Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Alena Schillerová na síti X sebevědomě tvrdí, že jako ministryně financí má za sebou vyrovnané a přebytkové rozpočty. Jenže při pohledu na čísla se tahle legenda rychle rozpadá. Schillerová byla ministryní rekordních schodků a zřejmě v tom hodlá pokračovat.
„Jako ministryně financí, která má za sebou vyrovnané a přebytkové rozpočty, nemohu být ze schodku 310 mld. Kč nadšená. Je ale fér říct pravdu: je to o více než 50 mld. Kč méně, než kolik jsme reálně zdědili po Fialově vládě… Tento rozpočet je realistický, pravdivý a transparentní. Konečně po čtyřech letech. Díky provozním úsporám jsme zlevnili energie domácnostem i firmám,“ vykládá Schillerová.
Tak a teď z planety růžových poníků zpátky na zem. Během svého prvního působení v letech 2017–2021 dosáhla Schillerová přebytku pouze jednou – v roce 2018, a to ve výši 2,9 miliardy korun. V roce 2019 už následoval schodek 28,5 miliardy, v covidovém roce 2020 rekordních 367,4 miliardy a v roce 2021 dokonce 419,7 miliardy korun. Jistě, byla pandemie, ale Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tehdy konstatoval, že se zvyšovaly nejen výdaje spojené covidem, ale i běžné výdaje, které s pandemií nesouvisely.
To nejsou drobné výkyvy, ale jedny z nejhlubších deficitů v historii země. Ve srovnání s rokem 2017, kdy byl schodek 6,1 miliardy korun, jde o dramatické zhoršení. Tvrdit tedy, že za sebou má „přebytkové rozpočty“, znamená realitu přinejmenším silně přikrášlovat.
Podobně pružně zachází Schillerová i s čísly kolem rozpočtu na rok 2026. Tvrdí, že navrhovaný schodek 310 miliard korun je o více než 50 miliard nižší než „reálně zděděný“ po vládě Petra Fialy. Jenže návrh Fialovy vlády z podzimu 2025 počítal se schodkem 286 miliard. Schillerová pracuje s částkou až 350 miliard, do níž započítává i „skryté“ položky, například nepokryté výdaje na zdravotnictví nebo investice.
Skutečný schodek za rok 2025 činil 290,7 miliardy korun, tedy o 49,7 miliardy více než plánovaných 241 miliard. Po očištění o časový nesoulad evropských fondů – které dorazí až v roce 2026 – je však rozdíl jen kolem 8,9 miliardy. Výrok o „50 miliardách méně“ tak stojí především na vlastní interpretaci Schillerové, ne na oficiálním návrhu předchozí vlády, který byl nižší než ten současný.
Schillerová označuje návrh rozpočtu za realistický, pravdivý a transparentní. Národní rozpočtová rada (NRR) to ale vidí jinak. Konstatuje, že návrh překračuje zákonné limity. Kritici navíc poukazují na chybějící přílohy návrhu, což transparentnosti rozhodně nepřidává.
V oblasti energií ministryně slibuje lidem zlevnění. Rozpočet skutečně přenáší poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) na stát, což domácnostem a firmám sníží ceny o desítky miliard korun. Znamená to ale vyšší státní výdaje, takže co ušetří domácnosti, zaplatí stát na dluh.
Dost problematické, mírně řečeno, je tvrzení Schillerové, že návrh je v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Podle Národní rozpočtové rady je limit deficitu 246 miliard korun (strukturální schodek 1,75 procenta HDP). Návrh rozpočtu ho ale překračuje o 64 miliard . Původní návrh Fialovy vlády na 286 miliard podle NRR v limitu byl, včetně výjimek na obranu a Dukovany. Pokud dnes od Schillerové slyšíme, že je vše „v souladu se zákonem“, tak instituce, která má dodržování zákona hlídat, říká opak. Komu bychom měli věřit?
Když odhlédneme od politických hesel, zůstávají tvrdá čísla. Ta ukazují, že obraz, který o své rozpočtové politice maluje Alena Schillerová, si realitu dost upravuje.
