Rezoluce Evropského parlamentu k paktu Molotov-Ribbentrop, která rozlítila Putina a KSČM

Kremlu a českým komunistům stále nedá spát zářijová rezoluce Evropského parlamentu odsuzující ostudný pakt Molotov-Ribbentrop. Tento „pakt o neútočení“ bezprostředně předcházel rozdělení sfér vlivu mezi Stalinem a Hitlerem a útoku obou zemí na Polsko. Ruský prezident Putin označil usnesení za „nestoudnou lež“. Přinášíme proto informace o kontextu tohoto dokumentu, o jeho vzniku a také jeho plné znění.

Okruhu prezidenta Miloše Zemana jsou trnem v oku aktivity kolem Koněvovy sochy a postavení památníku vlasovcům, kteří padli při obraně Prahy. Řeporyjskému starostovi Pavlovi Novotnému se tak podařilo podráždit místní pátou kolonu Kremlu a nastavit zrcadlo současné ruské propagandě a jejímu jednostrannému výkladu historie.

V této souvislosti stojí za pozornost, že Zeman, který je považovaný za klíčového mluvčího Putinových zájmů, nereagoval na významný signál Evropského parlamentu, který rozlítil ruskou administrativu.

Odsouzení paktu Molotov-Ribbentrop

Dne 19. září přijal Evropský parlament na popud polských europoslanců (Právo a spravedlnost) z frakce Evropských konzervativců a reformistů drtivou většinou 535 hlasů (66 proti, 52 se zdrželo) hutné „Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy“.

Tato rezoluce je faktickou reakcí na 80. výročí podpisu paktu Molotov-Ribbentrop 23. srpna 1939 v Moskvě, který předznamenal zahájení druhé světové války. To je v přímém protikladu se současnou doktrínou Kremlu, který dnes tuto „smlouvu o neútočení“ mezi Stalinem s Hitlerem hájí jako úspěch tehdejší sovětské diplomacie.

Celá rezoluce vyváženě odsuzuje zvěrstva totalitních ideologií nacismu a stalinismu, což se ovšem nelíbí „potrefeným husám“ v Moskvě a u nás především komunistům.  Vladimir Putin odsoudil usnesení Evropského parlamentu krátce po jeho schválení a naposledy ho podle serveru Gazeta.ru zkritizoval 11. prosince.

Nestoudná lež

Ruský prezident označil usnesení za „nepodložená obvinění“ a „nestoudnou lež“. Evropský parlament podle něj postavil nacistické agresory i Sovětský svaz na stejnou úroveň. „Téměř obviňují Sovětský svaz spolu s nacistickým Německem za rozpoutání druhé světové války,“ uvedl, jenže celková situace byla tehdy složitější.

Putin ještě jako premiér v roce 2009 odsoudil pakt Molotov-Ribbentrop jako nemorální, ale otočil se vzrůstajícími imperiálními ambicemi Kremlu po anexi Krymu. Obhajoval ho s tím, že Sovětskému svazu umožnil získat čas na modernizaci jeho armády a technologií.

Skutečně. Obchodní výměna obou signatářů smlouvy dramaticky vzrostla, zejména v německých dodávkách obráběcích strojů pro sovětský válečný průmysl, zatímco Stalin na oplátku Hitlerovi dodával suroviny.

Moskva se dodnes nehlásí k teroru, který Stalin rozpoutal po obsazení Polska (Katyňský masakr), Pobaltí, části Rumunska a Finska jako přímý důsledek tajných ujednání o rozdělení sfér vlivu. Polsko bylo napadeno sovětskou armádou sedmnáct dní po zahájení německého útoku 1. září 1939 a obě země si jej brutálně rozparcelovaly. To se odehrálo krátce po podpisu smlouvy, přičemž k zásadnímu obratu ve vzájemných vztazích došlo až po napadení SSSR Hitlerem o dva roky později.

Co se Putinovi na přijaté rezoluci mimo jiné nelíbí? Zde je plné znění dokumentu.

Evropský parlament:

„zdůrazňuje, že druhá světová válka, nejničivější válka v dějinách Evropy, byla zahájena v bezprostředním důsledku neblaze proslulé smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení ze dne 23. srpna 1939, která je rovněž známa jako pakt Molotov-Ribbentrop, a jejích tajných protokolů, jejichž prostřednictvím si tyto dva totalitní režimy s celosvětovými dobyvatelskými ambicemi rozdělily Evropu na dvě zóny vlivu;“

„tvrdí, že Rusko zůstává největší obětí komunistické totality a jeho přeměna v demokratický stát bude obtížná, dokud vláda, politické elity a politická propaganda nepřestanou kamuflovat zločiny komunismu a oslavovat sovětský totalitní režim; žádá proto ruskou společnost, aby se vyrovnala se svou tragickou minulostí;“

„je hluboce znepokojen snahami současného ruského vedení překrucovat historické skutečnosti a maskovat zločiny spáchané sovětským totalitním režimem, což považuje za nebezpečnou součást informační války vedené proti demokratické Evropě s cílem Evropu rozdělit, a žádá proto Komisi, aby proti těmto snahám přijala rozhodná protiopatření;“

A v neposlední řadě „žádá členské státy EU, aby provedly jasné a zásadové posouzení zločinů a aktů agrese, které spáchaly totalitní komunistické režimy a nacistický režim.“

Silný signál Rusku

Signál vyslaný Rusku je o to závažnější, že rezoluci podpořily všechny hlavní parlamentní frakce, jejichž zástupci se podíleli na závěrečných formulacích. Pro dokument hlasovali všichni čeští europoslanci s výjimkou místopředsedkyně KSČM Kateřiny Konečné.

Tento přístup rozpoutal vlnu kritických reakcí na proruských webech (zejména Sputnik, Aeronet), které europoslance obvinily z „přepisování dějin ve prospěch Hitlera“. Speciálně napadaly i dva poslance Okamurovy SPD, kteří hlasovali společně s frakcí Marine Le Penové, která se také (poněkud překvapivě) k této rezoluci připojila.

Tohle je vlastenectví?

„Europoslanci za SPD se už také zbláznili? Kateřina Konečná z KSČM odhalila, jak se hlasovalo v EU pro skandální usnesení o tom, že II. světovou válku rozpoutalo Německo bok po boku se Sovětským svazem! Tohle je vlastenectví?“ rozčiluje se anonymní šéfredaktor Aeronetu.

Komunisté se však nevzdávají a jejich ústřední výbor vyzval vládu, aby usnesení Evropského parlamentu odmítla. Varuje ji před „opakováním nebezpečných kroků, jako je kauza pomníku maršála Koněva a vybudování památníku pro padlé vlasovce“.

Co z toho všeho vyplývá? Putinův režim otočil svůj pohled na totalitní minulost a nepřipouští temné stránky stalinismu, které se projevily i ve druhé světové válce. V Evropě je naproti tomu stále velmi silný proud, který usiluje o otevřené popsání všech historických zločinů nacismu a komunismu, jež přinesly desítky milionů obětí.

Vedle toho působí nepatřičně domácí snahy relativizovat dobu totality, narýsovat tlustou čáru za komunistickou minulostí a nevymezovat se vůči politice Kremlu. A znovu se jen potvrzuje, že proruské dezinformační weby hájí výlučně zájmy Moskvy, které nemají se zájmy České republiky nic společného.

 

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2019 o významu evropské památky pro budoucnost Evropy

A) vzhledem k tomu, že v tomto roce si připomínáme 80. výročí vypuknutí druhé světové války, která vedla k nebývalému lidskému utrpení a k okupaci zemí v Evropě trvající mnoho desetiletí;

B) vzhledem k tomu, že před 80 lety, dne 23. srpna 1939, podepsaly komunistický Sovětský svaz a nacistické Německo smlouvu o neútočení, známou jako pakt Molotov-Ribbentrop, a její tajné protokoly, které rozdělily Evropu a území nezávislých států mezi oba totalitní režimy a seskupily je do oblastí zájmu, což připravilo půdu pro vypuknutí druhé světové války;

C) vzhledem k tomu, že v přímém důsledku paktu Molotov-Ribbentrop, po němž následovala smlouva o hranicích a přátelství uzavřená dne 28. září 1939 mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, byla Polská republika napadena nejprve Hitlerem a dva týdny poté Stalinem – což znamenalo ztrátu nezávislosti pro tuto zemi a bezprecedentní tragédii pro polské občany – a komunistický Sovětský svaz zahájil dne 30. listopadu 1939 agresivní válku proti Finsku a v červnu 1940 obsadil a anektoval části Rumunska – území, která nebyla nikdy vrácena – a anektoval nezávislé republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko;

D) vzhledem k tomu, že po porážce nacistického režimu a po skončení druhé světové války byly některé evropské země schopny obnovy a zahájily proces usmíření, zatímco jiné zůstaly pod diktaturami – některé pod přímou sovětskou okupací nebo pod sovětským vlivem – po celé další půlstoletí, kdy jim byla i nadále upřena svoboda, svrchovanost, důstojnost, lidská práva a společensko-hospodářský rozvoj;

E) vzhledem k tomu, že ačkoli byly zločiny nacistického režimu posouzeny a potrestány norimberskými procesy, je stále naléhavě nutné zvyšovat povědomí, morálně soudit a právně vyšetřovat zločiny stalinismu a dalších diktatur;

F) vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou komunistické a nacistické ideologie zákonem zakázány;

G) vzhledem k tomu, že evropská integrace byla již od počátku reakcí na utrpení, které přinesly dvě světové války a nacistická tyranie, jež vedla k holocaustu, a na rozšíření totalitních a nedemokratických komunistických režimů ve střední a východní Evropě, a byla rovněž způsobem, jak pomocí spolupráce a integrace překonat hluboké rozpory a nepřátelství v Evropě, ukončit válku a zajistit na tomto kontinentu demokracii; vzhledem k tomu, že pro evropské země, které trpěly pod sovětskou okupací a komunistickými diktaturami, znamená rozšíření EU počínaje rokem 2004 jejich návrat do evropské rodiny, do níž patří;

H) vzhledem k tomu, že vzpomínky na tragickou minulost Evropy je zapotřebí uchovávat v živé paměti, a ctít tak památku obětí, odsuzovat viníky a pokládat základy k usmíření vycházející z pravdy a připomínání minulosti;

I) vzhledem k tomu, že připomínání obětí totalitních režimů a uznání společného evropského odkazu zločinů spáchaných komunistickými, nacistickými a dalšími diktaturami a zvyšování povědomí o něm má zásadní význam pro jednotu Evropy a jejích obyvatel a pro budování odolnosti Evropy vůči vnějším hrozbám moderního věku;

J)  vzhledem k tomu, že před 30 lety, dne 23. srpna 1989, byly při příležitosti 50. výročí paktu Molotov-Ribbentrop připomenuty oběti totalitních režimů během „Baltské cesty“, nebývalé manifestace, kdy dva miliony Litevců, Lotyšů a Estonců vytvořily živý řetěz z Vilniusu přes Rigu do Tallinnu;

K) vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že dne 24. prosince 1989 Kongres lidových zástupců SSSR odsoudil podepsání paktu Molotov-Ribbentrop a dalších dohod s nacistickým Německem, ruské orgány v srpnu 2019 popřely odpovědnost za tuto dohodu a její důsledky a v současné době podporují názor, že skutečnými iniciátory druhé světové války byly Polsko, pobaltské státy a Západ;

L) vzhledem k tomu, že připomínání obětí totalitních a autoritářských režimů a uznání společného evropského odkazu zločinů spáchaných stalinskou, nacistickou a dalšími diktaturami a zvyšování povědomí o něm má zásadní význam pro jednotu Evropy a jejích obyvatel a pro budování odolnosti Evropy vůči vnějším hrozbám moderního věku;

M) vzhledem k tomu, že otevřeně radikální, rasistické a xenofobní skupiny a politické strany podněcují k nenávisti a násilí ve společnosti, například šířením nenávistných projevů na internetu, což často vede k nárůstu násilí, xenofobie a nesnášenlivosti;

Evropský parlament

1) vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU je zakotveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin“; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou všem členským státům společné;

2) zdůrazňuje, že druhá světová válka, nejničivější válka v dějinách Evropy, byla zahájena v bezprostředním důsledku neblaze proslulé smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení ze dne 23. srpna 1939, která je rovněž známa jako pakt Molotov-Ribbentrop, a jejích tajných protokolů, jejichž prostřednictvím si tyto dva totalitní režimy s celosvětovými dobyvatelskými ambicemi rozdělily Evropu na dvě zóny vlivu;

3) připomíná, že nacistické a komunistické režimy prováděly masové vraždění, genocidu a deportace a zapříčinily ve 20. století ztráty na životech a omezení svobod rozsahem nevídané v celé lidské historii; dále připomíná děsivý zločin holocaustu spáchaný nacistickým režimem; co nejostřeji odsuzuje akty agrese, zločiny proti lidskosti a masové porušování lidských práv, jež páchaly nacistické, komunistické a další totalitní režimy;

4) vyjadřuje hlubokou úctu každé oběti uvedených totalitních režimů a žádá všechny orgány a aktéry EU, aby udělaly maximum k zajištění toho, aby byly hrůzné totalitní zločiny proti lidskosti a systematické hrubé porušování lidských práv připomínány a souzeny a aby se zaručilo, že se podobné zločiny již nikdy nebudou opakovat; zdůrazňuje, že je důležité uchovávat minulost v živé paměti, neboť bez paměti nemůže dojít k usmíření, a opakuje, že jednotně stojí proti každé totalitní vládě, ať vychází z jakékoli ideologie;

5) žádá členské státy EU, aby provedly jasné a zásadové posouzení zločinů a aktů agrese, které spáchaly totalitní komunistické režimy a nacistický režim;

6) odsuzuje veškeré projevy a propagaci totalitních ideologií, jako je nacismus a stalinismus, v EU;

7) odsuzuje historický revizionismus a glorifikaci nacistických kolaborantů v některých členských státech Unie; je hluboce znepokojen rostoucím přijímáním radikálních ideologií a návratem k fašismu, rasismu, xenofobii a dalším formám nesnášenlivosti v Evropské unii a je zneklidněn zprávami z některých členských států o tajných dohodách mezi politickými představiteli, politickými stranami a donucovacími orgány a radikálními, rasistickými a xenofobními hnutími různé politické orientace; žádá členské státy, aby takové akty co možná nejostřeji odsoudily, neboť podkopávají unijní hodnoty míru, svobody a demokracie;

8) žádá všechny členské státy, aby si na unijní i vnitrostátní úrovni dne 23. srpna připomínaly Evropský den památky obětí totalitních režimů a aby v zájmu posílení povědomí mladé generace o těchto záležitostech zařadily do osnov a učebnic pro všechny školy v EU historii totalitních režimů a analýzu jejich dopadu; žádá členské státy, aby podporovaly zdokumentování pohnuté minulosti Evropy, např. překladem zápisů z norimberských procesů do všech jazyků EU;

9) vyzývá členské státy, aby odsuzovaly a potíraly všechny formy popírání holocaustu včetně zlehčování a minimalizace zločinů nacistů a jejich pomahačů a aby zabraňovaly zlehčování tohoto tématu v politickém a mediálním diskurzu;

10) vyzývá k prosazování společné kultury historické paměti, která bude odmítat zločiny fašistických, stalinistických a jiných totalitních a autoritářských režimů minulosti a která zlepší odolnost vůči moderním hrozbám, jimž je vystavena demokracie, zejména mezi mladou generací; vybízí členské státy, aby v rámci běžné kultury prosazovaly vzdělávání zaměřené na rozmanitost naší společnosti a na naši společnou historii včetně zvěrstev druhé světové války, jako je holocaust, a mnohaleté systematické dehumanizace jeho obětí;

11) dále žádá, aby byl 25. květen (výročí popravy osvětimského hrdiny kapitána Witolda Pileckého) vyhlášen Mezinárodním dnem hrdinů boje proti totalitě, jenž by vyjadřoval úctu a vzdával hold všem, kdo bojem proti tyranii prokázali hrdinství a opravdovou lásku k lidstvu, a jenž by dal budoucím generacím jasný vzor správného postoje tváří v tvář hrozbě totalitního zotročení;

12) žádá Komisi, aby účinně podporovala projekty historické paměti a komemorace v členských státech a činnost Platformy evropské paměti a svědomí a aby přidělovala náležité finanční zdroje v rámci programu Evropa pro občany na podporu vzpomínkových a pamětních akcí k uctění obětí totality, jak stojí v postoji Parlamentu k programu Práva a hodnoty na období 2021–2027;

13) prohlašuje, že evropskou integraci si jako model míru a usmíření národy Evropy svobodně zvolily, a vyslovily se tak pro společnou budoucnost, a že Evropská unie nese zvláštní odpovědnost za podporu a ochranu demokracie, dodržování lidských práv a zásad právního státu, a to nejen uvnitř Evropské unie, ale i mimo ni;

14) upozorňuje, že se země střední a východní Evropy svým přistoupením k EU a NATO nejen vrátily do evropské rodiny svobodných demokratických zemí, ale rovněž s pomocí EU úspěšně provedly reformy a dosáhly pokroku v sociálně-ekonomické oblasti; zdůrazňuje nicméně, že jak stanoví článek 49 Smlouvy o EU, měla by tato cesta zůstat otevřená i pro další evropské země;

15) tvrdí, že Rusko zůstává největší obětí komunistické totality a jeho přeměna v demokratický stát bude obtížná, dokud vláda, politické elity a politická propaganda nepřestanou kamuflovat zločiny komunismu a oslavovat sovětský totalitní režim; žádá proto ruskou společnost, aby se vyrovnala se svou tragickou minulostí;

16) je hluboce znepokojen snahami současného ruského vedení překrucovat historické skutečnosti a maskovat zločiny spáchané sovětským totalitním režimem, což považuje za nebezpečnou součást informační války vedené proti demokratické Evropě s cílem Evropu rozdělit, a žádá proto Komisi, aby proti těmto snahám přijala rozhodná protiopatření;

17) vyjadřuje znepokojení nad neustávajícím používáním symbolů totalitních režimů ve veřejném prostoru a pro komerční účely a připomíná, že některé evropské země používání nacistických i komunistických symbolů zakázaly;

18) konstatuje, že skutečnost, že v některých členských státech stále zůstávají na veřejných prostranstvích (v parcích, na náměstích, na ulicích apod.) pomníky a památníky oslavující totalitní režimy, připravuje půdu pro překrucování historických faktů o důsledcích druhé světové války a pro propagaci totalitního politického systému;

19) odsuzuje skutečnost, že se extremistické a xenofobní politické síly v Evropě stále více uchylují k překrucování historických skutečností a používají symboly a rétoriku, která evokuje některé aspekty totalitní propagandy, mj. rasismus, antisemitismus a nenávist vůči sexuálním a jiným menšinám;

20) naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování ustanovení rámcového rozhodnutí Rady a aby bojovaly proti organizacím šířícím nenávistné projevy a násilí na veřejných prostranstvích a na internetu;

21) zdůrazňuje, že evropská tragická minulost by měla i nadále sloužit jako morální a politická inspirace tváří v tvář výzvám současného světa, k nimž patří boj za spravedlivější svět, za otevřenou a tolerantní společnost a komunitu, jež integruje etnické, náboženské a sexuální menšiny, a za to, aby evropské hodnoty přinášely prospěch každému;

22) pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, ruské Dumě a parlamentům zemí Východního partnerství.