
Karel Havlíček (ANO) FOTO: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia
FOTO: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia

První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček se vymezil proti novým klimatickým cílům Evropské komise, které podle něj budou mít devastující účinek. Cíle přitom navazují na plány Green Dealu a klimatického zákona, se kterými souhlasila ještě vláda Andreje Babiše (ANO), jak Havlíčkovi připomněli občanští demokraté. „Prostě nás dobíhají všechny vaše zmatené kroky,“ vzkázali mu.
Havlíček na tiskové konferenci ve čtvrtek kritizoval Evropskou komisi za cíl snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Podle něj by to mělo devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel. Podle komise naopak stanovení cíle pro rok 2040 poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy.
„Nový klimatický cíl EK pro rok 2040 je hřebíkem do rakve evropského průmyslu. EU tím ještě více prohloubí ekonomickou ztrátu vůči USA a unie se stane čínskou rohožkou. Petr Fiala se musí jasně vymezit, najít odvahu a vyzvat vládní europoslance k hlasování pro nedůvěru Ursule von der Leyenové,“ tvrdil pak místopředseda ANO na sociální síti.
Na jeho stížnosti odpověděla ODS. „A teď, pane Havlíčku, otázka za 50 kmenových buněk: Víte, proč komise přišla s emisními cíli pro rok 2040? Protože jí to uložil klimatický zákon, při hlasování podpořený vládou Andreje Babiše. Ten kromě klimatické neutrality v roce 2050 uložil komisi předložit i průběžné cíle,“ reagovala.
„Prostě nás dobíhají všechny vaše zmatené kroky. Ale nebojte se ničeho! My to jen tak nenecháme!“ vzkázala vládní strana. Dodala, že na rozdíl od hnutí ANO pro tyto nesplnitelné cíle hlasovat nebude.
Cíl snižování skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 navazuje na stávající plán minus 55 procent pro rok 2030, tedy takzvaný soubor opatření „Fit for 55“, který navrhla v červenci 2021 Evropská komise. Jde o opatření, která vedou ke splnění cílů Green Dealu.
Green Deal byl přijat už v roce 2019. Členové EU se v něm zavazují k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Dokument schvalovala kromě europarlamentu také Evropská rada, ve které Česko zastupoval tehdejší premiér Andrej Babiš. Ten zároveň schválil i zmíněný postupný cíl na snížení emisí do roku 2030 o 55 procent.
Dále v roce 2021 Babišův ministr životního prostředí Richard Brabec za Česko ratifikoval tzv. klimatický zákon (European Climate Law), čímž se cíle Green Dealu staly právně závazné. Proti bylo pouze Bulharsko.
Premiér Fiala ve středu po jednání vlády řekl, že Česko se stanovováním dalšího klimatického cíle nesouhlasí. Je podle něj potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty. Řekl, že je naopak potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat realitě.
Návrh nových klimatických cílů musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád v Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.