Mohlo to být docela normální tradiční setkání zahraničních diplomatů se zástupci českého ministerstva průmyslu, ale čínský velvyslanec řekl ne. Na středečním setkání vyzval ministryni Novákovou k tomu, aby sál opustil zástupce Tchaj-wanu. A ten skutečně musel odejít.
Incident potvrdil na dotaz HlídacíPes.org jeho hlavní aktér – tchajwanský velvyslanec Chung-I Wang. „Velmi si vážím dlouhodobého přátelství a ekonomických vztahů mezi našimi zeměmi. Středeční událost nás velmi mrzí,“ říká Wang.
Pro upřesnění – Tchaj-wan nemá v Česku (a dalších zemích) oficiálně velvyslanectví, ale hospodářskou a kulturní kancelář. Chung-I Wang má oficiálně pozici ředitele kanceláře, je však považován za člena diplomatického sboru, je běžně zván na jednání například i na ministerstvo zahraničí.
Politika jedné Číny
Podle informací HlídacíPes.org čínský velvyslanec argumentoval tím, že odchod tchajwanského zástupce je v zájmu České republiky, respektive v zájmu hladké cesty českého prezidenta Miloše Zemana do Číny.
Zemanova cesta do Pekingu je plánovaná na 24.–28. dubna. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz, zda byl Hrad o události informován, reagoval stručně: „Kontaktujte MPO.“
Jiří Ovčáček pak na opakovaný dotaz doplnil: „Píšete, že byl vyloučen ze setkání zástupců zahraničních ambasád a velvyslanců. Nad tím se mohu pouze podivit, věc nedává smysl. Česká republika totiž nemá s Tchaj-wanem navázány diplomatické styky a Tchaj-wan neuznává. Stejně jako USA nebo naši partneři v EU.“
Dotazy adresované tiskovému oddělení ministerstva průmyslu i SMS zaslaná přímo ministryni Novákové zatím zůstaly bez odpovědi. Po vydání článku vydalo ministerstvo průmyslu tiskovou zprávu, v němž popisuje, že „ministryně Marta Nováková v zájmu zabránění diplomatickému konfliktu prostřednictvím náměstka Bärtla požádala reprezentanty kanceláře Tchaj-wanu, aby setkání opustili“ (celá tisková zpráva ZDE).
Samo MPO přitom připouští, že tradičního setkání se zástupci Tchaj-wanu účastní posledních 19 let.
Peking považuje Tchaj-wan za nedílnou součást Číny. Velvyslance Číny mohly k otevřenému výstupu proti tchajwanskému zástupci přimět i některé kroky českých politiků z poslední doby.
Kdo je tady investor
V českém Senátu byla 20. března přijato usnesení, v němž senátoři apelují na vládu, prezidenta i na další ústavní činitele, aby vyzvali Čínu k dodržování mezinárodního paktu o občanských a politických právech a k ukončení genocidy praktikujících Falun Gong, Ujgurů, Tibeťanů a dalších skupin.
Nové vedení hlavního města Prahy chce také ze smlouvy o partnerství s Pekingem podepsané v roce 2016 odstranit článek obsahující souhlas s politikou jedné Číny, která neuznává nezávislost Tchaj-wanu. S odstraněním pasáže ovšem Peking nesouhlasí.
Partnerským městem Prahy je i tchajwanské hlavní město Tchaj-pej. Ve dnech 25.–29. března je zde na oficiální návštěvě pražský primátor Zdeněk Hřib.
Tchaj-wan je v Česku významnějším investorem než Čína. V České republice patří mezi nejvýznamnější investory zejména v elektrotechnickém průmyslu. Lídrem je zde firma Foxconn. K roku 2017 působilo v ČR 33 tchajwanských investorů s projekty přesahujícími miliardu eur a bezmála 17 tisíci vytvořených pracovních míst.
Podle údajů agentury CzechInvest Čína mezi lety 1993–2017 „představila 18 investičních záměrů v souhrnné výši 6,7 miliardy korun, které zde vytvořily či vytvoří bezmála tři tisíce nových pracovních míst“.
Další aktivity čínských investorů zahrnují spíše akvizice existujících podniků či nákupy nemovitostí.
Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org.