Dojmologie Hynka Kmoníčka o Ukrajině a Rusku. Je to jinak

V nedávném rozhovoru s Lubošem Palatou v pořadu Rozstřel ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta Hynek Kmoníček položil několik otázek týkajících se Ukrajiny, na které si dovolím odpovědět. Nehledě na to, že cílem pana Kmoníčka nebylo hledat odpovědi, jen sestavit mozaiku Ukrajiny tak, aby vypadala jako tzv. failed state.

Otázky a odpovědi:

Hynek Kmoníček: „…pro mě osobně bude důkazem, že Ukrajina drží pohromadě, až začne fungovat. Já vám dám takový příklad. V České republice není ukrajinský velvyslanec. Nevíme, kdy přijde, nevíme, jak přijde, nevíme, jestli přijde a nevíme s kým to na ukrajinské straně, která je tak jednotná ve svých názorech, že se je pokouší najít, takže ani nevíme, s kým tam o tom máme komunikovat.“

Odpověď: Stačí zavolat na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, kde v době, kdy pan Kmoníček tato slova pronášel, už asi tři týdny ležela žádost ukrajinské strany o agrément (souhlas s příjezdem) pro nového ukrajinského velvyslance.

Hynek Kmoníček:  „Příklad dvě. V roce 2022 pro ně i pro nás končí vrcholně významný kontrakt o transportu ruského plynu přes ukrajinské území. Může mi někdo dnes říct, jakým způsobem bude Ukrajina pokračovat dál? Hodlá s Rusy o tom debatovat, nebo ne? Hodlá jim zvýšit třikrát transportní poplatky, dvakrát, sedmsetkrát nebo vůbec, nebo to jednání přeruší? A začne nutit Evropu, která ten plyn bude potřebovat, aby za ni tlačila na Rusko? Kdo v té chvíli bude představitelem té jednotné Ukrajiny? Jakou bude mít politiku? Jak bude vypadat dočasné sdružení oligarchů, kteří tu vládu tam budou podporovat? To všechno nevíme.“

Odpověď: Kontrakt o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu mezi Gazpromem a Naftohazem končí v roce 2019. Nový podepsán není a to je asi důvod, proč Naftohaz nepodepisuje kontrakty na další období s evropskými importéry. Jak správně, i když nediplomaticky pan Kmoníček naznačuje, pro Ukrajinu je pokračování v tranzitu výhodné, protože na něm vydělává, tudíž to není ta strana, která by smlouvu na další období odmítala projednat či podepsat. Není to Ukrajina, kdo staví Nord Stream 2 a Turk Stream s jediným cílem – aby ruský plyn proudil do Evropy jinými směry než ukrajinsko-slovenskou cestou.

Česká republika jako člen Evropské unie ovšem může tato jednání lehce ovlivnit. Pokud by odmítla výše zmíněné projekty jako nepotřebné nebo dražší (náklady na přepravu novými cestami jsou vyšší než přes Ukrajinu, což samozřejmě pro konečného evropského spotřebitele konečnou cenu prodraží), Gazprom by určitě urychlil jednání ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu. A ukrajinský Naftohaz by jistě neodmítl možnost nadále na tranzitu ruského plynu vydělávat.

A k tomu navýšení poplatků: Ano, poplatky za tranzit se zvyšovaly, stejně jako se zvyšovala cena za plyn.  Jen pro ilustraci: Rok po Oranžové revoluci začalo Rusko zvyšovat cenu za plyn pro Ukrajinu. Z 95 USD za 1000 m3 v roce 2006 na 413,5 dolarů v roce 2013. V roce 2014 už Gazprom požadoval po Ukrajině 485 dolarů za 1000 m3. Za deset let tedy ruská strana zvýšila cenu za plyn pro Ukrajinu o 510 procent.

Kdo v roce 2019 bude představovat jednotnou Ukrajinu, dnes neví nikdo. Stejně jako nevíme, kdo v té době bude americkým či českým prezidentem. Ano, Rusko je široko daleko jediná země, o které se dá v tomto smyslu mluvit jako o „předvídatelném partnerovi“. Na druhou stranu cenu ruského plynu, který je jedním z nástrojů ruské zahraniční politiky, předvídat neumíme. Pro každou zemi EU může být jiná. Stanovovat se bude podle politického klíče a ukrajinské tranzitní poplatky v ní budou hrát jen minimální roli.

Hynek Kmoníček:  „Kdy už konečně začnou měřit množství plynu, které na Ukrajinu přitéká a odtéká, protože je docela standartní, že ve standartní zemi je měřák? Na Ukrajině není.“

Odpověď: Množství plynu, které na Ukrajinu přitéká a odtéká, se měří odjakživa. Těch „měřáků“ je opravdu docela dost. To, o čem pan Kmoníček mluví, jsou podle všeho Stanice pro měření plynu, ze kterých je 11 na vstupu a 10 na výstupu. Ty, které jsou na výstupu, se nacházejí až na jednu na území Ukrajiny. Ty na vstupu se nacházejí na území Ruské federace a území Běloruska. To však neznamená, že se tam plyn neměří. U měření jsou přítomni jak představitelé Gazpromu, tak i představitelé Naftohazu. A kdyžto bylo nutné, tak i představitelé EU, jako tomu bylo v roce 2009.

Bylo by ovšem pro Ukrajinu výhodnější, kdyby na vstupu měla aspoň jednu stanici na svém území. Jenže ani Ruská federace, ani Evropská unie nedaly Ukrajině záruku, že plyn po roce 2022 přes Ukrajinu poteče. Krom toho přenesení místa, na kterém dochází k výdeji/příjmu plynu, musí také odsouhlasit dodavatel tj. Gazprom.

Hynek Kmoníček: „… nebylo příliš jasné, za jakých podmínek budou sankce ukončeny. To že budou ukončeny dříve nebo později, je jasné, jednáme pouze o tom, jak velký pokrok v rámci Minsk + bude tak velký, aby mohl být důvodem k ukončení sankcí. … Splnění je matematicky nevyjádřitelné. To je ve chvíli, kdy Minsk 2 usoudí, že byl splněn. … Kdyby tam bylo jasné kritérium, já nevím, že z 1 300 vojáků v místě A zbude 714 vojáků v místě B, tak to je vypočitatelné. Ale když máte kritérium – obě strany se zavazují dodržovat závazky – to je dojmologie.

Odpověď: 

Omyl, pane Kmoníčku. Kritéria jsou jasná: všichni ruští vojáci i nájemní žoldáci (míněno do jednoho) mají opustit území Ukrajiny (míněno celé). K přesnějšímu matematickému výpočtu bychom mohli dospět, pokud by ruská strana počet svých vojáků sdělila.

Všechno ostatní je právě ta dojmologie.

Lenka Víchová, ukrajinistka, Think-tank Evropské hodnoty

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner