Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj se po útoku zakázanou bojovou chemickou látkou skupiny Novičok zotavuje v německém Schwarzwaldu. Evropská unie mezitím uvalila sankce na několik konkrétních jedinců z okolí vůdce Vladimira Putina. Volba na ně padla s vysvětlením, že dotyční mohou být zodpovědní za vražedný útok na Navalného z 20. srpna.

Zatímco Navalnyj nabírá s rodinou síly v horské oblasti Schwarzwaldu porostlé hustými lesy s ledovcovými jezery, Evropská unie uvalila sankce na exponenty putinovského režimu, kteří by mohli nést zodpovědnost za pokus o jeho vraždu.

O možnosti, že Navalnyj pobývá ve Schwarzwaldu, informovala agentura DPA. „Od tohoto týdne v Ibachu pobývá jistý host, osoba veřejného života a veřejného zájmu s rodinou. Tito potřebují velmi silnou osobní ochranu,“ vysvětluje i starosta uvedené obce na obecním webu mohutnou přítomnost policie.

Šest mužů z Putinova okolí nesmí do EU a má zmražená konta   

Evropská unie ve svém sankčním seznamu zdůrazňuje, že použití novičoku dovoluje učinit ten závěr, že „otrava Navalného byla možná jen se souhlasem prezidentského úřadu“. Trestní opatření jsou podle vysvětlení EU zaměřená na jednotlivce, kteří „jsou z titulu své funkce za tento zločin zodpovědní, a cílí také na zařízení, které je do programu Novičok zapojené“.

Sankce zakazující vstup na území Evropské unie a současně zahrnující i zmrazení bankovních účtů, dolehly na šest ruských činitelů, z nichž dva jsou Putinovými blízkými spolupracovníky. Samotného Putina však dokument nezmiňuje. Sankce EU za otravu Navalného dopadají na následující osoby:

Šéfa bezpečnostní služby FSB (KGB) Alexandra Bortnikova. Navalnyj jej v rozhovoru pro server Spiegel jmenoval jako jednoho ze tří zástupců státu, kteří mohou vydat rozkaz k nasazení novičoku. FSB, již Bortnikov pro Putina vede, Navalnému a jeho týmu už po léta prohledává kanceláře a podílí se na vyšetřováních proti němu vedených. Zároveň dotyčného opozičníka sleduje, což se podle informací uniklých z řad jejích spolupracovníků dělo i v sibiřském Tomsku, kde útočníci Navalnému v hotelu podstrčili láhev s vodou, na níž zvenku ulpíval zmíněný jed. Důkazní předměty se spolupracovníkům oběti podařilo zajistit a odvézt ze země dřív, než se k nim dostaly tajné služby.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Prvního náměstka ředitele prezidentské administrativy Sergeje Kirijenka. Do jeho gesce spadají mimo jiné i „politické skupiny a aktivity“, uvádí EU ve svém dokumentu. Zjevně je tím myšlena i nezávislá opozice. Kirijenko pomohl Putinovi v roce 2018 k jeho opětovnému zvolení prezidentem a letos připravil reformu ústavy, která umožní prodloužit Putinovo funkční období i za rok 2024. Podle zjištění novinářů z nezávislého portálu „Projekt“ Kirijenko zařídil, aby Navalnyj nedostal delší trest vězení, ale zároveň se postaral o to, aby jej cíleně diskreditovaly televizní i internetové manipulativní a dezinformační platformy.

Šéfa Správy prezidenta pro vnitřní politiku generála Andreje Jarina. Tento blízký Kirijenkův spolupracovník se Navalným dlouhodobě zabýval a podle nezávislé televizní stanice Dožď proti němu osobně vedl kampaň, což EU rovněž zmiňuje ve svém dokumentu. Stalo se tak v reakci na Navalného film mapující majetky tehdejšího loutkového premiéra Dmitrije Medveděva, který už má 36 milionů spuštění.

Náměstka ministra obrany generála Pavla Popova, který na ministerstvu řídí mj. Hlavní správu vědecko-výzkumné činnosti a dohlíží na výzkumy ve vojenských zařízeních. Upozornil na sebe kritikou Polska a Bulharska za odstraňování bolševických pomníků.

Dalšího náměstka ministra obrany Alexeje Krivoručka. Tento bývalý ředitel koncernu Kalašnikov má na starosti vývoj zbraní i speciální armádní vybavení. Sankce na něj a Popova dolehly proto, že odpovídají za likvidaci chemických zbraní tzv. Sovětského svazu, k čemuž podle EU patří i nervový jed novičok.

Zmocněnce prezidenta v Sibiřském federálním okruhu, člena Bezpečnostní rady Ruské federace, viceadmirála Sergeja Meňajla. Zodpovídá za oblast, v níž útočníci otrávili Navalného. Aktivně se účastnil vojenské operace proti gruzínské enklávě Jižní Osetie, kterou je od té doby Rusko okupuje. Klíčovou roli sehrál i při obsazení Krymu ruskými ozbrojenými silami. Vzhledem k tomu, že se útok stal v Tomsku, EU má za to, že se na něm podílel.