Druhou trať Bajkalsko-amurské magistrály budou stavět vězni

Vězni v Chabarovském kraji budou stavět druhou trať Bajkalsko-amurské magistrály, informuje agentura RIA Novosti. Dohodu o tom podepsalo regionální oddělení Federální vězeňské služby a společnost Bamstrojmechanizacia. Ředitel společnosti Alexandr Černojarov prohlásil, že společnost „pociťuje akutní nedostatek odborníků“.

Společnost společně s Ruskými železnicemi hledá prostory, které by byly vybaveny pro ubytování budoucích pracovníků. Vedoucí Federální vězeňské služby Jurij Dorochin prohlásil, že je připraven pomoci při náboru vězňů.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Začátkem června vicepremiér Marat Chusnullin oznámil, že vězni se podílejí na výstavbě v Moskvě a okolí Moskvy jako na „experimentu“.

Ředitel Federální vězeňské služby Alexandr Kalašnikov již dříve navrhl aktivnější využívání vězňů v těch oblastech, kam obvykle přicházejí pracovní migranti. „Nebude to gulag, budou to úplně nové důstojné podmínky, protože ten člověk už bude pracovat v rámci ubytovny, nebo si pronajme byt, pokud bude chtít být s rodinou, a bude dostávat slušnou mzdu,“ řekl Kalašnikov. Ministerstvo spravedlnosti již tuto myšlenku podpořilo.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin prohlásil, že nápad Federální vězeňské služby využívat vězně na ta pracovní místa, která nyní přitahují pracovní migranty, nepomůže vyřešit problém nedostatku pracovních sil. Z téměř půl milionu vězňů má jen asi 188 tisíc právo na takový výkon trestu, jakým jsou nucené práce.

Jak jsme tu již psali, v Rusku z úst tamních představitelů zaznívají nápady, že by bylo možné využít vězeňskou pracovní sílu pro ekonomické projekty. To hned vyvolalo vzpomínky na Stalinovy lágry Gulagy. Tomu propagandisté čelí tím, že ty stalinské koncentráky údajně nebyly tak hrozné. Někteří lidé si tam prý dokonce polepšili.

Podle novinářky Viktorie Nikiforovové by Rusové neměli přijímat rozšířené „mýty“ o Stalinových táborech, které šíří rusofobové v Rusku i v zahraničí. Měli by se prý spíše zamyslet nad tehdejšími podmínkami v táborech i mimo ně (viz ria.ru).

„Navzdory mýtům, které nám byly podsouvány, bylo ‚souostroví‘ široké a rozmanité,“ říká Nikiforovová. „Existovaly tábory s otevřeně hrůznými podmínkami, ale také ty, jak se říkalo, s ‚modelovým‘ uspořádáním vzhledem k době a místu, ve kterém fungovaly.“

„Neměli bychom zapomínat ani na celkovou životní úroveň v sovětském Rusku po občanské válce. Pro intelektuály z hlavního města, bývalé obchodníky a kulaky byly táborové palandy často noční můrou. Ale chudým rolníkům, městským lumpům, dětem ulice – lidem, kteří celý život doslova hladověli – poskytoval pracovní tábor jídlo třikrát denně, teplé bydlení a určitou lékařskou péči.“

Novinářka státní tiskové agentury tvrdí, že „to byl víceméně normální život ve srovnání s nejtěžšími poměry, které chudí v té době zažívali. Jeho důležitou součástí byla pracovní činnost. Ta poskytovala vězňům vzdělání, které jim v budoucnu umožnilo ekonomický vzestup. Tábory tak byly sociálním výtahem“. „Ano, pro elitáře byl Gulag nepříjemným kontrastem k Astorii a Metropoli, ale pro statisíce obyčejných lidí se stal – jakkoli to může znít paradoxně – sociálním výtahem.“

Co se v době SSSR rozumělo pod pojmem Gulag? „Ačkoli termín Gulag původně označoval vládní agenturu, v angličtině a mnoha dalších jazycích získala tato zkratka charakter obecného podstatného jména a označuje sovětský systém nesvobodné práce ve vězení.
Ještě šířeji ,Gulag‘ začal označovat samotný sovětský represivní systém, soubor postupů, které vězni kdysi nazývali ,mlýnkem na maso‘: zatýkání, výslechy, převoz v nevytopených dobytčích vagonech, nucené práce, ničení rodin, roky strávené ve vyhnanství, předčasná a zbytečná úmrtí.

Západní autoři používají termín Gulag pro označení všech věznic a internačních táborů v Sovětském svazu. Současné použití tohoto termínu někdy nápadně nesouvisí přímo se SSSR, například ve výrazu ‚severokorejský Gulag‘ pro tábory fungující v současnosti.

Slovo Gulag se v ruštině nepoužívalo často, a to ani oficiálně, ani hovorově; převažovaly termíny tábory (лагеря) a zóna (зона), obvykle v jednotném čísle, pro systém pracovních táborů a pro jednotlivé tábory. Oficiální termín ,nápravný pracovní tábor‘ navrhlo k oficiálnímu používání politbyro Komunistické strany Sovětského svazu na zasedání 27. července 1929.“ (en. wikipedia.org)