Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Patrně již pouze Belgie stojí v cestě evropskému plánu na poskytnutí stovek miliard eur ruských prostředků zmrazených v evropských zemích. Německý kancléř Merz o tom bude v pátek jednat s belgickým premiérem Bartem De Weverem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Britové jsou podle svých slov připraveni poslat Kyjevu svůj díl zmrazených ruských financí. Putinovské Rusko by tak ze svých peněz financovalo ukrajinskou obranu nejméně po čtyři další roky.
Podle deníku britského deníku Telegraph přišel čas zabavit ruské prostředky zmrazené v evropských zemích a poslat je na Ukrajinu. Je to podle něj jediná cesta, jak by se Evropa mohla vrátit do geopolitické hry, v níž USA a Rusko jednají o Ukrajině, aniž by braly valný ohled na mínění evropských zemí. Skeptici varují před tím, že se jedná o naprosto bezprecedentní krok, který může narušit důvěru v evropský finanční systém.
Britové jsou připraveni předat 8 miliard liber (221 miliard korun, pozn. red.) z ruských prostředků zmrazených v Británii Ukrajině a varovali, že prezident Putin je aktivní hrozba pro britské občany, bezpečnost a prosperitu, napsal deník. Jde o součást mezinárodního úsilí, které by ve spolupráci s Kanadou a Evropskou unií mohlo uvolnit až 100 miliard liber (2,77 bilionu korun) pro Ukrajinu.
Tyto prostředky by pokryly celkové potřeby Ukrajiny na příští dva roky a odpovídají čtyřnásobku válečného rozpočtu země. Plány pro použití zmrazených ruských prostředků z Velké Británie byly součástí jednání během středečního setkání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu.
Právě tamní vláda je ale zatím hlavní překážkou uvolnění hlavního balíku peněz, který se nachází na tamních bankovních účtech. Premiér země De Wever prohlásil, že jeho vláda má obavy z právních důsledků takového postupu, a požadoval záruky členských zemí unie, že budou ochotny přispět svým dílem v případě, kdy by nastala nutnost peníze Rusku vracet.
Jak tamní premiér rovněž uvedl pro deník La Libre, Kreml již adresoval jeho zemi i jemu osobně přímé výhrůžky, pokud by k zabavení ruských financí došlo. „Moskva nás informovala, že pokud k zabavení dojde, Belgie a já osobně to budeme ,pociťovat navěky‘. To zní jako dost dlouhá doba,“ svěřil se.
Podle běloruského deníku Charta 97 jde v zásadě o to, že evropští lídři hodlají znovu získat relevanci v jednáních o Ukrajině, které se aktuálně odehrává především na třístranném půdorysu USA-Ukrajina-Rusko. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.
Německý kancléř Friedrich Merz podporuje uvolnění těchto prostředků v podobě reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, přičemž Ukrajina by ji splatila teprve po obdržení válečných reparací od Ruska. Do projektu se má zapojit i Německo, které má na svých účtech patrně okolo 3,5 miliardy eur, tedy 85 miliard korun.
