Dlouhověkost je téma, které zajímá lidstvo už od nepaměti. Vědci proto nepřestávají zkoumat, co ji dokáže podpořit. Mnohé vědecké studie vyzdvihují především středomořský typ stravování, neméně důležité je ale duševní zdraví. Jeden výzkum dokonce prokázal, že lidé s vysokým pocitem životního smyslu mají o 46 procent nižší riziko předčasného úmrtí. Jedním z dlouhověkých je i britský přírodovědec, dokumentarista a moderátor Sir David Attenborough, který zanedlouho oslaví sté narozeniny. V čem tkví jeho „tajemství“?

David Attenborough se proslavil především průkopnickými přírodopisnými dokumentárními seriály pro BBC, které přiblížily krásy a fungování života na Zemi stovkám milionů diváků po celém světě. Možná že i vy jste některý z těchto dokumentů viděli.

Život tohoto devětadevadesátiletého gentlemana nebyl rozhodně jednotvárný. Naopak ho naplnil obohacujícím cestováním, zvídavostí, ale i milovanou prací, která mu vždy dávala smysl. V dřívějších rozhovorech se však zmiňoval, že za jeho životní vitalitou a překvapivě pevným zdravím stojí zejména jedna zásadní změna v jídelníčku. Přestal totiž jíst červené maso, do něhož se řadí hovězí, jehněčí, vepřové, telecí či zvěřina. Na jeho talíři tak najdeme převážně ryby, sýry a mnoho zeleniny.

Dlouhověkost Sira Davida však lze přisuzovat rovněž střídmosti v jídle, jak sám zmínil v rozhovoru: „Nikdy jsem si nepotrpěl na velké porce a nejsem ani žádný gurmán, takže nemám pocit, že bych o něco přicházel nebo že by mě to nějak výrazně omezilo.“

Dále čtěte

Nová studie přepisuje pravidla dlouhověkosti. Geny jsou důležitější, než se myslelo

Dosud ve vědecké komunitě převažoval názor, že délku života určují hlavně podmínky, v nichž žijeme, tedy životní styl, prostředí a…

Přístup Attenborougha jde vlastně ruku v ruce i s doporučeními odborníků. Ti totiž tvrdí, že nadměrná konzumace červeného a zpracovaného masa může zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Pro srdce a cévy je pak nebezpečný vysoký obsah nasycených tuků, které zvedají hladinu „zlého“ LDL cholesterolu. Experti z Harvardu konkrétně doporučili zahrnout do jídelníčku (při omezování červeného masa) kvalitní zdroje jiných bílkovin, tj. ryby, drůbeží maso, luštěniny, ořechy či nízkotučné mléčné výrobky.

A proč opravdu stojí za to eliminovat červené maso v jídelníčku? Vědci jasně tvrdí, že už výměna jedné porce červeného masa denně za jiný zdroj bílkovin může snížit celkovou úmrtnost o několik procent. Touto změnou pak podpoříte nejen svůj kardiovaskulární aparát, ale i metabolismus – budete mít menší riziko rozvoje diabetu 2. typu, lepší kontrolu hmotnosti i zdravější střevní mikrobiom, pokud zahrnete do svých pokrmů také více ovoce a zeleniny či celozrnných obilovin.