Úterní útok na Kachovskou přehradu na řece Dněpr v okupované části jižní Ukrajiny znamená porušení Ženevských úmluv a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Z destrukce se Kyjev a Moskva zatím vzájemně obviňují, každopádně viník bude souzen za další válečný zločin, ke kterému při ruské agresi na Ukrajině došlo.
Expert na mezinárodní právo Ľubomír Majerčík z Masarykovy univerzity pro deník FORUM 24 vysvětlil, že je tento útok závažný pro jeho zásah, jelikož došlo k porušení Ženevských úmluv. Nejedná se totiž o žádný útok na ukrajinské vojenské síly, ale postihl výhradně civilní obyvatelstvo. „Pokud dojde k útokům na nějaká vojenská zařízení, bunkry a fabriky na Ukrajině, počítá se s tím, že budou vedlejší škody. Ale v tomto případě šlo čistě o civilní objekt a žádné vedlejší škody nejsou. Jde o to, že toto vyvolá vážné ztráty pro civilní obyvatelstvo,“ uvedl.
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám I. se věnuje ochraně staveb a zařízení obsahujících nebezpečné síly. „Stavby nebo zařízení obsahující nebezpečné síly, zvláště přehrady, hráze a atomové elektrárny, nesmějí být předmětem útoku, i když jsou vojenskými objekty, pokud takový útok může způsobit uvolnění nebezpečných sil a vést v důsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu,“ stojí ve článku 56.
Ženevské úmluvy z roku 1949 a dodatkové protokoly z roku 1977 nejsou ovšem podle Majerčíka zcela aktuální. Například dostatečně nereflektují ochranu životního prostředí jako novější Římský statut Mezinárodního trestního soudu z roku 1998. „Je to nová mezinárodní úmluva, myslí i na ochranu životního prostředí a toto je přesně ten typ útoku, který postihne životní prostředí velmi nepřiměřeně. Na přehradu bylo navázáno spousta souvislého života, biotopy, populace, zvířata…“ okomentoval právník.
Válečným zločinem je podle Římského statutu dle čl. 8 odst. 2 písm. b): (iv) úmyslné zahájení útoku s vědomím, že v souvislosti s takovým útokem dojde ke ztrátám na životech nebo zranění civilních osob či poškození civilních objektů nebo k rozsáhlým a závažným škodám na přírodním prostředí, které budou zjevně nepřiměřené v poměru k očekávané konkrétní a přímé celkové vojenské výhodě.
Římský statut Mezinárodního trestního soudu dopadá i na občany Ruské federace, pokud to byli oni, přestože k němu Rusko nepřistoupilo. „Když se ruští občané dopustí takovýchto trestních činů na území Ukrajiny, která souhlasila s působností Mezinárodního trestního soudu, mohou být pachatelé souzeni i za toto poškození životního prostředí,“ řekl.
Všechny informace zatím podle něj ukazují na to – přestože to není stoprocentní jisté -, že za útokem stojí Rusové, kteří chtěli získat moment překvapení a předejít protiofenzivě. Všechny informace k tomu směřují, domnívá se Majerčík s tím, že se pravda ukáže pravděpodobně v průběhu hodin nebo dní.
Takzvané Ženevské úmluvy (někdy též konvence), jsou souborem dokumentů zaměřených na zmírnění důsledků války pro vojáky i civilní obyvatelstvo. Od 12. srpna 1949, kdy byly přijaty, je ratifikovalo 196 států. Jde o čtyři mezinárodní úmluvy: o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli (1864), o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři (1906), o zacházení s válečnými zajatci (1929) a konečně úmluvu o ochraně civilních osob za války.