Druhé kolo voleb do Senátu skončilo naprostým fiaskem. Tuto větu pronesl v sobotu 15. října večer moderátor Televizních novin na Nově. Málem se mi zastavilo srdce. O jakém fiasku je tu řeč?

Vzápětí se vše vysvětlilo. Televize měla na mysli nízkou volební účast. Ta sice byla ve druhém kole nejnižší od roku 1996, kdy jsme do horní komory volili poprvé, ale nízký zájem není nic nového. Trend „od deseti k pěti“ je patrný od roku 2010, jak je zřejmé z následujícího přehledu:

• 2008 … 29,9 %
• 2010 … 24,6 %
• 2012 … 18,6 %
• 2014 … 16,7 %
• Letos … 15,4 %

Tak proč televize tak lacině straší velkou rodinu Nováků? O fiasku bychom mohli hovořit v případě, že by k druhému kolu chodilo víc než padesát procent zapsaných voličů, zatímco letos jich přišlo oněch patnáct procent a nějaké ty drobné. Tváří v tvář realitě ale přece nejde o žádné „fiasko“, nýbrž o potvrzení trendu. Jen Nova se toho ochotně chytila a vytvořila další pseudosenzaci.

Co ale s tím? Rozuměj s nízkou volební účastí. Kdekdo navrhuje kdeco, ke slovu se v sobotu dostali politologové – a také politici.

Zaujal mě názor Andreje Babiše.

Po prvním kole voleb do Senátu, kterého se zúčastnilo 33,5 procenta voličů a v němž ANO triumfovalo (14 postupujících kandidátů z 27), jsem z úst Andreje Babiše neslyšel nic o likvidaci Senátu. Sotva ale ANO utrpělo ve druhém kole debakl (3 zvolení ze 14 kandidujících), už slyšíme řeči o tom, že by bylo zapotřebí Senát zrušit.

Ne že by se o tom nedalo jednat, ale všimněme si motivace. Prohráli jsme, přišlo málo lidí – pryč s ním. Trochu to připomíná fotbalové mužstvo XY, které bylo vyřazeno v úvodním kole poháru a vedení klubu by vzápětí zahájilo kampaň za zrušení soutěže.

Ptám se: Zahájil by klub XY stejnou kampaň, kdyby pohárovou trofej získal? Mluvil by Babiš stejně, kdyby všech 14 kandidátů z prvního kola do horní komory postoupilo?

Babišovo hnutí ANO 2011 navazuje na občanské sdružení Akce nespokojených občanů. Vzniklo na podzim téhož roku (2011) a mělo být hlasem, nadějí a alternativou pro ty, koho zklamaly polistopadové poměry.

Možná mělo být i odpovědí těm, kdo říkali, že nemají koho volit. Nyní je ANO ve vládě, zavádí „nové pořádky“, kandiduje své osobnosti do Senátu – a co na to nespokojení občané? Kdyby přišli a bylo jich tolik, kolik si lidé z ANO myslí, že jich je, do Senátu by se dostala většina z oněch čtrnácti, možná všichni. Proč tedy nepřišli Babišovy kandidáty podpořit?

Patrně je všechno trochu jinak, než se nám Babiš a spol. snaží namluvit.

Po prohraném druhém kole přichází šéf ANO s argumentem, že „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta.“ Připomíná, že na Slovensku horní komoru také nemají. Jistě, Senát nemají ve spoustě zemí. V řadě dalších ale úspěšně funguje.

Šokující je ovšem jeho argument, že Senát „zpomaluje legislativní proces“. Ten ovšem stejně tak zpomaluje dolní komora parlamentu. Když ji zrušíme, ušetříme další peníze, legislativní proces zefektivníme a vládnout v této zemi můžeme pomocí dekretů. Nejlépe s kabinetem, v němž bude sto procent ministrů za ANO. „Nové pořádky“ zakoření a všechno bude fungovat jako na drátkách.

Jen s malou vadou na kráse. Česká republika už nebude patřit mezi demokratické státy světa. Promění se v jednu úžasnou megafirmu, něco jako obří Agrofert.

K tomu snad jen známá myšlenka Winstona Churchilla: Demokracie je nejhorší způsob vlády. S výjimkou všech ostatních, které kdy byly čas od času vyzkoušeny.

Komentář vyšel na autorově blogu.