Vystoupení doktora Hostomského, odborníka na viry a genetiku, v Rozstřelu iDnes mě naplnilo hlubokými rozpaky o poučitelnosti lidstva. Máme za sebou první velkou pandemii 3. tisíciletí a již máme k dispozici čísla. Ta jednoznačně ukazují, které strategie při pandemii byly účinné, a které ne. Pan doktor Hostomský však místo těch tvrdých čísel prezentoval bohužel jen názory. A názor je ve vědě totéž, co ve fotbale hra rukou. Když hrajeme fotbal, do míče kopáme, neházíme s ním. Když se zabýváme vědou, zajímají nás fakta – ne názory a dojmy. Fakta ukazují, že názory pana Hostomského na neúčinnost lockdownů nejsou ničím podloženy.
Minulý týden byl v Rozstřelu iDnes hostem RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc. Zástupce ředitele pro mezinárodní vztahy Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Na webu této instituce o něm píšou: „Zdeněk Hostomský vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě a dějiny filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně působil v Ústavu molekulární genetiky, kde se zaměřoval na technologii sekvenování DNA, a v roce 1983 obdržel titul CSc. V roce 1985 odjel do USA na roční stáž v Caltechu, v roce 1987 pak do USA emigroval a pracoval pro společnosti Agouron Pharmaceuticals, Warner Lambert a nakonec Pfizer, kde se v roce 2000 stal výkonným ředitelem Výzkumného centra rakoviny. V letech 2012–2022 působil jako ředitel ÚOCHB. Po skončení jeho mandátu mu byla udělena pozice Honorary Chair.“ (zdroj zde) Také je hlavním koordinátorem nově vzniklého Národního institutu virologie a bakteriologie. Takže kompetence pan doktor má více než nesporné. Přesto jeho vystoupení vyvolává jisté rozpaky – a to hned ve dvou věcech.
Lockdowny fungují, pane doktore!
„Zářným příkladem, jak by se mohlo k pandemii přistupovat, je pro mě Švédsko,“ řekl ve svém vystoupení. „To bylo od začátku za svůj volnější přístup kritizováno a doposud se vlastně nechce brát příliš vážně. Ale právě Švédsko nebo některé státy v USA, Florida či Texas, ukázaly, že existuje i jiná než restriktivní cesta, kterou se od začátku pandemie vydala Čína a převzaly ji i země EU,“ řekl. A v případě dalších respiračních epidemií by EU podle Hostomského neměla být tak restriktivní.
Základním argumentem, který neoddiskutovatelně podporuje a prokazuje účinnost lockdownů při snaze omezit šíření viru, je lockdown sám. Ten první, český, na jaře 2020. Účinnost tohoto lockdownu byla tak vysoká, že již v květnu a červnu zdejší dezinformační scéna šířila hoaxy, že vlastně žádná epidemie není. A podle počtu obětí na jaře 2020 se ta epidemie v ČR prostě nerozjela. Úmrtí bylo minimum a ani nakažených nebylo dost, abychom mohli ČR chápat jako opravdu zasaženou epidemií. A bylo to jen a jen proto, že tvrdý lockdown na jaře 2020 šíření nemoci téměř zastavil. A – byť inverzně, tragicky – účinnost lockdownu potvrdilo například předvánoční rozvolnění 2020. Jakmile lockdown před Vánocemi skončil, aby si mohli nespokojení občané píšící na facebook nakoupit dárky, epidemie se rozjela s vražednou silou a následkem tohoto nezodpovědného předvánočního rozvolnění byla další vlna umírání na covid.
V projevu doktora Hostomského zaznělo i to, že všechny názory by měly být ve hře. I v případě epidemie. A v tu chvíli jsem se málem rozplakal. Protože názory, které můžeme mít na covid, říkají (třeba), že je to pěkný svinstvo, případně že to mohla být horší epidemie, eventuálně i to, že je covid jen banalita, protože primátů rodu Homo je na planetě dost. Podobný názor prezentoval třeba pan doktor Pollert. Na to, zda lockdowny účinkují proti šíření covidu, názor mít legitimně nemůžeme. Tam, kde jsou k dispozici čísla, nemají názory co pohledávat. Co říkají čísla?
Švédsko, které mělo relaxovanou a rozvolněnou protiepidemickou hygienu, mělo 1 864 zemřelých na covid na milion populace. Německo, kde byly lockdowny nejen přísné, ale také německy důkladné, mělo 1 668 zemřelých na covid na milion populace. Holandsko, dodržující lockdowny, mělo 1 299 zemřelých na covid na milion populace. Přísný Nový Zéland měl 281 na milion a v Japonsku, kde se spojila osobní disciplinovanost národa s přísnými nařízenými lockdowny, pak zemřelo na jeden milion obyvatel 247 lidí. Sedmkrát méně lidí na milion obyvatel než v Hostomským chváleném Švédsku. Názor pana Hostomského, že přísné lockdowny jako nástroj brzdící epidemii nefungují, odporuje faktům.
A zase uměláč…
Pan doktor Hostomský se také v Rozstřelu na chvíli přiblížil teoriím dr. Pekové: „Patřil jsem od začátku mezi ty, kteří tvrdili, že nejpravděpodobnější možností je únik z laboratoře. Zpočátku tu existovaly tendence označit tuto variantu za konspirační teorii, ale teď tuto pravděpodobnost připouštějí i uznávané autority, včetně představitelů Světové zdravotnické organizace (WHO).“
Realita je trochu méně razantní. Před čtrnácti dny zveřejnila France24.com: „Nový orgán WHO – Vědecká poradní skupina pro původ nových patogenů (SAGO) – ve své první předběžné zprávě zdůraznila, že nemá žádné přesvědčivé poznatky o původu viru, který stojí za nejhorší globální pandemií za poslední století. Tým 27 odborníků ustavila WHO v loňském roce, aby vytvořil nový globální rámec pro studie nově se objevujících patogenů s potenciálem vyvolat epidemie nebo pandemie.“ Ve zprávě se píše, že nelze teorii o laboratorním původu viru vyloučit, ne že ji doložili.
To samé píše The Science.
Ano, laboratorní původ, „zinženýrovanost“ viru nelze (a asi nikdy nepůjde) vyloučit. Ale to, že něco nelze vyloučit, opravdu neznamená, že je tím jev prokázán. To tak vysoce postavený vědec jako doktor Hostomský opravdu neví?
Kde je dnes skutečný covid problém?
Pan doktor Hostomský bohužel nevyužil vysílací čas v pořadu, kde byl hostem, a nemedializoval skutečný covidový problém, který se na nás momentálně v Česku řítí. Podle řady expertů přijde další vlna onemocnění už v srpnu a jde o dvě nové mutace vycházející z varianty omikron. Dospělý syn mého kamaráda je alergik a nemohl se očkovat. Dostal covid, měl těžký průběh a z long covidu se vzpamatovává dodnes. Když jsem s ním o tom, jak mu je, mluvil, rozhodl jsem se udělat maximum, abych se covidem vůbec nenakazil. A – pokud u mne neproběhla bezpříznaková kolonizace a pak omikron z mého třemi dávkami otuženého těla nevypadl – jsem covid dosud neměl. A tak jsem sedl a napsal do vojenské nemocnice, mé spádové. Tam jsem absolvoval dvě dávky:
„Dobrý den, podle České vakcinologické společnosti nyní čtvrtou dávku mají indikovanou lidé nad 60 let a lidé v rizikových kategoriích. Je mi 57+ a mám invalidní důchod na VAS včetně hrudní páteře, takže do indikované skupiny patřím na 150 procent. Je možné si nyní, před příchodem srpnové vlny, (třeba i v režimu samoplátce) nechat aplikovat čtvrtou dávku Pfizeru či Moderny, prosím? Mám 3× Pfizer, v UVN (pro případné dohledání, RČ ), ale je mi vcelku jedno, která mRNA vakcína by to byla. Předem děkuji i za negativní odpověď. V úctě PhDr. Jiří Doležal.“ Připomínám – tento článek píše Jiří X. Doležal, to je můj literární pseudonym, protože Jiřích Doležalů jsou v českých médiích i literatuře desítky. Očkovat se chodím svým občanským jménem.
Odpověď přišla vzápětí: „Vážený pane doktore, děkuji Vám za důvěru v naši nemocnici a zájem o vakcinaci. Situace je nyní taková, že sice bylo vydáno doporučení České vakcinologické společnosti týkající se 2. posilovací dávky, ale MZ ČR zatím zahájení jejího podávání neumožnilo. Není tedy možné se zatím registrovat a vakcínu u nás aplikovat, a to ani v samoplátcovském režimu. Pokud by došlo ke změně stanoviska Ministerstva, budeme Vás informovat. S pozdravem Doc. MUDr. Ondřej Beran, Ph.D.“
Pan docent Beran je zástupcem přednosty pro vědu a vzdělávání. Jeho pracovištěm je Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice, centrum očkování a cestovní medicíny, takže to fakt ví. Není proto možné vykřikovat, že je to MOŽNÁ jinak, protože to říkala kamarádka u kadeřníka. „Covidový problém“ dnes není, jak říkal doktor Hostomský, obava z možných dalších lockdownů, ale zpřístupnění 4. dávky alespoň samoplátcům.