Důchodce nechce „úplatek“ od Babiše. Příspěvek k penzi poslal novinářům a neziskovkám

Premiér Andrej Babiš (printscreen – facebook Andreje Babiše)

Premiér Andrej Babiš | FOTO: printscreen – facebook Andreje Babiše

Stejně jako jiní senioři dostal i bývalý diplomat a občanský aktivista Fedor Bruoth letos od státu pětitisícový příspěvek k důchodu. Podle něj jde ale o úplatek od vlády Andreje Babiše. Místo toho, aby peníze využil pro vlastní potřebu, se je proto rozhodl darovat na nezávislé a neziskové projekty podporující demokracii. „Nepochybuji, že se najdou stovky lidí, kteří se rozhodli stejně,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Proč jste se rozhodl pět tisíc, které vám poslala vláda Andreje Babiše jako příspěvek k důchodu, využít pro podporu nezávislých projektů?

V první řadě mě vůbec naštvalo, že toto populistické gesto je rok před volbami jen dalším tahem, aby si hnutí ANO zajistilo hlasy voličů. Potom si ale také nemyslím, že senioři jsou lidé, kteří v této době nejvíce finančně trpí. Pociťuji to i na sobě, že je to psychicky náročné vzhledem k izolaci, ale důchod přichází stejně jako jindy, a navíc teď máme menší možnost utrácet než za běžných okolností. Podle mě to proto nemá žádné jiné opodstatnění než populistické.

Přesto si řada lidí ty peníze určitě nechala a nelze jim to mít za zlé. Proč vy ne?

Protože by mi to z mé strany přišlo nemravné. Podle mě je to úplatek, a to nemohu vzít. Vše, co poslední roky dělám, je, že se snažím pomáhat lidem, kterým jde o udržení demokracie. Byť je to třeba jen kapka v moři. 

Jaké projekty jste tedy podpořil?

Nepodpořil jsem jen novinářské projekty, ale i projekty, které se zaměřují na vzdělávání, protože ten problém degradace demokratických poměrů v naší zemi je podle mě často zakořeněn právě v nízké vzdělanosti a neinformovanosti. Další projekty, které jsem podpořil, jsou zaměřeny právě na správný chod demokracie. Ty často totiž stojí na lidech, kteří do své práce vkládají spoustu energie, ale musí se spolehnout především na podporu běžných občanů.

Přesto se jim ale od řady lidí dostává nepodložená kritika, že údajně dostávají miliony od George Sorose nebo koho jim dezinformační zdroje podsouvají. Těch pět tisíc korun jsem proto rovným dílem rozdělil do deseti projektů od Člověka v tísni, přes Milion chvilek až po HlídacíPes.org. Uvědomuji si, že sice žádnou z těchto organizací tato částka nevytrhne, ale aspoň symbolicky je tak podpořím. 

Víte ještě o někom, kdo se rozhodl k podobnému kroku jako vy?

Já jsem poměrně aktivní na facebooku a ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že Babiš chce těch pět tisíc důchodcům dát, napsal jsem si na profil, že pokud se to skutečně stane, tak ty nezávislé projekty podpořím. Na to mi přišla řada reakcí a vím, že to někteří chtěli udělat stejně. Nepochybuji, že ta podpora přijde od stovek lidí, asi ne tisíců, ale stovky by to být mohly.

Rozumíte ale i těm, kteří si peníze nechají?

Pro mě je to nemyslitelné, ale myslím, že jsou dvě kategorie lidí, kteří to přijmou. Ta první ještě žije v takovém tom komunistickém „když dávají, tak ber, když bijí, tak utíkej“ a nad tím, že by ty peníze mohly směřovat na užitečnější věci, se ani nezamyslí. Ti druzí se nad tím zamyslí a mají třeba podobné pocity jako já, ale rozhodnou se to dát dětem nebo si pořídí něco, na co by za normálních okolností neměli. Není to ale otázka těch lidí, těm to vyčítat nelze, je to otázka úrovně naší politické reprezentace.

Proč je podle vás potřebná nezávislá žurnalistika, kterou jste z vládního příspěvku také podpořil?

Protože nemohou být všechna média vlastněna jen oligarchy. Oni to totiž nedělají proto, aby tady uchovávali demokracii a udrželi lidi v informovanosti, ale naopak proto, aby zvýšili svou moc a informace filtrovali či zkreslovali. Řada těchto projektů vznikla z ničeho, a přesto si na mediálním trhu dokázaly najít své místo, a nabídly tak lidem různé cesty k tomu, jak se dostat k důležitým informacím a svobodným názorům. Bez nezávislého tisku by to nešlo. 

Vy se ve svém volném čase zabýváte také dezinformacemi a na facebooku spravujete skupinu Přednášky o dezinformacích…

Je to systematická informační válka, kterou stále spousta lidí přehlíží. Jejím cílem není nic menšího než zakořenit ve společnosti chaos a nepřehlednost informací. Často se setkávám i mezi vrstevníky s tím, že na něco na sociálních sítích reagují, protože to v nich vzbudí emoce, ale přitom je to třeba očividná lež nebo manipulace. Je to i tak naštve nebo to v nich vzbudí strach a s takovými lidmi se pak perfektně manipuluje. Týká se to i lidí, kteří jsou chytří a já nikdy nevěřil, že by na něco takového mohli naskočit. Trochu v tom ztrácím naději. 

Setkáváte se s řetězovými e-maily? 

Příliš se s tím nesetkávám. Dostal jsem jich pár v minulosti, ale většinou jsem tomu člověku napsal, aby mi to neposílal, a tak se i stalo. Přišly mi asi čtyři e-maily s poplašnými zprávami o uprchlících nebo o Evropské unii, odesilatele jsem blokoval. V jednom případě jsem odesilateli, jehož znám, lži v pamfletu o EU vyvrátil. Myslím si, že to je dost o tom, jak poprvé zareagujete. Díky té blokaci se to ke mně pak už nedostávalo.

Co by podle vás tedy mohlo být klíčem k tomu, aby lidé méně podléhali dezinformacím?

Myslím, že jen ověřování informací nepomůže, protože ta lež je sexy a v lidech vzbudí tak velké emoce, že její vyvracení pak takovou pozornost u těch lidí, u kterých by mělo, nevzbudí. Jinak by ale mohlo pro začátek pomoct vyměnit prezidenta Miloše Zemana za prezidentku Zuzanu Čaputovou. 

Je podle vás skutečně hlavní problém v tom, kdo sedí na Hradě?

Je to velký problém, který se ale začne nějakým způsobem určitě měnit, byť je to titěrná práce. Viním především intelektuály a pravé elity, jestli vůbec existují, že k nepřijatelným krokům moci mlčí. Nesouhlasné postoje tady často pronášejí jen jednotlivci, ale velké instituce, ať už kulturní, nebo vědecké, si to nedovolí. 

Problém pak je také v tom, že se ty rozdělené strany společnosti vzájemně neposlouchají a k tomu ještě si nadávají a nálepkují se. Jednou jsem četl jeden příspěvek na sociálních sítích, kde někdo psal, že není dobré lidi s opačným názorem označovat za hlupáky, za ignoranty, protože takhle se s nimi nemůžeme nikdy domluvit. Na to si často vzpomenu, že ta agresivita vzniká občas i na té druhé straně. Přesto v tom ale vidím rozdíl, protože my taháme za ten kratší konec a jsme v obranné pozici, ze které vyplývá obranný postoj a někdy třeba i nepřiměřené cejchování.

Rozhovor vznikl pro Ústav nezávislé žurnalistiky. Převzali jsme jej s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]