Maďarský diplomat a bohemista György Varga FOTO: György Varga / se souhlasem
FOTO: György Varga / se souhlasem
ROZHOVOR / Někdejší maďarský diplomat György Varga, jinak též bohemista, překladatel Václava Havla, Bohumila Hrabala či Josefa Škvoreckého, působil v letech 1990–1995 jako velvyslanec v Praze, kde později mezi léty 2005–2010 řídil Maďarský institut. Poté zastával různé pozice na maďarském ministerstvu zahraničí a v letech 2014–2017 byl zástupcem ředitele Mezinárodního visegrádského fondu v Bratislavě. V rozhovoru pro deník FORUM 24 komentuje předvolební situaci v Maďarsku a říká: „V podstatě po celé čtyři roky tady běžela vládní protiukrajinská propaganda.“
Jak v Maďarsku rezonují kauzy ministra zahraničí Szijjártóa, který donášel Rusům?
Ono tomu předcházelo několik fází. Zásadní obrat v maďarské zahraniční politice nastal už v roce 2014, kdy premiér Viktor Orbán vyhlásil program otevírání se na Východ. Ve stejné době se stal Péter Szijjártó ministrem a zároveň byla s ruským Rosatomem podepsána smlouva o dostavbě jaderné elektrárny Paks.
Zásadní milník pak představuje zahájení velké války Ruska proti Ukrajině v roce 2022, ačkoliv ta válka prakticky probíhala už několik let. Maďarsko se tehdy velmi viditelně distancovalo od euroatlantické politiky a snažilo se jít vlastní cestou. A v tom sehrál Szijjártó naprosto klíčovou úlohu. Jen zdůrazňuji, že byl vždy v této hře pouhým poslíčkem. Disponuje komunikačními schopnostmi a je pracovitý, ovšem není to klíčový hráč.
Na Magyarových předvolebních mítincích zní heslo „Ruszkik haza – Rusáci domů!“, známé z povstání v roce 1956.
Hlavní figurou je Viktor Orbán. Zatímco se většina Západu obrátila zády k Rusku, Szijjártó byl pověřen tím, aby mezi Budapeští a Moskvou udržoval kontakty a komunikoval s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. V Maďarsku nemůže nikdo dělat nic bez pokynu nejvyššího vládce Orbána. To on je samoděržec čili samovládce. Jen od února 2022 se Szijjártó setkal s Lavrovem pětadvacetkrát. Nejméně patnáctkrát pobýval v Moskvě a pětkrát v Minsku. Nikde jinde nebyl v posledních letech tak často a s žádným jiným zahraničním partnerem neudržoval tak časté kontakty.
A co poslední třeskutá aféra ministra Szijjártóa?
Ano, teď se dostalo na veřejnost, že pravidelně telefonoval Lavrovovi i z jednání Evropské rady v Bruselu. Také v Maďarsku to vyvolalo pobouření, neboť jde o velmi vážnou věc. A je otázka, proč zpravodajské služby evropských států, které jeho komunikaci monitorovaly, s tím vyšly na veřejnost až nyní. EU a její členské státy se dlouho vyhýbaly přímému konfliktu s Viktorem Orbánem, dokonce ho všelijak uplácely. Pokud Szijjártó vynášel informace, které skutečně poškozovaly zájmy EU, tak na to jsou i v Maďarsku paragrafy. To už by mohl být trestný čin, třeba špionáž pro cizí mocnost.
Jaké informace máte o působení Rusů v Orbánův prospěch?
Mluví se o tom, že manipulaci maďarských voleb v Orbánův prospěch dostal na starosti Sergej Kirijenko, bývalý šéf Rosatomu. Podle mne není přímo v Budapešti, ale takříkajíc v Moskvě na drátě. Osobní přítomnost ani není potřeba, internetový svět není nutné manipulovat z Budapešti. Také se tu mají pohybovat tři agenti GRU, hodně se tady o tom mluví. Do Maďarska ovšem přijela i Darja Bojarskaja, takzvaná Putinova překladatelka, která byla například v Polsku prohlášena za nežádoucí osobu. Formálně ji sem vyslalo OBSE jako koordinátorku volební pozorovatelské mise, což je naprosto skandální.
Ukazuje se, jaký vliv má Rusko v mezinárodních organizacích. OBSE sídlí ve Vídni a její generální tajemník Paolo Montella jde pořád Rusům na ruku. Bojarskaja asi neprovádí přímou špionáž, ale určitě škodí jinak. Události se v Maďarsku dějí velmi rychle a většinu manipulací provádí vůči maďarské veřejnosti Orbánův režim sám. Není to jako v Rumunsku nebo Moldavsku. Tam Rusové útočili na existující režim a chtěli ho destabilizovat. Jenže v Maďarsku je to naopak, tady potřebují podpořit Orbánův režim. Mám teorii, že to Rusové neumí, jsou machři na to, něco rozložit, ale pozitivní přístup není jejich parketa.
Kam se poděla tradiční maďarská ostražitost vůči Rusku a ruskému imperialismu?
To je velmi závažná otázka, protože když Rusko v roce 2022 zaútočilo na Ukrajinu, myslel jsem si společně s dalšími analytiky, že to pro Orbána znamená smrtelnou ránu. Vždyť jeho největší spojenec a v určitém smyslu i pán, totiž Putin, spustil tak strašlivou válečnou agresi, že to Orbánův režim prostě nemohl přežít. A tenkrát Maďarsko také stálo před volbami. Jenže během jednoho týdne otočil Orbán situaci ve vlastní prospěch, když vyvolal hysterii, že bude světová válka. To šířila Orbánova vláda i Orbánův Fidesz, což jedno jest, protože tady už dlouho vládne jediná státostrana jako za komunismu a nelze to od sebe oddělit.
Během následujících čtyř let přesvědčil Orbán polovinu společnosti, že Rusové a Ukrajinci jsou vlastně stejní. Ať si válčí mezi sebou, Maďarska se to netýká, my přece chceme mír. A málokdy se zmiňovalo, že je Rusko agresor. Tradiční ostražitost vůči Rusku přestala ve společnosti fungovat, naopak se podařilo rozšířit negativní naladění proti Ukrajině. Onou manipulací vznikl zmatek a lidé ztratili orientaci. Dost lidí si například myslí, že Ukrajina nese za válku stejnou vinu jako Rusko.
Jak pracuje s protiruskou tradicí opoziční lídr Péter Magyar?
Trochu se to díky němu otáčí, na Magyarových předvolebních mítincích zní heslo „Ruszkik haza – Rusáci domů!“, známé z povstání v roce 1956. To heslo je teď znovu hodně populární. Magyar svým příznivcům na mítincích pokládá jasné otázky, třeba „Východ, nebo Západ?“ a lidé křičí „Západ!“. I Péter Magyar má obavu se otevřeně zastat Ukrajiny, sází však na tradiční protiruské pudy maďarské společnosti. A dělá to dobře, i když musí být opatrný kvůli té druhé polovině společnosti, která si o Ukrajincích nic dobrého nemyslí. Tyto lidi nesmí z taktických důvodů odradit. V Maďarsku v podstatě po celé čtyři roky běžela vládní protiukrajinská propaganda. Když Magyarova strana Tisza vyhraje volby, Maďarsko se odvrátí od Ruska. Většina lidí už má Orbánova režimu plné zuby, a proto si myslím, že Fidesz nemá šanci.
Orbán řekl, že v sázce je to, kdo bude v Maďarsku premiérem, zdali Orbán, nebo Zelenskyj. To je úplně absurdní.
Střetávají se Orbán a Magyar v předvolebních debatách? Co je hlavní téma?
Debaty mezi Orbánem a Magyarem nejsou a nebudou, Orbán je striktně odmítá. Tvrdí, že bude komunikovat jedině se skutečným „pánem“, který řídí Pétera Magyara, což je takzvaný „Brusel“. Viktor Orbán se už léta stylizuje do role bojovníka proti Bruselu a bruselským elitám. Takže Pétera Magyara se snaží očerňovat jako poskoka Bruselu a jeho stranu Tisza jako agenta Ukrajiny. Letos 15. března na oslavách Dne památky revoluce a boje za svobodu, což je maďarský národní svátek, Orbán řekl, že v sázce je to, kdo bude v Maďarsku premiérem, zdali Orbán, nebo Zelenskyj. To je úplně absurdní.
Veřejné politické debaty s oponenty se Orbán zúčastnil naposledy v roce 2006, tedy před dvaceti lety, tehdy se socialistou Ferencem Gyurcsányem, což je také velmi negativní postava. Jenže pohořel takovým způsobem, že to bylo až trapné. Od té doby se přímé konfrontace bojí jako čert kříže. A protože Magyar na oplátku řekl, že pokud Orbán nepřistoupí na debatu s ním, tak nebudou debaty ani dalších kandidátů, tak máme kampaň bez debat.
Jaká jsou úskalí maďarského volebního systému? Má Magyarova Tisza šanci?
Magyarova šance na vítězství je značná, podle posledního průzkumu agentury Median z 25. března vede výrazně právě jeho strana Tisza. U těch, co jsou rozhodnutí jít k volbám a už ví, koho budou volit, má Tisza náskok 23 procent! Zatímco Fidesz je nyní rozhodnuto volit 35 procent lidí, pro Tiszu je to 58 procent. Myslím, že to hodně vypovídá o maďarské situaci. Co se týče maďarského volebního systému, jde o složitou kombinaci tří volebních systémů. Relativního a absolutního většinového systému, ale též systému s celostátními a regionálními kandidátkami, kdy každý volič má dva hlasy, pro každou kandidátku jeden. Navíc vládnoucí Fidesz neustále překresloval hranice obvodů, podle toho, jak se mu to hodilo.
A pak jsou tu korespondenční hlasy Maďarů ze sousedních zemí. Dosud jich měl Fidesz takříkajíc v kapse okolo 95 procent, teď to bude o něco méně, ale bude to i tak výhoda pro Orbána. Asi jeden mandát, maximálně dva. Podobně už má Orbán jistý jeden mandát určený pro domácí menšiny. Naopak, korespondenční hlasy těch, kteří žijí v západní Evropě a nemají trvalé bydliště v Maďarsku, získá Tisza. Zatímco registraci a hlasování „koordinují“ Fideszem podporované organizace v rumunském Sedmihradsku a v srbském Novém Sadu, v západoevropských zemích nic takového není. Z nich jsou pak úplně diskriminováni ti, kteří mají v Maďarsku trvalé bydliště: mohou hlasovat prakticky jen na zastupitelských úřadech. Tyto hlasy ze zahraničí budou sečtené až týden po volbách, takže v případě těsného výsledku to bude velmi zajímavé.
Péter Magyar je vnímán jako opravdový lídr, který spojil Budapešť s venkovem a získal i maďarské národovce.
Volební systém až dosud nahrával Orbánovi, ale nyní to může zafungovat naopak, protože opoziční Tisza je velmi silná i ve venkovských obvodech. Opoziční kandidáti, ale především sám Magyar, tady pracují intenzivně jak Andrej Babiš v Česku, ať už si o vašem premiérovi myslím cokoliv. Magyar denně má tři až pět mítinků i v malých městech a vesnicích. Tato setkání s místními občany vždy a všude vzbuzují obrovský zájem a Magyar to dělá se zjevným nadšením a nasazením. To je velké poučení, že bez toho to nejde. Péter Magyar je vnímán jako opravdový lídr, který spojil Budapešť s venkovem a získal i maďarské národovce.
Pokud Magyar vyhraje, jak to přijme Orbán? Proběhne předání moci standardně?
V tomto ohledu mám velké obavy, nikdo neví, co se stane. Viktor Orbán neustále přichází s něčím nečekaným. Orbánův Fidesz by prohrou ztratil doslova všechno a některým jeho představitelům bude hrozit i vězení. Nedovedu si ani představit, že Orbán zavolá po volbách Magyarovi, aby mu blahopřál k vítězství. Každopádně mám naději, že Tisza v čele s Péterem Magyarem vyhraje volby. Myslím, že ani ruský vliv nic nezvrátí, poněvadž většina lidí už toho má dost. Ten odpor je mnohem silnější než v roce 1989, protože tehdejší reformní komunisté spolupracovali s opozicí na předání moci.
