Bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Když Miroslav Kalousek nasdílel na sítě pozvánku na demonstraci v Praze podepsanou VZO OS KOVO, Ostravská huť Rourovny, myslel jsem, že jde o vtipnou parodii. Pouták letáku zněl „Demonstrace v Praze. Přijďte podpořit demonstraci proti chudobě. Jde o budoucnost nás všech!!!“ V pokynech pak psali, že odjezd je v 6.00 hod. od celnice Liberty Ostrava. A moje podezření, že jde o parodii či trolling, vyvolala věta: „Ti, co se zúčastní, dostanou finanční náhradu ve výši 500 Kč na občerstvení.“ Po ověření jsem zjistil, že nejde o parodii. Ale mně prý pětikilo nedají. K**va.
Placení demonstrantů za účast na demonstracích – v podstatě proti čemukoliv – je osvědčený nesmyslný žvást, lež, kterou opakuje většina populistů, když proti nim někde někdo veřejně vystoupí. Demonstranti jsou najatí, podjatí a placení. Většinou populisté dodávají, že je platí Soros. Takže když se objevila na účtu Miroslava Kalouska, který je známý srandista, pozvánka, podle které skutečně ostravští odboráři chtějí na chystané demonstraci demonstrantům dávat peníze, myslel jsem, že jde o dobrý vtip. Anekdotu o tom, že tentokrát neplatí bohatý Soros, nýbrž odbory. Chudí a podvyživení zástupci hladovějící dělnické třídy, bojující proti útisku chudého dělnictva kapitalisty, a občas i imperialisty.
Konec srandy
Uvědomuji si samozřejmě, že žijeme v epoše, kdy sranda dávno skončila. Že některé jevy dnešní reality jsou tak okázale blbé, že před dvaceti lety by se mohly objevit jen v televizní veselohře, vymyšleném příběhu. A tak jsem se rozhodl věc prověřit, a možná si také vydělat pětikilo.
V pozvánce psali: „Ještě jsou volná místa, zájemci se mohou hlásit – Jarková (telefonní číslo), Zegzulka (telefonní číslo).“ Vzal jsem do ruky telefon. Dáma má samozřejmě přednost, tak jako první jsem zavolal na číslo paní Jarkové.
Ženský hlas: Prosím?
Doležal: Dobrý den. Já jsem našel vaše číslo na internetu, jestli bych moh’, když jsem v Praze, přijít na tu demonstraci.
Ženský hlas: No tak přijít můžete, ale co to má společného s námi?
Doležal: No vy jste tam napsaná…
Ženský hlas: (smích) My to organizujeme pro naši organizaci, odborovou.
Doležal: A nemoh’ bych s vámi tedy?
Ženský hlas: Vy tam můžete přijít, já vám to nezakážu.
Doležal: A dostanu taky těch pět set korun, když tam teda přídu s váma demonstrovat?
Ženský hlas: A proč? My to dáváme našim lidem na stravu. Když v šest hodin nebo před šestou hodinou vyjedeme a budeme se vracet mezi desátou a jedenáctou večer, tak to mají na stravné. Proč vy byste měl dostat pětistovku?
Doležal: No že bych tam přišel…
Ženský hlas: (smích) Jo přišel! Víte co? Nashledanou.
A zavěsila…
Hovoří gentleman
Tak zavolám na druhé číslo, má být na pana Zegzulku.
Mužský hlas: Slyším, prosím.
Doležal: Dobrý den, tady Doležal. Já bych chtěl, jestli bych moh’ zejtra přijít na tu demonstraci taky. Když jsem v Praze.
Mužský hlas: To něco zkoušíte na mně nebo? Já už mám dost těch… těch novinářů a takovejch těch špín na těch sociálních sítích. My jsme profesionální odborová organizace, která má cca sedm set členů. Máme benefity pro zaměstnance (nesrozumitelné) peníze. Jako to je vyloženě, že jsme jim to dali. Vy se staráte o věci, o kterých fakt pro nás nic není, protože já vám můžu říct, že kdybysme tam jeli na výstavu zahrádkářů, tak vám to vadit nikomu nebude, že jim dám ku*va cesťák protože budou hladný a maj po šestihodinových směnách na huti. V těžkým provozu. Některý tam jedou po šestihodinové směně, jo, v těžkým provozu, budou spát v autobuse. Jo, takže to je těžko. To jako opravdu… Já nevím, o co vám jde.
Doležal: No jestli byste mi taky, kdybych tam přišel, dali těch pět set korun.
Mužský hlas: Poslouchejte, já vám můžu dát. Ale věřte tomu, že to bude potom na jiné (nesrozumitelné). Nemíním se o tom s váma bavit. Nejste vůbec absolutně profesionální a nevíte vůbec, o co se jedná, vole. Vůbec nevíte, o co se jedná. Nabíráte špínu ze sociálních sítí, vole. Že vám není trapně ku*va. Z takového hnoje, z takového slizu. Sbohem!
A zavěsil…
Jsem snad prašivý?
Trochu mne to zklamalo. Ostravští odboráři z Rourovny nejenže budou mít výlet do Prahy, oni na tom výletě dostanou i pětistovku. Kdybych se na tu demonstraci vydal, nejenže bych jen normálně jel metrem z Dejvické na Muzeum a nešlo by o žádný pořádný výlet, nikdo by mi autobus nepřistavil. Já bych – v případě, že bych na tu demonstraci dorazil – dokonce ani nedostal pětistovku, kterou ostravští odboráři dostanou.
To poznání mne ranilo. Jsem snad prašivý, že bych na peníze neměl nárok? Ale nakonec jsem dospěl k závěru, že to nemusí být mou prašivostí. Přestože jsem se snažil mluvit kratkym zobakem jak rodily Ostravak, asi mě prokoukli. A nechtěji mi, k**va, dat to pětikilo, bo nejsu odborař a baňyk. Ale že průměrný ostravský odborář z Rourovny projí pět set korun denně – tak to v Praze fakt nemáme!
