Drama v Hongkongu: stručná historie protestů proti omezování svobody

Každý den přináší nějaké nové zprávy o zoufalém zápasu občanů Hongkongu za udržení svobod, které jim zůstaly i po přičlenění města a regionu k Čínské lidové republice.

Poslední událostí, ke které došlo 19. listopadu, byl útok na redakci deníku The Epoch Times. Čtyři maskovaní vetřelci v černých oděvech zapálili brzo ráno tiskařský stroj. Je to už čtvrtý útok na tiskařské zařízení od doby, kdy bylo před deseti lety uvedeno do provozu.

„Mluvčí hongkongské kanceláře Cheryl Ng tento incident důrazně odsoudila a uvedla, že útok nese znaky taktik používaných komunistickou stranou s cílem zastrašit kancelář, aby přestala vydávat zprávy o tématech, které čínský režim považuje za ‚citlivé‘. Noviny tištěné deníkem Epoch Times jsou jedny z mála nezávislých médií v Hongkongu a je známo, že pokrývají zprávy o vnitřní politice čínského režimu a také podávají informace o potlačování svobody čínským režimem jak v pevninské Číně, tak v zahraničí.“ (Viz Epochtimes.cz)

V posledních dnech probíhaly střety na polytechnické univerzitě, kterou policie drží v obležení od neděle. Areál zatím opustila asi tisícovka studentů, které policie pozatýkala a vynechala jen nezletilé. Zatčeným hrozí až desetiletý trest vězení. Skupina několika desítek demonstrantů je ale stále ještě uvnitř a odmítají se vzdát. 

„Část studentů, vybavená holinkami a baterkami, se v noci na dnešek (20. 11.) pokusila z kampusu uprchnout kanalizací. Po asi hodině strávené v zápachu a špinavé vodě ale byli nuceni vrátit se zpět, uvedla jedna z dívek, která se do kanalizačního systému se svými přáteli vypravila. Jeden z prodemokratických poslanců, který navštívil univerzitu v úterý, prohlásil, že situace v areálu je zoufalá a že zásoby jídla studentům nevydrží déle než den. U některých z demonstrantů, kteří univerzitu dobrovolně opustili, lékaři rovněž zjistili podchlazení.“ (Viz Ceskenoviny.cz)

O co vlastně v Hongkongu jde? Hongkong je bývalá britská kolonie, která byla předána Číně v roce 1997. Má své vlastní soudnictví a samostatný právní systém odlišný od pevninské Číny. K právům patří patří svoboda shromažďování a svoboda projevu. Platnost ustanovení o jedné zemi a dvou systémech vyprší v roce 2047 a není jasné, jak se bude situace v Hongkongu dále vyvíjet. Jde o výraz obav, že tamní občané o své svobody mohou přijít.

Zákon, který by umožnil vydávat do Číny osoby podezřelé z trestné činnosti, stál na počátku současných protestů. Oponenti zákona tvrdili, že se tak riskuje vystavení obyvatel Hongkongu nespravedlivým soudům a násilnému zacházení. Uváděli také, že návrh zákona dá Číně větší vliv na Hongkong a může být použit k cílení na aktivisty a novináře.

Stovky tisíc lidí se vydaly kvůli zákonu do ulic. Po týdnech protestů šéfka administrativy Carrie Lamová nakonec řekla, že návrh zákona bude na dobu neurčitou pozastaven. Demonstranti se ale obávali, že by mohl být obnoven, takže demonstrace pokračovaly s požadavkem, aby byl úplně stažen. Střety mezi policií a protestujícími byly stále častější a násilnější.

V červenci protestující zaútočili na parlament a jeho část zničili. V srpnu byl jeden demonstrant zraněn na oku, což vedlo k demonstracím, při kterých měli protestující oční víčka nabarvena na červeno, aby dali najevo svou solidaritu.

Protestní akce na mezinárodním letišti v Hongkongu v srpnu rovněž vedla k obnoveným střetům a měla za následek zrušení stovek letů.

V září byl návrh zákona stažen, ale protestující prohlásili, že je to „příliš málo a příliš pozdě“.

Demonstrace pokračovaly a vyznačovaly se rostoucí mírou násilí.

Dne 1. října, když Čína oslavovala 70 let vlády komunistické strany, zažil Hongkong jeden ze svých nejchaotičtějších dnů. Osmnáctiletý muž byl střelen do hrudi kulkou, když demonstranti bojovali s policisty holemi a zápalnými lahvemi. Vláda v reakci na to zakázala protestujícím nosit na obličeji masky. Tento zákaz mnozí aktivisté nadále ignorují.

Začátkem listopadu byl propekingský zákonodárce bodnut na ulici mužem, který předstíral, že je příznivcem protestů.

O týden později policista zastřelil zblízka jednoho demonstranta, když se aktivisté snažili zablokovat silnici, a později toho dne protivládní demonstranti zapálili jiného muže. Oba museli podstoupit léčbu v nemocnici.

Někteří protestující přijali za své heslo: „Pět požadavků, ne méně!“

Jsou to tyto:

Protesty nemají být charakterizovány jako „výtržnosti“.

Amnestie pro zatčené demonstranty.

Nezávislé vyšetřování policejní brutality.

Uskutečnění všeobecného volebního práva.

Pátá žádost, tedy stažení návrhu zákona o vydávání do Číny, již byla splněna.

Někteří demonstranti také požadují rezignaci Carrie Lamové, kterou považují za pekingskou loutku.

Protesty podporující hongkongské hnutí se rozšířily po celém světě a shromáždění se konala ve Velké Británii, Francii, USA, Kanadě a Austrálii. Americký Kongres také v úterý schválil návrh zákona, jehož cílem je chránit lidská práva v Hongkongu. Bílý dům naznačil, že prezident Donald Trump zákon podepíše. Díky principu jedna země – dva systémy měl Hongkong od USA hospodářská, obchodní a další privilegia, která pevninská Čína ze strany Spojených států nemá. Zákon by umožnil uvalovat sankce na čínské a hongkongské představitele, kteří by porušovali lidská práva.

Čína tento zákon kritizuje a hrozí odvetou. Čínský prezident Si Ťin-pching také nedávno varoval před separatismem a uvedl, že jakýkoli pokus o rozdělení Číny by skončil „těly a kostmi rozdrcenými na prášek“.

Jak je známo z dosavadní zkušenosti, komunistický režim v Číně je schopen postupovat při potlačování odporu velmi tvrdě a na mínění světa nebere žádný ohled.