Ruský diktátor Vladimir Putin se nechystá zastavit válku proti Ukrajině. FOTO: ČTK/ABACA/Jacovides Dominique/Pool/ABACA
FOTO: ČTK/ABACA/Jacovides Dominique/Pool/ABACA
Britsko-ruský analytik a politolog Pjotr Kurzin, žijící v USA, ve svém nedávném videu analyzoval zřetelný obrat prezidenta Donalda Trumpa ve vztahu k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Podle Kurzina prožívá Putin „nejhorší červenec vůbec“. I Kreml už přiznal, že ruská ekonomika je kvůli Putinově válce na Ukrajině pod tlakem.
Trumpův obrat představuje podle Kurzina „největší diplomatickou porážku Moskvy od začátku války před třemi a půl lety“. Trump, který ještě před několika měsíci kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského a vyzval ho, aby „se vzdal, protože už nemá žádné karty“, najednou mluví zcela jiným tónem.
„Trump se zeptal, zda Ukrajina může potenciálně zaútočit na Moskvu,“ říká Kurzin a dodává, že Trumpova frustrace ohledně Putinova chování přerostla do bodu, kdy zvažuje i útoky na Sankt- Petěrburg, pokud by USA dodaly Ukrajině zbraně dlouhého dosahu. Zelenskyj na to údajně odpověděl: „Samozřejmě, pokud nám dáte zbraně.“
Trumpův obrat Kurzin označuje za „radikální změnu“ u muže, který sliboval ukončení války během 24 hodin a zpochybňoval hodnotu vyzbrojování Ukrajiny i roli NATO. Podle Kurzina taková změna nepřišla náhodou. Trump se měsíce snažil o „bezvýslednou diplomacii“, jež zahrnovala pozastavení vojenské podpory Ukrajině a návrhy na příměří, na které Putin reagoval masivními leteckými údery.
„Iluze, že Putin bude jednat v dobré víře, byla rozbita,“ říká analytik. Trumpova nová strategie má tři hlavní pilíře: nepřímou vojenskou podporu, koordinaci se spojenci a ekonomickou válku.
První pilíř, nepřímá vojenská podpora, spočívá v tom, že Trump obchází Kongres a schvaluje prodej zbraní spojencům z NATO, kteří je mohou předat Ukrajině. „Je to oklika, ale efektivní,“ soudí Kurzin.
Druhým pilířem je posílení koordinace se spojenci, kam patří i poslední a úspěšný summit NATO, který dosáhl cíle pěti procent HDP výdajů na obranu. To zdvojnásobilo předchozí cíl. Spojenci také vydali společné prohlášení, že Rusko a Putin představují dlouhodobou hrozbu a stažení z Ukrajiny má proběhnout bez podmínek.
Třetím a „nejdrastičtějším“ pilířem je ekonomická válka, když Trump hrozí sekundárními cly sto procent uvalenými na země nakupující ruskou ropu a plyn. To by mělo tvrdě zasáhnout Indii a Čínu.
„Tato politika, kterou podpořilo více než 80 senátorů, by mohla zasáhnout ruské energetické příjmy tvrději než kdy předtím,“ uvedl Kurzin. Tyto tři pilíře tvoří podle něj základ Trumpovy „diplomacie s pákou“.
Analytik se zároveň zabývá Putinovými možnostmi v dnešní situaci. Kremelský vůdce se doteď spoléhal na americkou únavu a bral v úvahu Trumpovu počáteční rétoriku. Vyložil si to všechno jako zelenou kartu k eskalaci. Americká „únava“ je ale ambivalentní.
„S dalším tlakem, kterému Trump čelí doma, a zahraničněpolitickými katastrofami na Blízkém východě je Trump unaven dalším problémem navíc, o kterém si myslí, že by se měl vyřešit,“ říká Kurzin. Hrozba raketových útoků na ruská města a koordinovaných sankcí by pro Putina zvýšila náklady. Rusko přitom už teď čelí značným ekonomickým potížím.
„Rusko ztratilo přes milion vojáků a zraněných, více než 10 tisíc tanků a obrněných vozidel, přímé vojenské náklady přesahují 300 miliard dolarů a HDP se snižuje,“ vypočítává Kurzin. Ačkoliv Trump může zase změnit názor, analytik vnímá současnou situaci jako „významný bod zlomu“.
„Dny důvěry v Putinovy sladké řeči jsou pryč, místo nich přichází chladná strategie, která mluví jazykem moci,“ uzavírá Kurzin.
