Miroslava Němcová (ODS) FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
Senátorka a místopředsedkyně Mandátového a imunitního výboru Senátu PČR Miroslava Němcová odsoudila na dotaz deníku FORUM 24 cestu senátora Jaroslava Doubravy na okupovaný Krym. Horní komora parlamentu by se podle Němcové měla celou věcí zabývat, a to i přesto, že Doubravovi na podzim končí mandát.
„Senátor Doubrava se na Krymu setkal s vedením dosazeným ruskými okupanty. Nezakrytě podporuje válku Ruska proti suverénnímu státu, Ukrajině. Jeho spolusoudruzi podporovali sovětskou okupaci naší země 1968–1989. Je zřejmé, že komunisté v minulosti i v současnosti podporou válečného agresora Ruska vystupují proti zájmům vlastní země. Jinak řečeno zrazují ji,“ uvedla pro deník FORUM 24 Němcová.
Senát by se podle ní měl Doubravovou cestou zabývat. Senátorka připomněla, že podobně již poslanecká sněmovna v minulosti řešila cestu jejího tehdejšího místopředsedy Vojtěcha Filipa do Ruska. Ten tam byl v listopadu 2014 na pozvání místopředsedy Dumy Sergeje Železňaka, který patří mezi osoby, jež EU i USA zařadily na seznam nežádoucích osob v souvislosti s ruskou anexí Krymu. „Je potřeba se k tomu postavit, třebaže senátor Doubrava končí. Zradil ústavní slib,“ dodala Němcová.
Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu, ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil server Deníku N. Doubrava podle oficiální zprávy krymského parlamentu uvedl, že zastupuje „mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády“, i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím. Svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina je Doubrava známý. Názor nezměnil ani poté, co 24. února ruská armáda vpadla na Ukrajinu.
Doubrava dlouhodobě vystupuje na dezinformačních webech a v České republice šíří kremelskou propagandu. Na Parlamentních listech například vyšel senátorův text s tímto tvrzením: „Aby Putin zabránil další eskalaci, podepsal dekret uznávající nezávislost dvou ukrajinských odtržených regionů spolu s dohodami o spolupráci a přátelství. V rámci spolupráce vstoupily do obou samostatných doněckých republik ruské jednotky, aby vytvořily nárazníkové pásmo. Chodí mi maily ukazující zrůdnosti ukrajinských vojáků, v ničem si nezadávajících s německými fašisty za druhé světové války.“
Za souhlas s ruským útokem přitom mohou hrozit až tři roky vězení. Těsně po únorovém napadení Ukrajiny na to upozornilo Nejvyšší státní zastupitelství. „Pokud by někdo veřejně (včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí) vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu (akceptoval je či podporoval) nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku,“ napsal v tiskové zprávě nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
