější. Že tato vláda je nejhroznější, nejneschopnější a nejprolhanější, neboť za jeho vlády bylo líp. Rovněž se vymezil proti miliardáři Bakalovi, a když byl Babiš premiérem, tak ho všichni „měli na esemesce“. Já mu tedy žádnou neposílal a nemám na něj číslo, ale odboráři možná jo. A pak Babiš odborářům řekl, že je tu nová totalita. A že vláda s nimi začne mluvit, až zaplní Václavák. Pak se otřel o pomoc České republiky Ukrajině. I do Babišova projevu nesrozumitelně ječela z davu nějaká dáma. Pak skončil.
Odborové divadýlko
Po Babišově projevu byl čten text otevřené výzvy vládě. „Kde jsi, vládo?“ zaznělo z úst odboráře Kužela. V Jeseníku. Poté se řečnící odborář vymezil proti levné oceli z Číny. Ano, to je téma, které v Praze osloví opravdu hodně lidí. Pak volali sanitku a od mikrofonu se řečník prořekl. Poprosil „účinkující“, aby udělali koridor. Ano, před úřadem vlády nebyli demonstranti, ale účinkující. Ta demonstrace byla divadýlko. A fakt trapný. Což řečník podtrhl požadavkem na odstoupení vlády. Odborář Ďurčo následně poděkoval demonstrantům – tedy účinkujícím – za účast, demonstraci pak ukončili puštěním české hymny, ale jen hudby, bez zpěvu. Takové té karaoke verze, ke které má zpívat dav. Dav odborářů se však do zpěvu nedal a demonstrace skončila. Poté si mimopražští odboráři šli nakoupit.