Do údržby Svatého Víta a ochrany před požáry jde 20 milionů korun ročně

archiv

Chrám sv. Víta | FOTO: archiv

Do údržby a rekonstrukce katedrály svatého Víta včetně její ochrany před požáry investuje stát asi 20 milionů korun ročně. Protipožární ochrana gotické památky za tři roky stála deset milionů korun.

Katedrálu hlídá 145 požárních čidel a je v ní umístěno 29 hasicích přístrojů. Kromě hlásičů zaznamenávajících kouř jde také o přístroje s paprskem a zrcátkem, které signalizují přerušení paprsku například kouřem či prachem. Do výškových částí katedrály se dá čerpat voda třemi suchovody, za minutu je to více než 1200 litrů. Dřevěnou střechu velké věže chrání přístroje se 70 speciálními hasicími hlavicemi.

Podle Martina Pospíšila, který má na starosti požárněbezpečnostní ochranu Pražského hradu, jsou standardy ochrany v katedrále svatého Víta v zásadě podobné jako v Notre-Dame. „Do tohoto prostoru nemůžeme osázet moderní přístroje,“ dodal. Snaží se ale rizikové prostory, jako jsou technické místnosti s elektroinstalací, požárně izolovat, aby nebyly poškozeny historické části. Z hlediska bezpečnosti je podle něj největším problémem to, že se v katedrále může shromáždit i tisíc lidí. Budova má zpracovaný evakuační plán pro lidi i pro cennosti.

Hasičská jednotka sídlí přímo v areálu Hradu v jízdárenském dvoře, spadá přímo pod Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. „Čas výjezdu jednotky je jedna minuta, zahájení požárního útoku do čtyř minut,“ uvedl kancléř. Hasiči mají i speciální vůz za více než 10 milionů korun, který dobře projíždí areálem Hradu.

Požár pařížské katedrály Notre-Dame, který vypukl v pondělí večer, se podařilo zcela uhasit až následujícího dne dopoledne. Odborníci zjišťují, do jaké míry byla porušena statika stavby. Shořela střecha, zřítila se část klenby a vysoká věž, nicméně mnoho uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit. Vyjádření lítosti nad zničením kulturního symbolu Francie a podle některých i Evropy přicházejí z celého světa, mimo jiné také z České republiky, spolu s nabídkami pomoci při obnově katedrály.

 

Hasiči s památkáři se snaží lépe chránit památky před požáry
V třinecké části Guty v noci z 1. na 2. srpna shořel dřevěný kostel Božího těla z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena. Praha – Za posledních deset let zaznamenali hasiči v České republice 133 požárů historických památek, které způsobily mnohamilionové hmotné škody a nevyčíslitelné ztráty historického a duchovního rázu. Nejčastěji hořelo kvůli nedbalosti, technickým závadám a vadným komínům, výjimečné není ale ani úmyslné zapálení. Hasiči společně s památkáři i vlastníky objektů řeší protipožární ochranu památek tak, aby byla funkční a zároveň estetická, informovala dnes ČTK mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová v souvislosti s požárem pařížské katedrály Notre-Dame.

V době vzniku historických objektů požární bezpečnost nikdo neřešil a konstrukčně památky neodpovídají současným normám. „Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení,“ poznamenala Zaoralová.

Když začne hořet, bývá pro hasiče problém se k objektu, často umístěnému na kopci v obtížně přístupném terénu, s těžkou technikou a cisternami s vodou vůbec dostat. „Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů,“ uvedla mluvčí. Zásah komplikuje také členitý charakter stavby či množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu.

Hasiči se proto společně s památkáři a vlastníky, případně provozovateli hradů a zámků zabývají tím, jak zvýšit zabezpečení budov proti požárům současně s tím, jak budou protipožární prvky v historické stavbě vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví,“ uvedla ředitelka odboru prevence generálního ředitelství hasičů Květoslava Skalská. Základním úkolem je minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna či stabilní hasicí zařízení. V historických budovách se místo kabelů z estetických důvodů často volí bezdrátové řešení.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner