Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Demografický vývoj je nevyhnutelný a vyžaduje důchodovou reformu. Včera bylo pozdě. Veřejná debata na toto téma vyvolala hysterickou reakci opozice a odborů. Alena Schillerová přitom dříve ve shodě s ministerstvem práce a sociálních věcí prosazovala zvýšení věku odchodu do penze.
Na nezbytnosti důchodové reformy se shodne většina politiků a expertů, ne tak už na její podobě. S podobnými trendy se potýkají všechny evropské země. Prodlužuje se střední délka života a klesá poměr aktivních lidí přispívajících do penzijního systému. Do budoucna hrozí, že výrazně propadne životní úroveň seniorů.
Reforma je nutná, ale…
Dnes se znovu ukazuje, že prosazení skutečné reformy bude velmi složité. V médiích zatím nekolují koaličně schválené materiály, ale expertní návrhy k veřejné debatě. To se týká i důchodové reformy, jejíž konečná podoba má být známa v březnu.
Účinných nástrojů, jak zabránit budoucímu kolapsu důchodového systému, ovšem není mnoho, a ze své podstaty nemohou být populární.
V úvahu připadá pokračování v postupném prodlužování důchodového věku po roce 2030, kde se dnes zastavila hranice na 65 letech. Další možností jsou parametrické změny valorizace penzí populisticky navýšené vládou ANO a ČSSD, posílení soukromého spoření nebo zvyšování sociálních odvodů, jež ale už dnes patří mezi nejvyšší v Evropě.
Největší kritiku vyvolávají úvahy o zvyšování penzijního věku až na 68 let a snížení letošní červnové valorizace penzí. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky by ponechání původní výše znamenalo další trvalé zvýšení výdajů o 94 miliard korun.
Nesplněný slib
Tyto snahy narážejí na nepochopení opozice. Babiš kdysi sliboval důchodovou reformu, což nesplnil. Naopak opakovaným zvyšováním penzí nad zákonný rámec významně zhoršil stav důchodového systému.
Nyní vyhrožuje, že ANO bude veškeré úsporné kroky ve sněmovně blokovat a obstruovat. Navzdory všem demografickým trendům by důchodový věk naopak snižoval. Podobně hovoří i další představitelé ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová. Bývalá ministryně financí se ovšem v minulosti vyjadřovala jinak.
„Okolo roku 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze sedmdesátých let. Demografické složení naší společnosti již bude takové, že pokud bychom do té doby s ničím nepřišli, problém s udržitelností našeho důchodového systému už nebude jen hrozbou, ale tvrdou realitou,“ varovala Schillerová v lednu 2020 na webu Tn.cz.
Tehdy považovala důchodovou reformu za prioritu. Zároveň tepala vládní kolegyni Janu Maláčovou, že návrhy její důchodové komise by prohloubily schodek rozpočtu o stovky miliard korun. Přitom se v jednom podstatném hledisku dokázala s jejím resortem shodnout, což o to více vyniká právě dnes.
Shoda Schillerové s MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v létě 2019 zveřejnilo zprávu o stavu důchodového systému. Počítalo v ní s dalším postupným zvyšováním důchodového věku po roce 2030.
„V průběhu následujících let bude docházet k dalšímu zvyšování, a to jak u mužů, tak u žen. V roce 2044 by měl být pro obě pohlaví věk pro odchod do důchodu 67 let. I poté ale bude růst. Předpokládá se totiž, že tím, jak se prodlužuje délka života, bude se posouvat i důchodový věk,“ uváděli experti Maláčové, jež se ovšem od jejich závěrů distancovala.
Současné zveřejněné návrhy penzijního věku odstupňované podle profese jsou o něco měkčí než tehdejší propočty MPSV. Definitivní podoba reformy se však teprve bude dolaďovat.
Postupné zvyšování penzijního věku je vynucenou realitou ve všech evropských zemích. V řadě z nich se už nyní do budoucna počítá s penzijním věkem 67 let (Německo, Nizozemí, Španělsko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko), ale i o rok vyšším (Dánsko, Irsko, Velká Británie, Estonsko).
Schillerová uvažovala na rozdíl od Maláčové o prodloužení důchodového věku v návaznosti na zprávu MPSV a hodlala toto téma otevřít na vládě. To se nikdy nestalo a důvod je zřejmý.
Babiš považuje seniory za hlavní pilíř své voličské základny. Volí ho necelá polovina z nich. Ve svých snových publikacích sliboval do roku 2035 průměrné důchody ve výši 70 procent průměrné mzdy, což by neodvratně směřovalo ke státnímu bankrotu.
Reálné penze vzrostly
Dnes je paradoxně výrazně vyšší poměr průměrné penze k průměrným mzdám než za Babišovy vlády. Po posledním lednovém navýšení dosáhl průměrný důchod 48 procent průměrné mzdy. Promítá se do něj i nově zavedené výchovné 500 korun na každé vychované dítě. O rok dříve dosáhl tento poměr 42,5 procenta a za Babišovy éry poklesl až pod 40 procent.
Reálné penze loni vzrostly o pět procent – na rozdíl od reálných zaměstnaneckých mezd, jež poklesly. Někteří ekonomové proto označují seniory za „vítěze“ loňské krize.
„Důchodci si reálně poměrně citelně polepší. To proto, že vzestup průměrné výše starobní penze znatelně překoná inflaci. To umožňuje letošní hned trojí valorizace penzí,“ uvedl loni v prosinci hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj ještě nikdy v historii Česka vývoj životní úrovně důchodců tolik nepřevýšil vývoj životní úrovně pracujících jako loni.
Z těchto důvodů zní opoziční kanonáda na snížení letošní druhé valorizace jako silně přepjatá. Relevantní je námitka, že systémovější je zákonná úprava valorizačního rámce, nikoli jednotlivý zásah do systému, který je jednorázovým zatažením brzdy zadlužování.
Babiš brzdil růst penzí
Babiš to tak nevidí. Odmítá, že je nezbytné řešit zděděné problémy po jeho vládě. Zastírá už, že v Sobotkově kabinetu bránil návrhům koaliční ČSSD výrazněji zvyšovat penze. V roce 2015 stouply průměrné důchody o 205 korun, v roce 2016 o 140 korun, v roce 2017 o 313 korun a o rok později o 475 korun.
Celkem tedy za období, kdy jako ministr financí sestavoval státní rozpočet, stouply penze o 1133 korun, což není žádná sláva (jen v roce 2022 vzrostly v průměru o 2500 korun). Tehdy se předváděl jako zodpovědný strážce státní kasy, bránící rozkladu veřejných financí.
„Určitě bychom rádi navýšili důchodcům. V Řecku důchodci tento měsíc nedostanou vůbec důchod. Musíme mít nějakou rozpočtovou odpovědnost,“ varoval v roce 2016, když chtěla ČSSD zvýšit penze o 205 korun nad rámec zákonné valorizace.
Dnes se Babiš a jeho souvěrci chovají jako nejhrubší populisté. Je jim úplně jedno, jestli bude za deset let na důchody. Zdroje podle nich jsou a oni už u toho nebudou.
