Bohumil Doležal v článku na Svobodném fóru požádal iniciativu Svobodu médiím Hany Marvanové, aby se vyjádřila k článku Martina Komárka v Lidových novinách o nutnosti změnit zákon o České televizi. Martin Komárek totiž radostně přivítal iniciativu Svobodu médiím a sdělil, že má s Hanou Marvanovou stejný pohled na nutnost „odpolitizovat“ Radu České televize. Jinými slovy, Komárkovi jde o to, aby televize nepodléhala kontrole na principu plurality parlamentních sil. I nás zajímalo, zda bude Hana Marvanová opět spolupracovat s hnutím ANO na „zlepšování poměrů“. Její iniciativa Vraťte nám stát se totiž silně podílela na vytváření antikorupční hysterie, jež vynesla Andreje Babiše k moci, a pak na základě nominace hnutí ANO vykonávala funkci náměstkyně ministryně spravedlnosti.
Iniciativa nám zaslala následující stanovisko:
Stanovisko iniciativy Svobodu médiím k článku Bohumila Doležala:
Politolog Bohumil Doležal uveřejnil 26. června na webu Svobodné fórum text, v němž reaguje na výrok poslance Komárka z ANO: „Společně se sdružením Svobodu médiím, které reprezentují například Hana Marvanová, Tomáš Klvaňa či Adam Černý, jsem přesvědčen, že je nutná změna zákona o České televizi.“
Bohumil Doležal k tomu napsal: „Svobodné fórum se bohužel zapomnělo zeptat paní doktorky Marvanové, pana Klvani a pana Černého, jak se to vlastně má s tou poněkud nejasnou a mlhavou formulací „společně se sdružením Svobodu médiím“. Přitom nemyslím, že bych byl úplně sám, koho to zajímá. A tak to zde zcela důrazně činím.“
Iniciativa Svobodu médiím k tomu dodává:
Založili jsme platformu pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků, protože nás znepokojuje, že po vstupu domácích podnikatelských skupin do řady médií dochází v České republice k podstatnému zúžení prostoru pro svobodná a nezávislá média. Zároveň jsou média veřejné služby, zejména Česká televize a Český rozhlas, dál vystavovány stupňovanému mocenskému a ekonomickému nátlaku ze strany některých politiků.
Proto usilujeme o prosazení změn zákonů, které posílí svobodu médií. Vládě a zákonodárcům nabízíme řešení, které se osvědčilo v prostoru na západ od našich hranic. Jedná se hlavně o nový systém volby do Rady České televize a Českého rozhlasu, jenž by zabránil institučnímu vlivu politiků na veřejnoprávní média. Navrhujeme model, v němž své zástupce do mediálních rad přímo nominují respektované společenské, kulturní a vědecké instituce a také politické strany zastoupené v parlamentu.
Stejně tak považujeme za důležité přijmout takové zákony, které omezí koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků a zabrání dalšímu propojování mediální a politické moci.
Tuto agendu nepřebíráme od žádné z politických stran. Změny zákonů prosazujeme trvale, dlouhodobě a z vlastní vůle. Zároveň vítáme podporu našich návrhů od všech subjektů politického a společenského spektra, pokud povedou k pluralitě a svobodě médií.
Iniciativa Svobodu médiím
Požádali jsme Bohumila Doležala, aby na toto stanovisko reagoval. Jeho reakci přinášíme zde:
Nebylo mi zcela srozumitelné, co znamená, že člen předsednictva hnutí ANO Martin Komárek je „spolu s iniciativou Svobodu médiím, Hanou Marvanovou, Tomášem Klvaňou a Adamem Černým“ přesvědčen o nutnosti změny zákona o ČT (napsal to ve svém článku pro Babišovy Lidové noviny). Zeptal jsem se na to iniciativy a jmenovaných v článku, který vyšel ve Svobodném fóru a na mých Událostech. Iniciativa k tomu poskytla prohlášení, které najdete na <a href=>zde</a>.
Autoři prohlášení jsou přesvědčeni, že média veřejné služby, zejména Česká televize a Český rozhlas, čelí stupňovanému mocenskému nátlaku ze strany některých politiků. To je docela OK. Nejsou ani první, ani sami, kdo na to upozorňuje.
Zároveň navrhují „nový systém volby do Rady České televize a Českého rozhlasu“. Jde o „nový model, v němž „své zástupce do mediálních rad přímo nominují respektované společenské, kulturní a vědecké instituce a také politické strany zastoupené v parlamentu“.
Navrhují tedy místo volby něco, co bude kombinací volby a přímého jmenování. „Respektovaný subjekt“ se ovšem musí nějak poznat od nerespektovaných, případně se musí poznat, kdo už je respektovaný natolik, aby si v radách sedět zasloužil. Může ho určit buď přímo iniciativa Svobodu médiím, nebo se ty subjekty prosadí samy, svou vlastní vahou, případně vahou mediálního, politického a podnikatelského konglomerátu, který jim váhu dává. Možná je i kombinace obojího. Nedivím se, že se to panu Komárkovi líbí.
„Změny zákonů prosazujeme trvale,“ říkají mluvčí iniciativy, „zároveň vítáme podporu našich návrhů od všech subjektů politického a společenského spektra, pokud povedou k pluralitě a svobodě médií.“ Podporu pana Komárka, mediálního experta, člena předsednictva a poslance ANO, tedy vítají. Samozřejmě podmíněně, pokud povede ke svobodě a pluralitě médií. Až se ukáže, že k pluralitě a svobodě nevede, vítat ji přestanou. To už taky pan Komárek žádné vítání nebude potřebovat. Potřebuje ho teď.
Takže odpověď iniciativy je zcela vyčerpávající. Díky za přímá a jasná slova.
Bohumil Doležal
