Jakub Patočka FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
„Není politická vůle vyšetřit otravu řeky Bečvy. Jde o monumentální selhání českého státu. Na vyšetřování nehraje spousta věcí. Tají před námi fakta. Policii nevěřím.“ To jsou slova šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky, který vedl několikaměsíční pátrání v případu jedné z největších ekologických havárií v Česku. Patočka je k výsledkům práce policie skeptický a nevěří ani verzi, s níž nedávno kriminalisté přišli, že za otravou Bečvy stála jiná firma než chemička premiéra Andreje Babiše. Zásadní problém je podle Patočky v tom, že stát nebyl schopen předložit veřejnosti dostatek důkazů, že havárii nezpůsobila Deza, na kterou mířila původní podezření. Podnik Deza je ve vlastnictví fondů oligarchy Andreje Babiše, toho času českého premiéra.
Policie v případu loňské otravy na řece Bečvě obvinila „jednu fyzickou a jednu právnickou osobu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku“. Jména policie nezveřejnila. Více se tedy do voleb pravděpodobně nedozvíme. „Případ má zásadní politickou rovinu. Agrofert spolu s hnutím ANO v tom mají investovaný obrovský politický kapitál. Kdyby se do voleb ukázalo, že za otravou Bečvy opravdu stála Deza, tak to bude pro politické hnutí ANO obrovská rána,“ říká šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka v rozhovoru pro server FORUM 24. Hlavní vinu vidí na straně České inspekce životního prostředí, soudního znalce Jiřího Klicpery a též i policie, kterým teď může důvěřovat jen málokdo.
Kde spatřujete hlavní problém, který vedl k tomu, že celá kauza Bečvy ani po více než tři čtvrtě roce nebyla plně objasněna?
Policie podle mého nevěnovala dostatečnou péči tomu, že zdrojem havárie může být firma z holdingu Agrofert, tedy Deza. Víme, jakou pozornost policie od začátku směřovala k areálu v Rožnově, jakkoliv se to jeví absurdně.
Důležitý materiál, který ukazuje na úplně jinou firmu z Rožnova (než na Dezu), předložil soudní znalec Jiří Klicpera, a to test s barvivem fluoresceinem. Ale on ten pokus prováděl v okamžiku, kdy na místě teklo dvakrát více vody než v osudový den.
Důležité je také říct, že soudní znalec neví, kolik látky tam vniklo, v jakém časovém úseku a v jaké koncentraci. On to pouze odhadl, kolik barviva tam nalije, a uvedl: „Kdybych měl čekat na stejné podmínky, které na řece budou, tak bych se nemusel taky dočkat.“
V neposlední řadě on ve své samolibosti na svůj facebookový profil zveřejnil fotku pořízenou z místa, kdy test s barvivem prováděl. Tam je zcela evidentní, že již v tom místě barvivo dosahuje k oběma břehům.
Myslíte fotografii, kterou soudní znalec Jiří Klicpera následně smazal?
Ano, přesně tu. Jednoznačně je vyloučené, aby v korytě, kde se voda na peřejích přelévá a kde jsou dva mohutné jezy, by jakákoliv toxická látka měla důvod čekat a rozpoutat peklo až pod mnohem menším jezem o 3 kilometry níž.
Tohle vše policie fatálně zanedbala.
Do voleb zbývá méně než sto dní a podle vás se pravdu o tom, kdo stojí za otravou řeky Bečvy, která se stala loni v září, nedozvíme. V čem je podle vás zásadní problém?
Případ má politickou rovinu. Agrofert spolu s hnutím ANO v tom mají investovaný obrovský politický kapitál. Kdyby se do voleb ukázalo, že za otravou Bečvy opravdu stála Deza, tak to bude pro politické hnutí ANO obrovská rána.
Až pokud volby dopadnou tak, že novou vládu bude sestavovat současná opozice a přijde na ministerstvo vnitra člověk, který bude mít prioritu se o tento případ zajímat, až poté se něco začne skutečně dít. Musí být politická vůle, která teď není.
Soudní znalec Jiří Klicpera
Již jste tu zmínil soudního znalce Jiřího Klicperu, který v případu otravy hraje zásadní roli. Deník Referendum s Jiřím Klicperou dělal rozhovor, jak se vám jevil?
O panu Klicperovi toho nevím tolik, abych mohl rovnou vyslovovat kategorické soudy. Vše, co o něm víme a co nám on o sobě řekl, jsme publikovali.
Z rozhovoru, který jsme s ním vedli, jsme byli spolu s kolegyní v šoku. Z jeho strany padla vulgární vyjádření na adresu zákonodárců.
Kolegyni na základě její námitky, že si nedovede představit, jak látka mohla nejprve téct 3 kilometry členitým tokem řeky se dvěma jezy a několika peřejemi, nezpůsobit tam žádnou škodu a teprve až poté otrávit 40 kilometrů řeky a desetitisíce ryb, soudní znalec Klicpera odpověděl, že „aby to ona pochopila, tak by musela rozumět hydraulice“. Asi chtěl říct hydrodynamice. Rozhovor s ním považuji za mimořádně bizarní zážitek.
Na rozdíl od jiných orgánů, které protizákonně mlčí, má soudní znalec Klicpera zákonem uloženou mlčenlivost. On ale s námi hovořil, jako kdyby se nechumelilo, a dával dopředu najevo, že je rozhodnuto o tom, kdo je viníkem, tedy areál v Rožnově pod Radhoštěm.
Pro nás byl šok, že dozorující státní zástupce Petr Bareš ve Vsetíně spolu s policií na to okamžitě nezareagovali tím, že se služeb pana Klicpery vzdají a najdou jiného soudního znalce, který bude postupovat v souladu se zákonem.
Když jste se zajímal o minulost soudního znalce Jiřího Klicpery, nenarazil jste na jeho propojení, třeba jen názorové, s dnešní vládou, kterou máme u moci?
Lze nalézt model chování, kdy pan Klicpera je zvyklý vycházet vstříc a přání mocného zadavatele.
Nepodařilo se mi zjistit, zda je tomu i dnes, ale myslím, že byl v Lázních Bohdaneč členem ČSSD, za kterou neúspěšně opakovaně kandiduje v komunálních volbách.
Z nějakého důvodu se také ocitl v anketě České televize, když sociální demokracie prováděla osudové rozhodování, zda vstoupit do koalice s hnutím ANO. Pan Klicpera se na obrazovce České televize vyskytnul jako člen ČSSD, který říkal, že ANO a ČSSD mají z 80 procent programovou shodu, takže ČSSD by byla sama proti sobě, kdyby do koalice nevstoupila.
Nechci z toho nic vyvozovat, ale spadá to do toho modelu: „Dělat mocným, co jim na očích vidím.“
Únik informací?
Podle již zveřejněných informací soudní znalec Jiří Klicpera odnesl v pondělí 3. května posudek Policii ČR. Již 4. května, tedy hned den poté, publikovala informace Mladá fronta DNES. Jak na to nahlížíte?
Ano, přesně tak. Posudek měl jít na cestě znalec a následně policie. Pan Klicpera se na sociálních sítích dušoval, že on novinářům nic nedal. Jeho důvěryhodnost je velmi podkopaná, ale mohl to být buďto on, anebo policie.
Opět se ukazuje, že politické hnutí ANO spolu s Agrofertem používá Mladou frontu DNES jako své firemní a stranické medium.
Poslanec Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště, který se případu ve sněmovně věnuje, 5. května 2021 na facebooku napsal: „Posudek policie včera ještě neměla, ale novináři z iDNESu už ano. A do toho se mě jeden poslanec z ANO zeptal: ‚Už jsi viděl ty fotky z posudku?‘ No krve by se ve mně nedořezal. Takže poslanci ANO a zpravodajský server, který patří Babišovi, měli posudek dříve než policie? Kde to jsme?“
My jsme si u Stanislava Blahy ověřili, že se jednalo o valašskomeziříčského poslance ANO Pavla Pustějovského, který je současně členem představenstva Dezy.
Mluví se také o tom, že ryby v Bečvě nemusel otrávit pouze kyanid. Ví se, co dalšího stálo za jejich otravou?
Ne, dodnes to nikdo neví. Soudní znalec Klicpera se sám v našem rozhovoru prořekl a uvedl, že když jsou otrávené ryby kyanidem, tak je možnost dát ryby do čisté vody a ony se za chvilku proberou. Tady se ale tento případ nestal. Ani jeden. Nemáme popsaný jediný případ, který se popisuje při kyanidových haváriích. Klicpera na to odpověděl: „Já nevím, já jsem tam nebyl.“
Jsou k dispozici desítky svědectví rybářů, se kterými policie důkladně nepracovala, protože se ukazuje, že to patrně nebyl pouze kyanid. Díky odborníku profesorovi Ivanu Holoubkovi víme, že nějaké hodnoty kyanidu tam byly, ale data jsou sebraná pozdě a špatně.
Jedná se o monumentální selhání českého státu. Po více než tři čtvrtě roce od největší ekologické havárie v historii samostatné republiky se nám upírají základní fakta o tom, jak instituce během šetření pracovaly. Důkazy jsou hotové a veřejnost má právo na informace.
Policie dle mého hraje hru, která může mít racionální jádro, ale způsob, jakým to stát zahaluje závojem tajemství, vzbuzuje oprávněné podezření o tom, že ve skutečnosti tam spousta věcí nehraje a jde pouze o překrytí něčeho zásadnějšího.
Spolupráce s policií
Případem se dlouhodobě zabýváte a publikoval jste v Deníku Referendum řadu textů. Vy jste policii na nějaké své poznatky upozorňovali?
Policii jsme řekli jeden zcela konkrétní způsob, kterým mohou přijít na to, co se tam 20. září stalo. Reakcí policie bylo druhý nebo třetí den to, že nám lidé začali volat a psát, že policie prohledává jejich telefony, zda mají na nás uložená telefonní čísla.
To je strašné a já nemám nejmenší zájem sdílet s policií naše poznatky. Ochotně to řeknu, pokud tu po volbách bude nový ministr vnitra a zřídí se k tomu nový tým, který se tím bude zabývat, ale současné policii ani náhodou.
Můžete ten váš tip specifikovat?
Nemáme jasný doklad o tom, že havárii způsobila Deza. Máme jen velmi silnou indicii, že se tam děly věci, které jsou naprosto v nepořádku. Více to komentovat nebudu, není to taktické ani bezpečné.
Váš deník přišel s informací o tom, že den před tragickou událostí ve firmě Deza došlo k nehodě. Má to podle vás spojitost s otravou na řece Bečvě?
Vysvětlení, které podávají, že to s havárií na Bečvě nemá nic společného, z mého hlediska naprosto nesedí.
Ptali jste se například lidí z okolí Dezy? Jejích pracovníků?
Ano, od mimořádně statečných lidí, kteří se nebáli promluvit, jsme informace dostali.
Faktem je například to, že bezpečnostní poklop, který byl podepřený prknem, se jim ucpával. To jsme byli schopni zdokumentovat.
Kdyby to státní orgány skutečně chtěly prověřit, tak tam musí obrátit každý šroubek. Od lidí, kteří s námi hovořili v podniku Deza, víme, že žádnou velkou pozornost policie podniku Deza nevěnovala. Člověku, který měl tu noc službu, se tam s určitou mírou cynismu začalo přezdívat rybář. Takže tak.
Hovořili jsme zhruba s desítkou lidí z Dezy. Řekl bych, že to je instituce, která je pro člověka, jenž nikdy nic takového nezažil, v podstatě nepředstavitelná. Zejména ta vnitřní pracovní struktura. Přirovnal bych to k elektrárně v městečku Springfield.
Je také zdokumentovaný případ, kdy jim tam jela lokomotiva bez řidiče. Protože dva zaměstnanci se rozhodli, že na něj nebudou čekat. Lokomotiva jim ujela a jela několik set metrů, než narazila do odstavených cisteren. Společnost za to dostala pokutu.
To, co nám zaměstnanci vyprávěli, ukazuje na kulturu naprosté provozní nekázně.
Jakub Patočka je šéfredaktorem Deníku Referendum. Vystudoval sociologii na FF MU v Brně. V roce 1989 společně s Janem Beránkem založil Hnutí DUHA, jež se pod jeho vedením stalo českým členem významné mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země. V roce 1991 stál pří zrodu časopisu Poslední generace, který se posléze v roce 1997 přejmenoval na Sedmou generaci. Byl jeho šéfredaktorem až do roku 1999. V letech 1999 až 2008 byl šéfredaktorem Literárních novin. Kniha analýz a reportáží Žlutý baron o vztahu podnikání a politického působení Andreje Babiše, kterou napsal se svou kolegyní Zuzanou Vlasatou, se stala jednou z nejprodávanějších nebeletristikých knih roku 2017 v České republice. Je také členem rady bruselského think-tanku Corporate Europe Observatory.
