Zní to jako z filmu o zombie, ale je to realita. Několikrát se totiž skutečně stalo, že se člověk, jehož skon potvrdili lékaři, ukázal jako stále živý. Naposledy se s touto noční můrou seznámila důchodkyně, jíž z pečovatelského domu přesunuli k přípravě na její pohřeb. Jaké však bylo překvapení zaměstnanců ústavu, když zjistili, že je žena stále živá.
Dvaaosmdesátiletá důchodkyně žila posledních pár let v pečovatelském domě v New Yorku. Zde ji personál objevil bez známek života, a tak byla na začátku února převezena do pohřebního ústavu. Zde se však zhruba po půlhodině zjistilo, že starší žena stále dýchá. Byla tedy převezena do nemocnice, aby se na ni lékaři důkladně „podívali“. Nejedná se však o jedinečnou záležitost. Nedávno se totiž podobný případ odehrál v Iowě, jak informuje deník New York Times.
Nový Týdeník FORUM: Olympijskou myšlenku zabili sami Rusové
číst článek »Podle Stephena Hughese z Anglia Ruskin University se skutečně najdou momenty, kdy lze člověka technicky označit za mrtvého, přestože jím stále není. Důvodem může být například rychlé ponoření do ledové vody. To má za následek okamžitý pokles kožní teploty, který následně iniciuje třes, zvyšuje metabolismus, ventilaci, srdeční frekvenci a srdeční výdej. Když se tělesná teplota sníží a třes přestane, může se podle profesora zdát, že je člověk mrtvý.
Podobně mohou na organismus zapůsobit sedativa, který zpomalí dýchání a krevní oběh. „To znamená, že lidé mohou někdy vypadat jako mrtví,“ řekl Hughes. „Později, když se lék z těla vyloučí, se člověk může probudit,“ dodal. To, že lidé byli omylem prohlášeni za mrtvé, způsobily léky na úzkost, diazepam a alprazolam.
Dalším způsobem, který může člověka zdánlivě „usmrtit“, je šok. Ten může být tak silný, že vyvolá mdloby a svádí lékaře k domněnce, že někdo zemřel předčasně, vysvětlil Hughes. „Mdloby mohou mít vliv na bloudivý nerv, naše hlavní komunikační spojení mezi mozkem a tělem – což zpomalí srdce a sníží průtok krve,“ dodal profesor.
