KOMENTÁŘ / Po celém Rusku se opět objevují připomínky sovětského diktátora Josifa Stalina. Stalin, jeho nově vztyčené sochy a prim v učebnicích historie ale není jediným strašidlem, které v poslední době obchází Ruskem. Někteří se obávají i návratu minulosti. Strach nejspíš ještě umocnil návrh vysokých představitelů režimu Vladimira Putina, kteří po pátečním útoku na moskevský koncertní sál vyzvali k obnovení trestu smrti.
Moratorium na trest smrti platí v Rusku od 90. let 20. století, ale v Putinově táboře nyní sílí volání po jeho zrušení. „Nyní je kladeno mnoho otázek ohledně trestu smrti,“ řekl v sobotu Vladimir Vasiljev, šéf frakce vládnoucí strany Jednotné Rusko ve Státní dumě. „Toto téma bude určitě hluboce, odborně a věcně zpracováno. Bude přijato rozhodnutí, které bude odpovídat náladám a očekáváním naší společnosti.“
Po opětovném zavedení trestu smrti v sobotu volal i zástupce předsedy bezpečnostního výboru Státní dumy Jurij Afonin. „Je nutné vrátit trest smrti, pokud jde o terorismus a vraždy.“ Zrušení moratoria na trest smrti podpořili také šéfové dvou dalších proputinovských stran v ruském parlamentu.
Tato slova přišla po největším teroristickém útoku v zemi za posledních dvacet let. Při pátečním útoku skupina ozbrojenců v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy zabila nejméně 139 lidí a dalších 182 utrpělo zranění. Útok nyní Putin využívá k upevnění svého režimu, čehož chce docílit i pomocí zavedení trestu smrti, a k dalšímu ospravedlní války na Ukrajině, kdy spojuje útok islamistů s Ukrajinou a Západem.
Kritici opětovného zavedení trestu smrti ale upozorňují, že v Rusku už dochází k velmi volnému aplikování protiteroristických a protiextremistických zákonů. Podle nezávislého zpravodajského webu Mediazona úřady v roce 2023 zahájily rekordních 143 trestních řízení souvisejících s terorismem, zatímco před rokem 2018 jich nebylo ani dvacet. Začátkem března navíc ruský finanční monitorovací úřad přidal na černou listinu teroristů a extremistů mezinárodní hnutí LGBT.
Nemusí to tak trvat dlouho a na světě je novodobý Rudý teror
Často bývají ale namířeny i proti opozici a příznivcům Ukrajiny. Nemusí to trvat dlouho a po Rusku můžou opět pobíhat zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš nebo NKVD zabývající se vnitřní bezpečností a na světě je novodobý Rudý teror, nebo Velký teror, kdy se právě Josif Stalin snažil odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc.
Říká se, že historické paralely nefungují. Mohla by to být pravda, pokud by Vladimir Putin dlouhodobě nevyužíval osobnost sovětského diktátora Josifa Stalina k obhajobě některých svých kroků. O jeho éře v čele Sovětského svazu mluví jako o hrdinné a úspěšné epoše ruských dějin.
Nedávná studie ruských exilových novinářů z Proekt Media ukázala, že Rusko je dnes represivnější než Sovětský svaz za všech jeho vůdců od již zmiňovaného Stalina. Za posledních šest let Putinův režim obvinil přes pět a půl tisíce Rusů z výslovně politických důvodů – včetně diskreditace armády, šíření dezinformací, ospravedlňování terorismu a dalších údajných trestných činů, které byly široce využívány k trestání kritiků ruské války na Ukrajině a ospravedlňování obrany ukrajinského území.
Co se týče represí, Putin už dávno překonal téměř všechny sovětské generální tajemníky, s výjimkou jednoho – Josifa Stalina.
Za posledních šest let bylo v Rusku souzeno přes 105 tisíc lidí na základě správních obvinění, za které hrozí vysoké pokuty a nucené práce až na 30 dní bez možnosti odvolání. Mnoho z nich přišlo po účasti na nepovolených pochodech nebo politických aktivitách, včetně protiválečných protestů.
Chybí už jen trest smrti – právě ten, po kterém nyní volají někteří ruští politici včetně předsedy dumy Vjačeslava Volodina –, kruh se uzavře a Putin vrátí Rusko do dob stalinistického Sovětského svazu.
„Co se týče represí, Putin už dávno překonal téměř všechny sovětské generální tajemníky, s výjimkou jednoho – Josifa Stalina,“ uzavírají ruští novináři v exilu zprávu o současném Rusku.
Putin se Stalinovi podobá více než kterýkoliv jiný vůdce
Putin se nyní Stalinovi podobá více než kterýkoliv jiný sovětský nebo ruský vůdce. Má neomezenou moc, kterou neomezuje parlament, propaganda vyrobila jeho kult osobnosti – stejný, jaký měl ve svých dobách i Stalin – a jeho cílem je stejně jako měl ve 20. století Stalin porazit nacistický režim na Ukrajině a obnovit nadvládu nad východní a střední Evropou. Stejně jako Stalin tak i Putin udělal z invaze do sousední země – za potlesku části Rusů – hlavní bod zahraniční politiky Kremlu.
Měl Putin jinou možnost? Pravděpodobně ne. Jeho podpora podle snad jediného nezávislého sociologického centra v Rusku, kterému se dá věřit, klesala. Musel Rusy přinutit obrátit se k zahraničněpolitickým otázkám. Jde o vzorec, který se opakoval.
Podpora Vladimira Putina klesala od roku 2010 do roku 2014. Anexe Krymu tento trend obrátila. Později začala opět klesat v roce 2018. S jeho kroky souhlasilo do roku 2022 necelých 70 procent Rusů. Invaze na Ukrajinu tento trend opět zvrátila. Putin zopakoval stejný trik.
To jediné, co Putina může zachránit, je vítězství na Ukrajině. Rusko ale nemůže vést válku věčně a v kontextu zamrzlého konfliktu na Ukrajině to pro něj není dobrá zpráva. Pokles v jeho podpoře zažil už několikrát a vždy ho zvládl obrátit. Rusko ale nemá sílu bojovat na dvou frontách, aby svoji podporu opět zvýšil.
Ukončení bojů na Ukrajině by mohlo v budoucnu vést k dalšímu poklesu a možná i něčemu podobnému revoluci. Byl to Stalinův předchůdce Lenin, který tvrdil, že bez první světové války by se v Rusku možná dlouhá desetiletí žádná revoluce neodehrála. Represemi – včetně opětovného zavedení trestu smrti – chce Putin právě takové revoluci zabránit.
Putin se vydává stejnou cestou jako jeden z nejkrutějších diktátorů
Nejsou to ale jen represe, které Vladimira Putina spojují s Josifem Stalinem. Putin žije stejně jako kdysi Stalin osamělým životem, stejně jako on postrádá rodinný život a chodí spát nad ránem. Od dob Stalina je Putin tím mužem, který vládne Rusku nejdéle.
A i Putin se obklopuje malou skupinou lidí, kterým věří. Ta připomíná síť Stalinových věrných – šéfa bezpečnosti Lavrentije Beriju, vojenského vůdce Klimenta Vorošilova a funkcionáře komunistické strany Georgije Malenkova. Jejich tváře ale nahradil ministr obrany Sergej Šojgu nebo šéf bezpečnosti Nikolaj Patrušev.
Každá historická paralela ale pokulhává. Odhaduje se, že v dnešním Rusku je uvězněno něco mezi 628 až tisícem politických vězňů. Jde o děsivou připomínku brutální diktatury, kterou představoval Stalin. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků mezi třemi až 8,7 miliony obětí. Srovnávat tedy režim Vladimira Putina se Sovětským svazem za dob Stalina tak úplně nejde.
Ale to, že se Vladimir Putin částečně vydává cestou jednoho z nejkrutějších diktátorů historie, je očividné. Válka a represivní politický řád, který zavedl, už nemají alternativu. Prezidentské volby v sovětském stylu navíc zpečetily přeměnu Vladimira Putina a jeho Ruska v represivní společnost s mnoha rysy sovětské totality.