Ilustrační foto FOTO: ČTK/AP
FOTO: ČTK/AP
Turecko a Sýrii opakovaně zasáhlo ničivé zemětřesení. Takzvané dotřesy nejsilnějšího zemětřesení za poslední dva tisíce let mohou pokračovat ještě několik dní, řekl deníku FORUM 24 seismolog Aleš Špičák, ředitel geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR z oddělení geodynamiky. I přes velmi neobvyklý vývoj série dotřesů není pravděpodobné, že by se oblast postiženého území dále rozšiřovala. Riziko vzniku vlny tsunami naprosto vyloučil.
Přestože jde o oblast velmi aktivní, jedná se podle Aleše Špičáka o nad očekávání silný jev. Zlom, na kterém k zemětřesení došlo, je velmi dobře známý. „K silným zemětřesením na něm dochází. Bohužel shodou různých tektonických parametrů, z nichž řadu neznáme a asi nikdy znát nebudeme, bylo toto zemětřesení svou silou výjimečné ve srovnání s údaji o historických zemětřeseních v této oblasti,“ vysvětlil. S největší pravděpodobností je to podle něj vůbec nejsilnější zemětřesení za poslední dva tisíce let, o kterých mají vědci k dispozici alespoň nějaké historické prameny.
K prvním otřesům o magnitudu 7,8 došlo v noci z neděle na pondělí zhruba ve 2:30 hodin středoevropského času a takzvané dotřesy budou ještě pokračovat, uvedl seismolog s tím, že po takto silném zemětřesení se jejich síla a četnost zpravidla snižuje a v průběhu několika dnů až týdnů se aktivita uklidní. Usuzuje tak na základě zkušeností se silnými zemětřeseními po celém světě, o nichž mají vědci díky kvalitnímu měření nezkreslené informace.
V tomto případě ovšem měla dotřesová série výjimečný průběh, kdy po několika hodinách zasáhlo oblast další velmi silné zemětřesení o magnitudu 7,5. „To je určitě věc, která není vůbec obvyklá, ale bohužel k ní čas od času dochází a následky druhého silného zemětřesení budou patrně také devastující,“ okomentoval tento jev Špičák. Zároveň toto druhé nejsilnější zemětřesení vybočilo z dotřesové zóny hlavního zemětřesení. „I jeho dotřesy leží mimo epicentrální zónu původních dotřesů, takže se zaktivoval boční, dosud neznámý zlom, a dá se těžko říct se stoprocentní pravděpodobností, zda současná seismická aktivita tímto skončí,“ řekl k možnosti rozšiřování zasažených oblastí s tím, že s velkou pravděpodobností by ale další aktivita neměla vybočit z oblasti, která je aktivní nyní. „Ale to jsme si na základě zkušeností se silnými zemětřeseními mysleli i před pár hodinami. Malá pravděpodobnost se tentokrát bohužel naplnila,“ dodal.
Seismolog s upozorněním na to, že nezná přesnou geomorfologickou situaci v postiženém regionu, uvedl, že v horském terénu nyní existuje riziko sesuvů půdy. „Část postižené oblasti je hornatá. Může dojít k zaplavení nějakého údolí, pokud dojde k zahrazení toku sesuvem a posléze ke kolapsu hráze,“ řekl a dodal, že se jedná o fenomény, ke kterým po silných zemětřeseních v oblastech s komplikovaným reliéfem dochází. Riziko vzniku vlny tsunami naprosto vyloučil, jelikož k zemětřesení nedošlo pod oceánským dnem. Všechna měla svůj původ pod pevninou, a navíc nedošlo k výzdvihu zemského povrchu. „Litosférické desky se během zemětřesení velmi rychle posunuly ve vodorovném směru,“ vysvětlil.
Zároveň se nedomnívá, že by tato zemětřesení způsobila nějakou významnou aktivitu jinde na světě. „Považuji za velmi málo pravděpodobné, že by toto zemětřesení ovlivnilo nějaký zlom na druhé straně zeměkoule na rozhraní jiných litosférických desek,“ uvedl. Není podle něj ovšem bohužel vyloučeno, že by se nemohl zaktivovat nějaký sousední segment, jako jsme toho byli svědky právě před několika hodinami.
„Otřesy, které zemětřesení v této oblasti způsobilo, se svým způsobem očekávat dají, a kdyby tam aglomerace a lidská sídla byly postaveny podle norem, které by vzaly v úvahu zrychlení půdy způsobené zemětřesením, tak by škody rozhodně byly řádově menší,“ uvedl Špičák ke ztrátám, které zemětřesení způsobilo. Připravit se na takovou událost je podle něj možné jedině tak, že se rizikům přizpůsobí stavební normy a dimenze a umístění staveb.
Aleš Špičák vysvětlil, že k zemětřesení došlo na významném zlomu, kde se arabská litosférická deska posouvá směrem na sever rychlostí asi 2 centimetry za rok oproti desce anatolské. Tento pohyb na zlomu je po dobu desítek až stovek let brzděn třením. Postupně ale vlivem toho, že se horninové bloky vůči sobě stále pohybují, je v určitý moment slepení bloků neudržitelné, zlom praskne. Bloky se vůči sobě velmi rychle posunou a vznikne zemětřesení. „Horninové bloky se zde pohybují horizontálním směrem. Zlom, který je odděluje, je svislý a protíná prakticky celou zemskou kůru, takže zasahuje do hloubky 25 až 30 kilometrů. Během zemětřesení se posunula část zlomu asi 250 kilometrů dlouhá asi 25 kilometrů do hloubky,“ řekl. Upřesnil, že se během několika sekund horninové bloky podél této obrovské plochy posunuly až o několik metrů s počátkem pohybu v hloubce asi 18 kilometrů.
