Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/xusenru
FOTO: Pixabay/xusenru
Porodnost v Rusku se stále více přibližuje ukazatelům z konce devadesátých let. Tehdy země zažila nejhlubší demografický propad v nedávné historii. Někteří veřejní činitelé proto přicházejí s názorem, že na vině je také vyšší vzdělání u žen. Nedávno se takto vyjádřila Margarita Pavlovová, členka Rady federace.
„Podívejte se, proč ženy rodí méně? Tato situace se za posledních sto let skutečně velmi změnila,“ řekla senátorka v rozhovoru pro konzervativní nacionalistické médium Tsargrad.tv. „Revoluce dala ženám možnost pracovat. Ženy masově odcházely do práce, a proto zapomněly na svůj ženský účel – rodit, zachovat rodinný krb,“ nechala se slyšet během „Ruského ekonomického fóra“ v Čeljabinsku.
Podobný názor má i ministr zdravotnictví Michail Muraško. V červenci ve svém projevu na plenárním zasedání Státní dumy označil praxi, kdy žena odkládá narození dětí kvůli zajištění materiálního zázemí, za zhoubnou.
„Ve společnosti se vytvořila zvrácená praxe, kdy panovalo přesvědčení, že žena by měla nejprve získat vzdělání, udělat kariéru, zajistit si materiální zázemí, a pak se teprve starat o plození dětí,“ řekl tehdy Muraško.
Zatímco šéf ministerstva zdravotnictví tuto „zhoubnou praxi“ pouze odsoudil, Pavlovová šla dál a navrhla řešení. Podle ní jsou dnes dívky orientovány na to, že by měly nejprve vystudovat, udělat kariéru, koupit si byt a pak se teprve vdát a mít děti. To podle ní dalo vzniknout „generaci čtyřicetiletých nešťastných žen, které se nerealizovaly ani jako matky, ani jako ženy“.
„Systém hodnot je třeba revidovat,“ prohlásila senátorka. „Je třeba přestat orientovat dívky na vyšší vzdělání. Je třeba přestat rozmnožovat počet mladých lidí, kteří získají vysokoškolské vzdělání, které je pak v podstatě k ničemu nevede: buď začnou pracovat v jiných oborech, nebo v něčem úplně jiném. A toto hledání sebe sama – to se táhne mnoho let, a v důsledku toho reprodukční funkce chybí. Ženy už nejsou ženami, převzaly mužské role a muži je přestali vnímat jako ženy – to je ten paradox… A zde dochází ke střetu hodnot. A pro to, aby se vše dostalo na své místo, je třeba vykonat obrovskou duchovní práci, morální práci,“ řekla Pavlova.
Projev Margarity Pavlovové vyvolal ale i kritické reakce. Oleg Smolin, první místopředseda výboru Státní dumy pro vědu a vysoké školství, navrhl, že dalším prohlášením v tomto duchu by mohl být návrh na návrat k takzvanému „domostroji“. To byl ruský soubor domácích pravidel, pokynů a rad ze 16. století, které se týkaly různých náboženských, sociálních, domácích a rodinných záležitostí ruské společnosti. Základní hodnoty „domostroje“ měly tendenci posilovat poslušnost a podřízenost Bohu, carovi a církvi.
„Dívka by samozřejmě měla mít právo volby, zda se bude realizovat více v práci, nebo více v rodině, a to nejlépe v obou funkcích. Ale víme, že od sovětských dob tvoří u nás více než polovinu studentů dívky,“ řekl Smolin.
Ekonom Georgij Ostapkovič míní, že by bylo lepší najít zlatou střední cestu mezi tím mít děti a mezi vzděláním, rodinou a kariérou. Pokud se rovnováhy nedosáhne, ekonomická sféra se zmenší.
„Náš nejproduktivnější věk je od 18 do 30 let. Pokud nejproduktivnější lidi vyřadíme z práce a řekneme jim, aby rodili, místo aby získávali znalosti, naše ekonomika bude upadat. V některých druzích činností pracují ženy mnohem více než muži: ve školství, zdravotnictví, textilním a obuvnickém průmyslu. Tímto způsobem zmenšíme ekonomiku. Ano, budou děti, ano, děti jsou naše budoucnost, naše pracovní zdroje a naše znalosti. Ale musíme najít nějakou zlatou střední cestu. Žena může studovat i rodit děti – musíme vytvořit podmínky a příležitosti, vytvořit sociální sféru,“ oponoval Ostapkovič.
Pavlovová v citovaném rozhovoru ale tvrdila, že zahraniční zkušenosti účinnost takové strategie neprokázaly.
„Hodně se nás teď snaží svést na špatnou cestu a říkají, že demografii lze zvýšit pomocí ekonomických opatření – dát mladé rodině více dávek, bytů, aut. Říká se nám, že pokud tyto faktory nebudou existovat, mladí lidé se nerozhodnou mít dítě. To je naprosto falešná cesta – a zkušenosti ze Spojených arabských emirátů to dokazují, protože tam prostě vrhli na rodinu nejrůznější ekonomická podpůrná opatření a porodnost neroste.“
Socioložka Jekatěrina Zajcevová říká, že je to složitější.
„V otázce růstu porodnosti existují dvě složky – ekonomická a psychologická. Před sto lety se oba faktory shodovaly: na jedné straně měli lidé psychologickou potřebu mít děti a na druhé straně bylo dítě ekonomicky výhodné díky tomu, že se od útlého věku podílelo na práci rodiny. Nyní děti ekonomicky výhodné nebudou bez ohledu na to, kolik stát do rodin investuje. Je zde však i psychologická složka: pokud lidé nemají chuť vychovávat děti, žádná podpůrná opatření je nemotivují,“ upozorňuje sociální vědkyně.
Demografická krize v Rusku je skutečně vážná. V červnu 2023 se v Rusku narodilo méně dětí než v kterémkoli jiném červnu od roku 1991. Tento trend by mohl vést k demografické katastrofě. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých v letech 2020 a 2022 činil více než dva miliony. Budoucnost je z demografického hlediska předurčena dnešním stavem. „Od roku 2010 do roku 2030 se počet žen ve věku, kdy obvykle rodí děti, sníží o 40 procent, protože se nenarodily v 90. letech,“ říká nezávislý demograf Alexej Rakša.
Válka na Ukrajině zatím bezprostředně ruskou porodnost neovlivnila a demografická krize je dlouhodobý jev. Rozhodně ale rození dětí neprospívá. Odhad počtu padlých a vážně zraněných ruských občanů se zatím odhaduje na 300 tisíc. Zemi také kvůli obavám z mobilizace opustilo více než milion lidí a není jasné, kolik z nich se vrátí, nebo kdy. Pokud budou mít děti, budou sice zahrnuty do ruských statistik, ale fakticky se v zemi nacházet nebudou. Kromě těchto fyzických faktorů je tu ještě vliv zhoršující se ekonomické situace a celkové nejistoty. Politici a církevní představitelé se domnívají, že by mohlo pomoci omezení potratů, jejich počet ale klesal i bez toho a odborníci pochybují, že by to pomohlo situaci zachránit.
