Pondělní odvolání zmocněnce Jaroslava Míla, údajně kvůli chybějící prověrce, budí pochybnosti o transparentní přípravě tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. V záplavě obav, že by stavbu mohl dostat za úkol Rosatom, však zapadá jedna věc: Elektrárna je příliš drahá i bez Rusů.
Kromě strachu o vlivu Ruska a upozorňování na rozdíly v důvěryhodnosti různých dodavatelů, které pravděpodobně stálo místo státního zmocněnce Míla, se kolem dostavby pátého bloku Dukovan stále častěji objevují varování, že stavba nemusí dopadnout dobře, ani kdybychom stavěli bez Rusů a Číňanů.
Těmto odpůrcům dostavby JE však nejde o úplný odklon od jaderné energetiky tak, jak jej brzy završí Německo, a to na úkor pozdějšího zavření uhelných dolů.
Projekty za stovky miliard jsou prostě příliš komplikované a například původní vládní odhady hovořící o ceně 150 miliard korun jsou vycucané z prstu. Reálně je při pohledu na skutečné ceny podobných projektů potřeba počítat s cenou nejméně 250 miliard korun a navíc zafixováním výkupní ceny elektřiny z Dukovan na přibližně dvojnásobek současné ceny po dobu 50 let.
Predikovat vývoj ceny elektřiny vzhledem ke změnám v energetických politikách v Evropě i ve světě přitom dlouhodobě nelze. Navíc ani není jasné, podle čeho budeme za několik desítek let výši účtů za elektřinu vůbec určovat.
Energetickou síť čeká změna
Pokud dojde k decentralizaci výroby a k významnému přechodu na obnovitelné zdroje, u kterých se výroba nedá regulovat, je reálné, že ke změně výpočtu cen dojde. Moderní síť by tak byla založena na tom, že by větší část ceny tvořil poplatek za jistič, tedy za to, že můžeme elektřinu ze společné sítě vůbec odebírat. Chytrý jistič by pak spotřebu v domácnosti (zapnutí kotle, dobití baterie) řídil podle potřeb celé sítě. I v takové situaci bychom však stále museli platit za dukovanskou elektřinu cenu nasmlouvanou v roce 2021.
Minoritní akcionář ČEZu a analytik skupiny J&T Martin Šnobr, který strategii skupiny ČEZ dlouhodobě kritizuje, navíc tvrdí, že reálná cenovka dostavby Dukovan převyšuje hodnotu samotného ČEZu. Cena jedné MWh z nového bloku Dukovan by podle něj mohla vystoupat až na 150 eur, tedy téměř čtyřnásobek současných cen elektřiny. Prodražení bychom zaplatili všichni, ať už jako spotřebitelé energie nebo jako daňoví poplatníci.
Že výstavbou jednoho jaderného bloku česká energetická budoucnost není vyřešena, ostatně připouští i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, byť ta na rozdíl od Šnobra považuje za důležité nové jaderné bloky postavit. Drábová však upozorňuje, že v budoucnu přijdou tzv. reaktory 4. generace, které mají být modulární a menší než současné bloky. Jejich výstavba by s sebou z logiky věci nesla znatelně menší finanční rizika, která tvoří jádro problémů současných nových elektráren.
Pozoruhodná nabídka na soláry
Během loňského roku také na twitteru zaujala částečně recesistická nabídka internetového podnikatele Jana Barty, že by se stejnou zárukou za úvěr, jaká se nabízí ČEZu, zvládla jeho skupina Pale Fire Capital postavit 1200 MW solárních elektráren a ani by za to nepožadovala fixaci cen elektřiny.
Mladý miliardář tím upozornil na riziko, které výstavba tak obrovského projektu přináší, i na nezájem státu o velké investice do obnovitelných zdrojů, který v ČR panuje ještě od dob tzv. solárních baronů.
Bartova nabídka by sice produkci jaderné elektrárny nezvládla nahradit, taková investice by však měla hodnotu jen 20 mld. korun, tedy podle optimistických plánů desetinu ceny nového bloku Dukovan.
Kompletní produkci jednoho bloku JE by podle této úvahy bylo skutečně možné nahradit výstavbou 5 podobných solárních parků (při využitelnosti jednoho instalovaného MW solární elektrárny 17 % času a jaderného MW 84 % času). Do rozpočtu na dostavbu Dukovan by se kromě solárních parků vešly i plynové elektrárny a velkokapacitní úložiště energie, aby bylo možné elektrickou energii čerpat i v noci a ve špičkách, pokud by výkon solárních elektráren nestačil.
Takový projekt by s sebou samozřejmě také nesl riziko, celá situace ale ukazuje, jak je česká energetická politika postavena na hlavu. Místo hledání nejefektivnějších řešení pro peněženky spotřebitelů i pro ekologickou udržitelnost se stát vleče ve vleku oligarchů a nostalgie po stavbě Temelína, který shodou okolností odvolaný Míl jako šéf ČEZu otevíral.
Výstavba baterií Elona Muska v České republice zní sice jako fantazie, na rozdíl od staveb jaderných elektráren ale není spojena s geopolitickým rizikem. Výstavbu baterií, solárních parků i plynových elektráren by zvládla každá solidní energetická firma a nebylo by tu riziko stamiliardového předražení ani toho, že by prezident Zeman tlačil budoucího premiéra, aby celý projekt svěřil jeho přátelům z Ruska. Nezbývá než doufat, že projekt přinejmenším neskončí v ruských rukou a že si Česko energetickou budoucnost nezabetonuje v minulém století.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
