Do záchranných akcí v severní Africe vstupuje domácí politika

Severní Afrika v posledních týdnech zažívá peklo. 8. září otřáslo Marokem nejničivější zemětřesení od roku 1960, které si dosud vyžádalo bezmála tři tisíce obětí a poškodilo obrovské množství vzácných, historických budov. O několikdní později způsobila bouře Daniel v Libyi protržení dvojice přehrad nad městem Darná. Následovaly záplavy, které připravily o život nejméně jedenáct tisíc lidí, další desetitisíce se pohřešují a je pravděpodobné, že se velkou část z nich nepodaří zachránit.

Odpověď dvou geograficky blízkých států na katastrofické události nemohla být rozdílnější. Zatímco v rozdělené Libyi zavládl ­chaos, Maroko dokázalo mimo jiné díky rychlému nasazení armády brzy začít s odklízením a prohledáváním sutin. V obou zemích však záchranné práce komplikuje domácí politická situace.

Rozdělená země

Zvláště zmatečné podmínky panují v Libyi, která je po letech občanské války rozdělena na dvě části: zatímco západ země včetně hlavního města Tripolisu kontroluje mezinárodně uznávaná vláda, východ Libye s městy jako Benghází nebo právě Darná ovládá generál Chalífa Haftar.

Rozdělení země snižuje efektivitu pomoci obětem záplav, protože spolu obě vlády nekomunikují a ani nekoordinují reakci na katastrofu. Zároveň komplikuje nasazení záchranných týmů ze zahraničí, které musejí žádat o víza vládu v Tripolisu, nemohou si ale být jisté tím, že jejich platnost uznají i ve východní Libyi. Haftarova vláda přitom není v kontaktu s většinou zemí s výjimkou Egypta a Spojených arabských emirátů, které také jako jedny z prvních poslaly do oblasti své záchranáře.

Libye jako celek navíc od svržení Muammara Kaddáfího trpí zničenou nebo zcela zanedbávanou infrastrukturou a nefunkčními orgány státní správy. Přestože úřady v Darná dostaly s předstihem varování libyjského meteorologického ústavu, evakuaci města nikdo nenařídil. „Několik dní před příchodem bouře obdrželi varování a celé hodiny sledovali, jak dosahuje hladina přehrad kritické úrovně. Přesto nevyhlásili poplach ani nepřipravili evakuační plán,“ popisuje Anas Gomati, ředitel tripolského Institutu Sadeq.

Otázka suverenity

Zemětřesení v Maroku nebylo na rozdíl od libyjských záplav možné…