Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a čínský prezident Si Ťin-pching koncem ledna v Pekingu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Roste tlak na vedení Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli silným vazbám na čínský komunistický režim. Stovky tisíc lidí podepsaly petici za odstoupení jejího šéfa Tedrose. Nyní zveřejnila skupina europoslanců otevřený dopis se žádostí o podporu přijetí Tchaj-wanu do struktur WHO.
Světová zdravotnická organizace se sídlem v Ženevě je součástí OSN. Dnes sdružuje 194 zemí a jejím nejvyšším orgánem je Světové zdravotnické shromáždění. Mezi její klíčové úkoly patří zprostředkování informací, doporučení a pomoc národním vládám při zdolávání pandemií.
WHO na straně Číny
WHO čelí v poslední době kritice, že příliš nadbíhá zájmům Číny, přestože má být apolitickou organizací. Selhala v době nástupu wuchanského koronaviru. Klíčový podíl na tom má její generální ředitel a etiopský politik Tedros Adhanom Ghebreyesus, zvolený v roce 2017 díky významné intervenci Číny, získávající stále větší vliv na africkém kontinentu. Tento lobbing se projevil následným vyřazením Tchaj-wanu z neoficiálních struktur WHO.
Tedros zpočátku nekriticky přebíral informace od čínských úřadů a odkládal zásadní rozhodnutí v boji s pandemií. 14. ledna podpořil tvrzení čínských představitelů, že není prokázán přenos koronaviru mezi lidmi. WHO změnila názor teprve 23. ledna, kdy byla ve Wu-chanu vyhlášena tvrdá karanténa. Tedros se krátce poté setkal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem. Prohlásil, že „čínská opatření chrání nejen čínské občany, ale občany celého světa“.
Dnes panuje široká shoda, že informační blokáda a několikatýdenní zpoždění zásahu proti koronaviru zásadně přispěly k jeho nekontrolovanému šíření za čínské hranice.
Ostrakizace Tchaj-wanu
WHO přitom zcela ignorovala varování tchajwanských expertů už z loňského prosince, prokazující přenos viru z člověka na člověka. Nedbala ani jejich apelů, aby o šíření nákazy informovala ostatní země a přijala potřebná opatření.
Tchajwanské zdravotnictví patří mezi nejvyspělejší na světě. Tato ostrovní země byla po tragických zkušenostech s epidemií SARS v roce 2003 příkladně připravena na další úder nákazy z pevninské Číny. Včas se zásobila ochrannými pomůckami a účinnými akcemi rychle zamezila šíření nové nemoci COVID-19. Dnes se zde na ni léčí necelých 400 pacientů, aniž musela vláda vypínat ekonomiku a společenský život tak dramaticky, jako mnohé jiné země.
Ostrakizace Tchaj-wanu ze strany WHO, která zašla tak daleko, že vedla k ignorování závažných zdravotnických dat, přiměla skupinu europoslanců k sepsání otevřeného dopisu vysokému představiteli EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Josepu Borrellovi. Borrell nedávno varoval před probíhajícím bojem o globální vliv, kdy chce Čína „politikou velkorysosti“ zvrátit pandemii, kterou způsobila, ve svůj prospěch.
Dopis odeslaný 9. dubna podepsalo 67 europoslanců ze všech frakcí s výjimkou GUE/NGL, sdružující evropské komunistické a radikálně levicové strany. Jejím členem je i jediná zástupkyně KSČM v Evropském parlamentu Kateřina Konečná.
Text byl iniciovaný slovenským europoslancem Ivanem Štefancem (KDH) a podepsalo jej i šest zástupců České republiky: Veronika Vrecionová a Alexandr Vondra (ODS), Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Mikuláš Peksa (Piráti) a Luděk Niedermayer (TOP 09). Zde je jeho plné znění.
DOPIS SKUPINY EUROPOSLANCŮ
Dne 31. ledna WHO prohlásila, že propuknutí nového koronaviru 2019, pocházejícího z čínského Wu-chanu, představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. K dnešnímu dni přesáhl celosvětový počet potvrzených případů milionovou hranici. Mnoho zemí po celém světě je touto pandemií vážně zasaženo.
To, že WHO zacházela s Tchaj-wanem jako se součástí Číny, způsobilo Tchaj-wanu problémy. Nejen pouze proto, že její demokraticky zvolené vládě je znemožněna účast na Světovém zdravotnickém shromáždění, ale tchajwanským odborníkům je také svévolně bráněno v účasti na technických setkáních. Pokud je mottem WHO „zdraví pro všechny“ a „nikoho nenecháme pozadu“, rozhodně takto není zacházeno s Tchajwanci. Pro 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu to není spravedlivé.
Vzhledem k včasné obezřetnosti Tchaj-wanu a jeho účinnému úsilí při zvládnutí této pandemie, které bylo mezinárodně uznáváno, si myslíme, že je nanejvýš důležité spolupracovat a sdílet znalosti a zkušenosti, a zapojit Tchaj-wan do mezinárodních organizací, mechanismů a činností.
Proto bychom chtěli požádat o Vaši podporu pro tchajwanské začlenění do setkání, mechanismů a činnosti WHO, podpořit plnou účast Tchaj-wanu na Světovém zdravotnickém shromáždění jako pozorovatele a jeho účast na mechanismech prevence nemocí WHO, včetně její Celosvětové sítě varování před vypuknutím epidemie (GOARN). To umožní Tchaj-wanu pomoci celosvětovému úsilí v boji proti COVID-19.
V těchto těžkých dobách by byla prospěšná významná vzájemná spolupráce mezi Tchaj-wanem, EU a jejími členskými státy v oblastech jako jsou dodávky zdravotnického materiálu a výzkum a vývoj vakcín, aby se zamezilo dalšímu šíření pandemie a bylo možné se lépe připravit na jakékoli budoucí propuknutí pandemie.
Předem děkujeme za zvážení Vaší podpory Tchaj-wanu.
„Chování WHO k Tchaj-wanu je ostudné. Země, která krizi zvládla, zůstává kvůli tlaku Číny mimo Světovou zdravotnickou organizaci,“ komentuje tuto iniciativu Alexandr Vondra. Proto podpořil otevřený dopis europoslanců, aby byl Tchaj-wan začleněn do struktur WHO, a především aby se účastnil všech jejích shromáždění.
Petice za odvolání Tedrose
Tedros Adhanom Ghebreyesus současně čelí petici adresované OSN, požadující jeho odstoupení. Informoval o ní portál Epoch Times spravovaný čínskými emigranty v USA. K 5. dubnu ji podepsalo více než 740 tisíc lidí. „Tchaj-wan neměl být vyloučen z WHO ze žádných politických důvodů. Jeho technologie jsou mnohem vyspělejší, než v některých zemích ze seznamu WHO,“ uvádí text petice.
Není bez zajímavosti, že se Tedros hlásí k revolučnímu marxismu a vede etiopskou vládní Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu se silnými vazbami na Komunistickou stranu Číny. Portál Epoch Times upozorňuje, že má osobní zájem na dobrých vztazích s čínským režimem i z toho důvodu, že chce v Etiopii s jeho pomocí vybudovat Středisko pro kontrolu a prevenci nemocných za 80 milionů dolarů.
Krátce po svém zvolení šéfem WHO byl kritizován, že si vybral zimbabwského diktátora Roberta Mugabeho, který zcela zruinoval místní ekonomiku, za „velvyslance dobré vůle WHO na pomoc při řešení nepřenosných nemocí v Africe“.
Ostudné chování WHO
Podle dalšího signatáře dopisu europoslanců Tomáše Zdechovského je smutnou ironií, že členství Tchaj-wanu ve WHO brání hlavní viník pandemie, tedy pevninská Čína. „Tchaj-wan si totiž nyní díky své úspěšné politice zaslouží větší pozornost a my v Evropě bychom mu ji měli ve vlastním zájmu věnovat.“
Co k tomu dodat? Je naprosto skandální, že širšímu a operativnějšímu zapojení zkušeností Tchaj-wanu v boji s koronavirem, byť na bázi nečlenské země OSN jako dřív, brání úzké mocenské a osobní zájmy na samé hranici politické korupce.
