NÁZOR / Je to výborná zpráva. Češi se ukázali jako štědří lidé a vybrali přes sto milionů korun na malého Martínka. Ten trpí velmi vzácnou, avšak vyléčitelnou nemocí, která byla na celém světě diagnostikována asi jen u 120 lidí! Jenomže léčbu neproplácejí zdravotní pojišťovny. Všichni, kdo na hocha přispěli, si zaslouží velké uznání. 

Bohužel, Alena Schillerová z hnutí ANO se zachovala velmi hyenisticky, když zkritizovala ministra zdravotnictví Vlastimila Válka za to, že tato léčba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. To však není první takový případ. Považuji proto za velmi hnusné, když se nemocní lidé stávají rukojmím odporného politického zneužívání.

Chtěl bych upozornit, že takové sbírky se konají už velmi dlouho (a konaly se i za vlád hnutí ANO). Již v roce 1991 proběhla sbírka pro Patrika. Jednalo se o Patrika Polanského, který naléhavě potřeboval transplantaci jater. Ve sbírce se na jeho záchranu sešlo několik milionů korun, což byly v té době velké peníze. Konec však byl smutný, protože ani vynikajícím specialistům na špičkové klinice v kanadském Torontu se ho nakonec zachránit nepodařilo. Medicína jaksi není všemocná. V Česku se také již dlouhodobě koná tradiční sbírka Srdíčkové dny na pomoc těžce nemocným dětem, ze které se pro ně hradí potřebné pomůcky.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Slovensko s Ficem směřuje do Ruska

Když Petr Pavel před několika dny varoval, že se v případě Ficova vítězství významně zhorší vztahy mezi oběma zeměmi, slovenský autoritář…

Zdravotní pojišťovny i ve vyspělých zemích nejsou schopny hradit léčbu každé choroby, zvláště těch vzácných a unikátních, protože překračují jejich možnosti. Takové sbírky jako v případě Patrika a Martínka jsou tedy výjimečné a týkají se mimořádných případů. Je dobře, že při nich funguje lidská solidarita.

Pak je tu další velmi důležitý moment. Za komunistů by takoví pacienti neměli šanci. Neexistovalo, aby se konala finanční sbírka na nemocné dítě, která by mu zajistila léčbu v zahraničí. Tam se normální lidé neměli šanci dostat. Tato možnost byla vyhrazena pouze pro komunistické papaláše. V ostatních případech bylo řečeno, že dotyčná nemoc se nedá vyléčit, a nemocný člověk se nechal zemřít. To je drsná pravda. Socialistické Československo totiž trvale zápasilo s nedostatkem devíz, což byly měny západních států, a nedokázalo z tohoto důvodu zajistit dovoz potřebných léků v dostatečném množství.

Takovou situaci popisuje ve své knize V zajetí stalinismu brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek. Matka, jejíž dcera onemocněla tuberkulózou, požádala v padesátých letech ministerstvo zdravotnictví o uvolnění devíz na nákup potřebného léku pro své dítě ve Švýcarsku. Přirozeně to bylo zamítnuto. Ve stejné době si přitom prezidentova manželka Marta Gottwaldová nechala dovézt z Belgie drahé krajky v přepočtu za osmdesát tisíc korun ve valutách.     

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.