GLOSA / Kdyby člověk nevěděl, že sleduje tiskový brífink ministra zahraničí, mohl by nabýt dojmu, že jde o upoutávku na nový díl nějaké třetitřídní show.  Jenže na obrazovce nehovořil nedospělý puberťák ve snaze zoufale získat pozornost opačného pohlaví, ale muž odpovědný za bezpečí českých občanů v zahraničí.

„Jednou na to třeba budou vzpomínat, jaké dobrodružství zažili, že viděli někde bouchat rakety,“ zakončil český ministr zahraničí tiskový brífink k repatriačním letům pro české občany.

Dále čtěte

Káže vodu, pije víno. Šťastný preventivně odcestoval, Macinka je rád, že zůstal doma

Český ministr sportu a prevence Boris Šťastný(Motoristé sobě) si v praxi vyzkoušel, co se stane, když se zanedbává prevence, kterou…

Dobrodružství. To slovo má zvláštní schopnost změnit realitu. Pro někoho to jsou příběhy Indiana Jonese, pro jiného stanování u Orlíku či třeba trip stopem po Balkáně. Teď k tomu evidentně přibyl i improvizovaný pobyt ve válečné zóně, kde se člověk modlí, aby další exploze nebyla o ulici blíž.

Dalo by se právem očekávat, že ministr zahraničí bude mluvit jazykem diplomacie, empatie a státnické vážnosti. Místo toho jsme dostali jazyk instruktora zážitkového tábora: „Nebojte, děti, jednou se tomu zasmějete.“

Jenže oni se tomu určitě nesmějí. Ti lidé tam řeší třeba to, jak dostat děti do bezpečí. Jak se dovolat na ambasádu. Jak přežít noc, když jsou slyšet i vidět výbuchy raket či dronů. To není adrenalinový balíček od cestovky. To je realita, kterou si nikdo při nákupu letenky neobjednal.

Je fascinující, s jakou lehkostí lze z bezpečí tiskového sálu reinterpretovat strach druhých jako budoucí historku do hospody. Možná je to nová forma krizové komunikace: místo „uděláme maximum“ přichází „budete mít na co vzpomínat“. Možná je to pokus o humor. Možná o odvahu. Výsledek ale připomíná spíš nepochopení základního principu veřejné funkce. Že některé situace si žádají ticho, soucit a konkrétní kroky, ne bonmot.

Ministr zahraničí není influencer na síti X. Není to role, kde se sbírají lajky za ostré hlášky. Je to funkce, kde každé slovo nese váhu. A když se ta váha podcení, působí to, jako by si dotyčný spletl úřad s debatním klubem.

Dále čtěte

Co je teď úkolem demokratů? Vyhrát příští volby a ukončit éru Andreje Babiše. A začít se musí hned

VÝZVA / Petr Fiala, ačkoli nakonec nebude sestavovat vládu a nebude pokračovat jako premiér, měl velice dobrý finiš předvolební kampaně.

Možná na to jednou opravdu budeme vzpomínat. Ne jako na dobrodružství s raketami v pozadí. Ale jako na dobu, kdy jsme si uvědomili, že státní odpovědnost není stand-up komedie a že empatie není slabost, nýbrž by měla být základní kvalifikací pro jakoukoliv státní funkci.

Macinka si zjevně neuvědomil, že není u svého přítele Xavera, kde si s „dvojkou v žíle“ může žvatlat, co chce.