Dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan? Ruská invaze se stala varováním pro Čínu

Čínský vůdce Si Ťin-pching (ČTK)

Čínský vůdce Si Ťin-pching | FOTO: ČTK

Ruská invaze na Ukrajinu s sebou přinesla i obavy o budoucnost vzdáleného Tchaj-wanu. Ten čelí stále se stupňujícím hrozbám ze strany Čínské lidové republiky, která opakuje svůj záměr Tchaj-wan připojit a navrátit jej do „lůna vlasti“. I když je invaze na Tchaj-wan v nejbližší budoucnosti spíše nepravděpodobná, odhodlání Tchajwanců bránit vlast stoupá. 

Jen pár hodin po vypuknutí války na Ukrajině se začaly šířit obavy, že se Čína rozhodne využít chvíle nepozornosti Západu, jehož zrak se v tu chvíli plně upínal k Ukrajině, a souběžně s ruským útokem podnikne invazi na Tchaj-wan. Tyto teorie byly podpořeny poplašnými zprávami, že se čínské námořnictvo přibližuje k ostrovu a čínské stíhačky opakovaně pronikají do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ).

(Týdeník FORUM)

Tyto operace však pro Tchajwance dnes již představují spíše rutinní záležitost než hrozbu. Intenzivní narušování zóny ADIZ zažívá Tchaj-wan průběžně již od roku 2020 a jen v minulém roce bylo v blízkosti ostrova zaznamenáno více než šest stovek čínských válečných letounů. Peking tímto způsobem demonstruje svou sílu a zároveň se pokouší Tchaj-wan ekonomicky vyčerpat tlakem na zvyšování nákladů na obranu ostrova.

Napjatá situace pochopitelně vzbuzuje mnoho otázek napříč tchajwanskou společností. Rozhodně proto stojí za pozornost podívat se blíže na to, jak hrozbu čínské invaze vnímají sami Tchajwanci a jaká ve společnosti nyní vládne atmosféra. V této souvislosti je zajímavé srovnání výsledků nejnovějších průzkumů veřejného mínění s průzkumy provedenými ještě v době před vypuknutím války na Ukrajině.

Přijdou USA na pomoc?

Podle posledního průzkumu z 22. března letošního roku, který ve spolupráci s agenturou Focus Survey Research zpracovala nadace Taiwan Public Opinion Foundation (TPOF), se 59,7 % Tchajwanců domnívá, že pokud by z druhé strany Tchajwanské úžiny byla vyslána vojska Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA), bude Tchaj-wan nucen čínské invazi čelit sám.

Zároveň více než tři čtvrtiny respondentů (78 %) nevěří, že by byl ostrov schopen se vlastními silami ubránit. Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru v pomoc ze strany USA, odpovědělo 55,9 % respondentů, že dle jejich názoru americká armáda obranu ostrova aktivně nepodpoří. Důvěru v pomoc USA má naopak 37,5 % dotazovaných.

Pro srovnání, v průzkumu zveřejněném na stránkách CommonWealth Magazine v první polovině ledna roku 2022, tedy necelý měsíc a půl před tím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu, naopak stejné množství účastníků (58,8 %) věřilo, že by se americké ozbrojené síly za Tchaj-wan postavily.

Mezi ruským útokem na Ukrajinu a čínskou invazí na Tchaj-wan lze sledovat jisté paralely, a je tudíž namístě se domnívat, že v důsledku americké reakce na ruskou invazi na Ukrajinu tchajwanská veřejnost částečně ztrácí důvěru v pomoc ze strany Spojených států. Na druhou stranu mají USA vůči Tchaj-wanu větší spojenecké závazky než vůči Ukrajině.

„Udržet schopnost sebeobrany“

Spojené státy americké jsou k pomoci při obraně ostrova vázány Zákonem o vztazích USA k Tchaj-wanu (Taiwan Relations Act) z roku 1979. Na webových stránkách amerického ministerstva zahraničí stojí: „Ačkoli Spojené státy nemají s Tchaj-wanem diplomatické styky, mají s ním silné neoficiální vztahy a mají trvalý zájem na zachování míru a stability v Tchajwanské úžině. V souladu se Zákonem o vztazích s Tchaj-wanem zpřístupní Spojené státy podle potřeby obranné prostředky a služby tak, aby si Tchaj-wan mohl udržet dostatečnou schopnost sebeobrany.“

Svjatlana Cichanouská (ČTK/AP/Mindaugas Kulbis)

Z tohoto prohlášení vyplývá, že v případě napadení ostrova jsou USA připraveny Tchaj-wanu poskytnout vojenský materiál a asistenci, nicméně Tchaj-wan se musí spoléhat především na vlastní obranyschopnost a s přímou vojenskou intervencí nelze jednoznačně počítat.

Zákon o vztazích USA k Tchaj-wanu však označuje „jakýkoliv pokus určit budoucnost Tchaj-wanu jinými než mírovými prostředky“ za „hrozbu pro mír a bezpečnost v západním Pacifiku, a tudíž za důvod k vážnému znepokojení USA“. Zavazuje proto k povinnosti „zachovat schopnost Spojených států bránit jakémukoli použití síly nebo jiných forem nátlaku, které by ohrozily bezpečnost nebo sociální či hospodářský systém obyvatel Tchaj-wanu“.

Je tudíž zřejmé, že důsledky případné čínské invaze na Tchaj-wan by byly dalekosáhlejší než v případě Ukrajiny.

Dalším potenciálním spojencem Tchaj-wanu v boji proti čínské invazi je Japonsko. Ačkoli 48,6 % dotazovaných Tchajwanců se nedomnívá, že by se Japonsko po boku Tchaj-wanu zapojilo do boje proti jednotkám ČLOA, 43,1 % v jejich účast věří, což poukazuje na překvapivě větší důvěru veřejnosti v pomoc Japonců než v pomoc nejsilnějšího tchajwanského spojence, Spojených států.

Roste zájem o službu v armádě

Pod vlivem rostoucí hrozby čínské invaze roste i podpora prodloužení povinné vojenské služby. S prodloužením ze současných čtyř měsíců minimálně na jeden rok souhlasí 75,9 % dotazovaných. Vzrostla i dlouhodobě deklarovaná ochota běžných tchajwanských občanů zapojit se do obrany ostrova. Tchajpejský think-tank Taiwan International Strategic Study Society publikoval 15. března výsledky telefonického průzkumu, podle nějž je 70,2 % respondentů v případě čínského útoku ochotno vstoupit do armády.

V posledním průzkumu, který byl na toto téma proveden 28. prosince 2021, prokázalo ochotu bojovat pouze 40,3 % dotazovaných občanů. Nárůst o celých 30 % tak ukazuje jasnou souvislost mezi vypuknutím konfliktu na Ukrajině a tchajwanským vnímáním čínské hrozby, ale také možnosti obrany proti mnohem většímu protivníkovi.

Kromě oficiálních průzkumů či diskusí na sociálních sítích může jako vhled do veřejného mínění na Tchaj-wanu posloužit například video z populárního youtube kanálu Asian Boss, v němž se autoři v ulicích Tchaj-peje dotazovali náhodných kolemjdoucích, jak pravděpodobný se jim jeví scénář čínského útoku na Tchaj-wan.

(Milan Tesař)

Ve videu z počátku letošního roku, tedy ještě před ruským vpádem na Ukrajinu, nevnímala většina dotazovaných čínský útok jako bezprostřední bezpečnostní hrozbu a téměř polovina z nich počítala s pomocí ze strany spojenců. V novějším videu již většina respondentů připouští, že invaze je možná, a doufá, že se Čína Ruskem neinspiruje a žádné zásadní kroky v tchajwanské otázce nepodnikne.

Tchajwanci za Ukrajinu

Bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině bylo možné na Tchaj-wanu pozorovat obrovskou vlnu solidarity s napadenými Ukrajinci a zvýšený zájem o dění ve východní Evropě. Stejně jako v jiných koutech světa i v Tchaj-peji vyšly do ulic stovky demonstrantů, aby v několika vlnách vyjádřily svůj nesouhlas s ruskou agresí.

Zájem tchajwanské veřejnosti o osud Ukrajinců dokládají i četné fundraisingové kampaně, v rámci nichž bylo na pomoc Ukrajincům prchajícím z válkou zasažených oblastí doposud shromážděno přes 930 milionů TWD (32,45 milionu USD). Část těchto peněz navíc poputuje i do České republiky, kde budou využity na pomoc uprchlíkům, kteří našli azyl na českém území. Kromě peněz navíc Tchajwanci posílají i humanitární pomoc ve formě předmětů denní potřeby, například dětské příkrmy či spací pytle.

Za povšimnutí stojí také to, že i přes vzrůstající odhodlání Tchajwanců zapojit se do obrany země pouze 26 % účastníků průzkumu souhlasí s výrokem „Dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan“ (61,6 % nesouhlasí) a 25,5 % si nemyslí, že by ruský útok na Ukrajinu urychlil čínské přípravy na anexi Tchaj-wanu (opačný názor má 42,7 % respondentů).

Výzkum však byl proveden těsně před tím, než z ruské Federální bezpečnostní služby unikla informace, že čínský prezident Si Ťin-pching plánoval invazi zahájit již na podzim letošního roku. Ředitel Národního bezpečnostního úřadu na Tchaj-wanu Čchen Ming-tchung únik dokumentu okomentoval slovy: „Věřím, že tento takzvaný uniklý dokument je součástí ‚kognitivní války‘ vedené proti Tchaj-wanu.“

V této souvislosti lze s jistotou říci, že demonstrace vojenské síly a snaha o ekonomické vyčerpání ostrova nejsou jediné způsoby, kterými se Čína snaží na Tchaj-wan působit. Peking na Tchaj-wan aplikuje i taktiku záměrného šíření dezinformací, kterým se tchajwanskou společnost pokouší destabilizovat zevnitř. Čchen dodává: „Ruská invaze na Ukrajinu byla probuzením pro demokratický svět, který by měl být ostražitější vůči hrozbám, jež představují autoritářské země jako Rusko a Čína.“

Politolog Petr Sokol (archiv Petra Sokola)

Jak a jestli vůbec tento faktor spolu s dalším vývojem války na Ukrajině tchajwanské veřejné mínění ovlivní, se ukáže až v dalších průzkumech.

Ostře sledované návštěvy

Jak již bylo řečeno, na první pohled lze mezi ruským útokem na Ukrajinu a případnou čínskou invazí na Tchaj-wan pozorovat jisté analogie. Okamžité odsouzení ruské agrese ze strany Západu a s ním spojené uvalení tvrdých sankcí však Číně jasně ukázaly, že západní země jsou ochotny se důrazně postavit za demokratické státy, které samy čelí hrozbě silnějšího agresora.

Ačkoliv americký prezident Joe Biden prohlásil, že američtí vojáci na Ukrajině bojovat nebudou, vůči Tchaj-wanu v rámci politiky strategické nejednoznačnosti stále zachovává záměrně neurčitý postoj. Zato bývalý ministr zahraničí sloužící za Trumpovy administrativy Mike Pompeo se svými sympatiemi k Tchaj-wanu netají a podporu mu vyjádřil otevřeně. Během svého březnového projevu v Tchaj-peji se nechal slyšet, že „vláda USA by měla okamžitě uznat Tchaj-wan jako svobodnou a suverénní zemi“.

Od konce února, tedy po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, navíc Tchaj-wan navštívilo několik významných amerických státních činitelů. Kromě Mikea Pompea to 1. března byla delegace vedená bývalými vysoce postavenými představiteli bezpečnostních složek.

Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové plánovaná na neděli 10. dubna se poněkud zkomplikovala, když po údajném varování čínské strany před možnými následky takové návštěvy Pelosiová cestu do Asie odložila s odvoláním na pozitivní covidový test. Vzniklou situaci považovanou některými za diplomatický úkrok stranou se pokusila napravit delegace šesti kongresmanů, která dorazila do Tchaj-peje 14. dubna.

Tyto významné státní návštěvy jsou především symbolickým aktem podpory ze strany USA a jejich hlavním cílem je ukázat Číně i celému světu, že Spojené státy za Tchaj-wanem pevně stojí. Tento postoj potvrdila ostatně již 6. března ve Sněmovně reprezentantů náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová, když prohlásila: „Pokud by se Čína rozhodla proti Tchaj-wanu použít sílu, jakákoli taková akce by se setkala s odezvou celého mezinárodního společenství, nejen USA.“

Další na řadě?

Průzkum vypracovaný mezi 10. a 14. březnem projektem Teaching, Research & International Policy (TRIP) při William & Mary’s Global Research Institute ukázal, že ruská invaze na Ukrajinu zvýšila pravděpodobnost případné podpory USA v případě čínského útoku na Tchaj-wan. Průzkum potvrdil konstantně vysokou podporu uvalení sankcí na čínské vedoucí představitele (94 % souhlasí) a také souhlas s dodávkou zbraní na Tchaj-wan (87 %). Pouze 18 % dotazovaných by souhlasilo se „zahájením přímé vojenské operace proti čínským vojenským silám“. Podle posledních průzkumů amerického veřejného mínění však s vojenskou obranou Tchaj-wanu poprvé v historii souhlasí polovina Američanů.

(Archiv)

Místo inspirace tak může být pro Čínu dění ve východní Evropě spíše odstrašujícím příkladem. Pokud bude Čína na připojení Tchaj-wanu nahlížet prizmatem posledních událostí na Ukrajině, s největší pravděpodobností k němu v blízké době nepřistoupí. Případný útok na Tchaj-wan by jí mohl způsobit především významné ekonomické ztráty a zároveň i oslabit její pozici na mezinárodním poli.

Podle publikovaných průzkumů se zdá, že podobný názor sdílí rovněž tchajwanská veřejnost i odborníci, kteří invazi v nejbližších měsících neočekávají. Tchaj-wanu tak nezbývá než doufat, že ekonomická stabilita a silné mezinárodní postavení budou pro čínské vedení i nadále přednější než – jak říká čínský prezident Si Ťin-pching – „historický úkol úplného znovusjednocení vlasti“, tedy Tchaj-wanu s pevninskou Čínou.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org. Text Markéty Záhumenské vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.