Devět let servility, manipulace, hlouposti a proruské propagandy. To je dílo vydavatele Andreje Babiše

Andrej Babiš svoje média používá jako nástroj politického boje. (FORUM 24)

Andrej Babiš svoje média používá jako nástroj politického boje. | FOTO: FORUM 24

Chcete si v českých novinách přečíst, že mávání ukrajinskými vlaječkami už musí brzy ustoupit reálné politice, Ukrajina by možná měla kapitulovat a ruské hledisko je třeba brát vážně? Sledujte články v MF DNES, která patří do holdingu Agrofert. Třeba články od člena německé AfD Petra Bystroně nebo bývalého diplomata Petra Druláka. Nebo od autora MF DNES Ladislava Heneka, který má velké pochopení pro ruský konzervativní odpor vůči progresivistickému Západu.

Tato orientace listu má nyní již dlouhodobý charakter a zjevně odpovídá založení šéfredaktora i vydavatele. Ukrajinské velvyslanectví v Praze se již před rokem muselo ohradit vůči protiukrajinským článkům v MF DNES. Učinilo tak v otevřeném dopise velvyslance Jevhena Perebyjnise, který šéfredaktorovi Jaroslavu Pleslovi napsal: „Zůstává pro nás záhadou, proč deník Mladá fronta DNES poskytuje tak velký prostor textům, které očerňují Ukrajinu a prosazují ruské narativy vůči naší zemi.“

Tento jev by byl ve velkých českých médiích po dvě desetiletí od pádu komunismu zcela nemožný a nevídaný. Pak se cosi změnilo. Nyní máme příležitost z odstupu nahlédnout, jak osobnost vydavatele formuje skrze redaktory jeho noviny.

Za pár dní si připomeneme jedno velmi smutné výročí české žurnalistiky. Bude to již devět let, co si miliardář a tehdy začínající politik Andrej Babiš koupil, v úterý 25. června 2013, vydavatelství Mafra, které vydávalo dva nejvlivnější a respektované české deníky: masovou Mladou frontu DNES a intelektuální Lidové noviny. Zatímco méně informovaní publicisté mají sklon zpochybňovat dalekosáhlý vliv této akvizice, praktici z novinářského a vydavatelského oboru nepochybují o tom, že se jednalo o zlomový okamžik, který do několika měsíců zcela proměnil informační klima v Česku.

Chemický a zemědělský magnát Babiš tehdy v létě 2013 nejprve ukázal jen to, co rádi ukazují všichni východní grófové a pokleslí mafiáni sovětské zóny: Demonstroval svoji sílu. Když den před tím umístil na twitter legendární hlášku „zítra asi něco koupím“, dal najevo své odhodlání dobývat moc v Česku. Lhaní o pouhé finanční investici a nezasahování do práce redakcí přitom patří ke klasickému východnímu folklóru. Naivní část publika na takové lži pravidelně skočí a ta otrlejší musí uznat, že velký boss umí všechno zmáknout.

Nikdo soudný nepochyboval, že si Andrej Babiš koupil noviny jako beranidlo k dobývání hradu. A nekoupil si jen dva deníky, které hrály klíčovou roli při nastolování zpravodajské agendy v celé společnosti. Koupil si tím i silné zpravodajské servery iDNES a Lidovky a také celou řadu velmi navštěvovaných webů včetně celonárodně používaných jízdních řádů iDOS. Spadl mu tím kupříkladu do klína i pražský deník Metro, který následně zcela přímočarým způsobem zneužíval ke svým kampaním a nechal si přitom tento list rozšiřovat veřejným dopravním podnikem.

Žádná pravidla, jež jsou nutná pro provozování profesionálních médií v demokratické společnosti, přitom nebyla Andreji Babišovi svatá. Často už proto, že tato pravidla při své nízké informovanosti třeba ani neznal. A částečně také proto, že po východním způsobu etickými a profesionálními pravidly naprosto pohrdal a považoval je za pouhý švindl, kterým mu chce někdo omezovat jeho kmotrovskou vládu.

A tak se v dosud seriózních médiích velmi brzy začaly objevovat servilní články, které oslavovaly vlastního vydavatele. Následně se v nich objevily také hanopisy na jeho konkurenty a politické soupeře. Babiš udělal to, co se dosud nikde v Evropě v tak otevřené formě nepřihodilo. Politik, který usedl do křesla mocného ministra financí a vicepremiéra, přenastavil produkci zpravodajství a komentářů tak, aby vyhovovala jeho zájmům. Takhle brutálně a s takovým společenským dosahem v oblasti zpravodajské agendy to nezvládl ani Silvio Berlusconi, který své impérium nejprve postavil na zábavě a až pak ho využil k politice.

Jak se k této situaci postavila česká mediální, intelektuální a politická elita, je dostatečně známo. Řada lidí prostě srazila podpatky a dělala, že je všechno normální. Dodnes si řada demokratických politiků neuvědomila dosah mediálního domu Mafra a jeho ideologické zaměření.

V kontextu současné ruské agrese a po mnohaleté hybridní válce Ruska proti Západu je třeba říci, že média dlouholetého českého premiéra a nynějšího šéfa opozice Andreje Babiše nastolovala takovou agendu, která podporovala ruské narativy, šířila xenofobii a nahrávala vypjatému nacionalismu a populismu. Noviny přitom neváhaly dokonce špinit ukrajinské demokraty, kteří se snažili čelit ruskému imperialismu a subverzi. V české společnosti Babišova MF DNES podporovala antievropské nálady, nenávist k uprchlíkům a zejména se starala o dobrý dojem z Babišova vládnutí.

K praxi velkého mediálního domu i k praxi oligarchických médií patří, že mezi bludy a manipulacemi vychází i velká porce tzv. normálních článků, často od prestižních autorů. Do Babišových novin přispívala řada demokratických politiků a dodnes těmto novinám poskytují rozhovory. V Babišových novinách najdeme inzeráty nejmovitějších inzerentů, a to bohužel včetně státních a polostátních podniků. Seznam veřejných institucí, jež se podílely a částečně ještě stále podílejí na úspěšném vydavatelském byznysu Andreje Babiše, je dlouhý a impozantní. Mediální agentury stále nabízejí Babišovy noviny jako efektivní komunikační kanály. Mimo jiné i proto, že jsou na tomto nabízení zainteresovány velmi tučnými finančními bonusy. „Accounti“ agentur dodnes přesvědčují méně bystré státní úředníky, že MF DNES je nejefektivnějším nosičem státní inzerce. Naštěstí již nejsou tak úspěšní jako v dobách vlády vydavatele listu.

Česká veřejnost se vyznačuje velkou podporou ukrajinské obraně před ruskou agresí. Zároveň ale v dostatečné míře nepostřehla, že vrcholný český politik ovládnutím médií nastoluje ryze ruský model informování veřejnosti. Stejně i v jiných oblastech nastoloval Babiš ruský styl řízení společnosti, který odporuje principům demokratického systému. Tento styl je postavený na vládě oligarchů a kleptokracie, na ignoranci pravidel ohledně oddělení médií od politiky, oddělení novinářské práce od byznysových a politických zájmů. Jde o praktiky, které poškozují demokratické principy a v důsledku ohrožují svobodu české společnosti.

Černé úterý české žurnalistiky 25. června 2013 zavedlo postupy, které byly do té doby nemyslitelné. Všechny dohromady vytvářejí směs, která je dílem typická pro praktiky autoritářských sil, dílem pro dezinformační média a občas dokonce i pro ultrapravicový extremismus. Vedle toho zde ale najdeme zejména dětinské podkuřování majiteli listu a také celou řadu naprostých hloupostí, jež by profesionální redakce nemohla vydat. Přitom celkové balení a převaha obsahu stále připomíná svým provedením starou dobrou MF DNES a staré dobré Lidové noviny. Jak napsal profesor Vladimír Just, právě v této záměně s normálními médii spočívá nejzávažnější riziko Babišovy mediální produkce. Protože jde o matení veřejnosti. Tomu je třeba důsledně čelit.

Internetový deník FORUM 24 připravil unikátní výstavu „Noviny podle Babiše“. Jedná se o přehlídku titulních stran MF DNES a Lidových novin, které jsou nejkřiklavějšími příklady manipulací, lží, služby majiteli nebo prostě jen nepochopitelných nesmyslů. Výstava začíná 14. června a titulní strany Babišových novin si budete moci prohlédnout do konce měsíce. V úterý 14. června se koná vernisáž spojená s debatou. Andrej Babiš se chystá kandidovat na prezidenta a má k tomu arzenál médií, jaký žádný protikandidát mít nebude. Na to by se v žádném případě nemělo zapomínat. Katalog k výstavě zakoupíte ZDE.

Chcete naše aktivity, včetně výstavy „Noviny podle Babiše“ podpořit? Pošlete nám příspěvek na číslo účtu 4095439339/0800. Děkujeme!